60 C 351/2016-495 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 250 789 000 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu a dále částku 87 102 952 Kč s příslušenstvím jako peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu (dále jen„ ČTÚ“). Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je osobou vykonávající komunikační činnost dle § 7 a § 129 odst. 1, 2 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ ZoEK“) s tím, že ke škodě a způsobení nemajetkové újmy došlo v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti ČTÚ. ČTÚ je správní orgán, který je namísto obecných soudů nadán pravomocí rozhodovat spory, které se týkají povinností uložených ZoEK nebo na jeho základě. Jedná se o spory mezi osobou vykonávající komunikační činnosti a účastníkem, popř. uživatelem, kdy typicky se jedná o dva poddruhy řízení: o tzv. námitkách proti vyřízení reklamace anebo o spory týkající se peněžitého plnění účastníka. Žalobce poskytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací, za které zákazníci mají povinnost platit dle § 64 odst. 1 ZoEK s tím, že pokud své povinnosti nezaplatí, žalobce má možnost podat k žalovanému návrh na rozhodnutí sporu o povinnosti účastníka, popř. uživatele služeb k peněžitému plnění. Dle § 129 odst. 1 ZoEK má ČTÚ zákonnou povinnost vydat rozhodnutí nejpozději do 4 měsíců a ve zvláště složitých případech do 6 měsíců. Tuto svou povinnost ČTÚ porušoval a porušuje, kdy dochází k zásadnímu překračování této lhůty. V důsledku daného stavu vznikla žalobci újma majetková, tj. škoda ve výši 250 789 000 Kč. Zároveň má žalobce při nesprávném úředním postupu nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu a z tohoto titulu žalobce požaduje částku 87 102 952 Kč. ČTÚ se začal v posledních letech (zhruba od roku 2010) dostávat do prodlení s rozhodováním sporů o peněžité plnění účastníků služeb elektronických komunikací, kdy je toto zřejmé i z výročních zpráv ČTÚ. Dle vlastních tvrzení ČTÚ i statistických údajů se jedná o agendu„ bagatelních“ sporů, kde se ve většině případů nejedná o klasický„ spor“, ale o platební neschopnost na straně žalovaného, což je i podstata sporů dle § 129 ZoEK. Rozsah prodlení ČTÚ byl v případě žalobce značný, v průběhu šesti let se dotkl více jak 166 000 jednotlivých případů žalobce, kdy šlo ve svém souhrnu o jistinu přes 1,5 miliardy Kč. Předmětem žaloby je škoda a nemajetková újma způsobená prodlením s rozhodováním sporů u 134 733 řízení (seznam na CD, který žalobce učinil nedílnou součástí žaloby). Jedná se o případy, kdy došlo k podání návrhu mezi [datum] a [datum] včetně a došlo u nich k překročení zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Rozhodnutí bylo vydáno po této lhůtě nebo do [datum] nebylo vůbec vydáno. Přehled řízení včetně jejich identifikace, data zahájení a prodlení tvoří přílohu [číslo] žaloby a je její nedílnou součástí. Lhůta stanovená v § 129 odst. 1 ZoEK činí 4 měsíce a ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Žalobce pro účely náhrady škody považuje lhůtu za překročenou, pokud uplynulo více než 6 měsíců. Průměrná doba od podání návrhu do vydání rozhodnutí byla v daném případě téměř trojnásobná a činila přes 16 měsíců. Žalobce nemá jinou možnost, než se při vzniku splatných pohledávek za svými zákazníky obrátit na ČTÚ. Žalobce není překupníkem, je primárním věřitelem, kterému vznikají pohledávky z jeho hlavní hospodářské činnosti, tj. poskytování služeb elektronických komunikací, která je silně regulována právními předpisy i regulatorními zásahy žalovaného. ZoEK při neplacení vyúčtování za služby předepisuje zvláštní proceduru (upozornění účastníka na prodlení, náhradní lhůta k plnění a až následná možnost omezení aktivního provozu), kdy výpověď může být dána až v případě tří dlužných vyúčtování. Žalobce se se svými návrhy na rozhodnutí obracel k ČTÚ, pohledávky však stárly, jejich vymahatelnost časem klesala, v průběhu času se stávaly i neprodejnými. Ke zhoršení vymahatelnosti došlo i v průběhu personálního posílení žalovaného v letech 2013 2015. Žalobce legitimně očekával, že tempo rozhodování účastnických sporů se zvýší, avšak v období od ledna 2014 do května 2014 klesal počet rozhodnutých věcí žalobce, kdy nepochybnou příčinou opětovného narůstání prodlení bylo jednostranné upřednostnění jiného věřitele, a to konkrétně společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], kdy žalovaný vydal 93 456 opatření proti nečinnosti v řízeních týkajících se této společnosti. Došlo tak k zásadnímu poškození společnosti žalobce, kdy celá kapacita byla v podstatě vyblokována výhradně jednomu z účastníků, a to společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Žalobce uvedl rovněž počty rozhodnutí vydaných v průběhu let 2013 - únor 2016 ČTÚ nepřijal žádné systematické a nediskriminační opatření dle § 80 správního řádu. Žalobce podal žádost o opatření proti nečinnosti. Žalobce ke dni [datum] evidoval celkem 134 733 případů, u nichž došlo k překročení maximální zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí a nárok není promlčen. V řízeních, ve kterých došlo ze strany žalovaného k prodlení, žalobce byl nucen domáhat po dlužnících peněžitého plnění v celkové výši přes 1 170 000 000 Kč. Jednalo se o jednoduché spory, což vyplývá z materiálů publikovaných a zpracovaných samotným žalovaným. Žalobci vznikla nepřiměřenou délkou řízení nemajetková újma, kdy se jedná o nejistotu v rozhodování a plánování, dochází ke snížení kupních cen a prodejnosti pohledávek nabízených v elektronických aukcích, a to ve formě snížení kupní ceny a ztrátě zájmu kupujících. Dalším negativním následkem nesprávného úředního postupu ČTÚ je újma související s vytvářením opravných položek v účetnictví, zvyšují se náklady v účetnictví. Základní částka přiměřeného zadostiučinění je 15 000 - 20 000 Kč/rok trvání řízení, což při částce 15 000 Kč ročně činí 1 250 Kč za každý měsíc v prodlení. Žalobce prodlení započítává pouze za ukončené měsíce prodlení a zároveň nikdy nešel nad výši jistiny. Celkově tak žalobce na peněžitém zadostiučinění požaduje částku ve výši 87 102 952 Kč. Žalobce se dále vyjadřoval k jednotlivým kritériím ke stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, a to k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, postupu orgánů veřejné moci a významu předmětu řízení pro poškozeného. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalovaného podáním ze dne [datum], avšak nebylo mu vyhověno. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že je povinností žalobce u každého jednotlivého řízení z celkového počtu 134 733 správních řízení tvrdit a popsat žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup. Jednotlivá řízení uvedená žalobcem na CD nejsou dostatečně specifikována. Jednotlivá správní řízení jsou zpravidla vedena o bagatelní částky, avšak žalovaný v rámci rozhodovací činnosti musí posuzovat a řešit otázky hmotněprávní i procesní, platnost smluv, smluvní pokuty, promlčení, ustanovení opatrovníka apod., kdy zákonem stanovená lhůta je pak pro vydání rozhodnutí příliš krátká. Předmětem jednotlivých řízení jsou většinou částky v bagatelní výši a tyto částky jsou s ohledem na objem celkové činnosti žalobce částkami zanedbatelnými a mají na celkovou činnost žalobce minimální nebo téměř žádný dopad. Ani souhrn těchto částek a otázka vymáhání nemá na činnost žalobce tak významný dopad, jak žalobce tvrdí. Žalobce nemá nárok na zadostiučinění v peněžité formě, kdy dostačujícím zadostiučiněním by bylo konstatování porušení práva, když v dopise ze dne [datum] žalovaný vyslovil žalobci již omluvu. Pokud žalobce tvrdí vznik nemajetkové újmy i z jiných důvodů (než z titulu nepřiměřené délky řízení), např. snížení kupních cen a prodejnosti pohledávky, dopady související s tvorbou opravných položek, musí újmu prokázat. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný poukázal na to, že příloha žaloby na CD obsahuje celkem 137 055 řízení, avšak žaloba i znalecký posudek hovoří o 134 733 řízeních. Jednotlivá řízení nejsou označena tak, aby bylo možné je jednoznačně identifikovat, žalovaný poukázal na povinnost tvrzení a povinnost důkazní, která tíží žalobce. 4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že v souhrnu pohledávky za období tvrzené v žalobě činily více než 1 100 000 000 Kč a tato částka je pro žalobce již velmi významná. Prodlení žalovaného s vydáním rozhodnutí podstatným způsobem zmařilo šance žalobce na jejich vymožení u dlužníků. Jedná se o pohledávky z pravidelné podnikatelské činnosti žalobce, nejedná se o okrajovou záležitost mimo podnikání žalobce, ale samotný důsledek podnikatelské činnosti žalobce. Pohledávky z poskytování služeb elektronických komunikací tvoří drtivou většinu pohledávek žalobce, jiné zásadnější příjmy než z prodeje služeb elektronických komunikací žalobce nemá. Inkasa z prodeje služeb elektronických komunikací jsou pro žalobce důležité pro běžný chod závodu, investice, nové technologie, zlepšování služeb. Žalobce poukázal