60 C 351/2022-62 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou soudu došlou dne [datum] domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem a pronajímatelem domu [adresa], ulice [ulice] v [obec a číslo], katastrálním území Černý Most, a na základě smlouvy o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] 2021 ze dne [datum] se žalovaný stal nájemcem bytu zvláštního určení [číslo] o jednom pokoji a kuchyňském koutu s příslušenstvím v -1. podlaží výše citovaného domu. Nájem byl sjednán na dobu určitou 2 roky. Vzhledem k tomu, že žalovaný hrubým způsobem porušoval své povinnosti vyplývající z nájmu bytu tím, že nezaplatil nájemné a náklady na služby za dobu více než tří měsíců, vyzval ho žalobce k odstranění tohoto protiprávního stavu. Protože žalovaný na výzvu dluhy neuhradil, dal mu žalobce následně výpověď z nájmu předmětného bytu (datovaná dne [datum]), a to z důvodu dle § 2288 odst. 1 občanského zákoníku. K podání výpovědi z nájmu byl oprávněn Odbor bytového fondu Magistrátu hl. m. Prahy na základě usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný si předmětnou výpověď v úložní době nevyzvedl a tato byla dne [datum] vrácena zpět žalobci. Výpověď se tedy dostala do sféry vlivu žalovaného, kdy mu byla doručena uložením na poště dne [datum]. Nájem bytu skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby ke dni [datum] a žalovaný byl povinen nejpozději k tomuto datu byt vyklidit, což neučinil. Žalovaný nevznesl proti výpovědi námitky a nepodal u zdejšího soudu žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. V předmětné výpovědi žalobce upozornil žalovaného na možnost podání žaloby na vyklizení bytu v případě, kdy byt po ukončení doby nájmu nevyklidí a žalobci protokolárně nepředá. Žalovaný nehradí řádně nájemné a náklady na služby a aktuálně dluží částku 37 579 Kč bez příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný po skončení nájmu předmětný byt nevyklidil a žalobci neodevzdal a užívá jej bez právního důvodu, tak se žalobce domáhá vyklizení předmětného bytu. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že jsou v jeho případě dány okolnosti zvláštního zřetele hodné, že ani při formálním naplnění podmínek pro přivolení žalobě na vyklizení bytu není možné žalobě vyhovět, neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Předmětná nájemní smlouva byla uzavřena [datum] na dobu určitou dvou let s možností prodloužení doby nájmu. Jedná se o byt zvláštního určení pro osoby handicapované, neboť žalovaný se pohybuje pouze na invalidním vozíku, je po amputaci obou dolních končetin. Smlouvu o nájmu bytu žalovaný uzavřel v rámci projektu Zabydlování, kdy se dle jeho informací jedná o projekt zaměřený na podporu bydlení osob v sociální nouzi. Projekt funguje tak, že žalobce ve spolupráci se sociálními pracovníky neziskových organizací vytipuje sociálně slabé osoby, které si podají žádost o byt, žádost je poté posouzena„ Pracovní skupinou pro posuzování žádostí o pronájem bytů z důvodů zdravotních a sociálních“ žalobce a po jejím schválení se kromě nabídky pronájmu nabízejí rovněž služby sociálních pracovníků neziskových organizací, které mají přispět k sociální stabilizaci nájemce a řádnému výkonu práv a povinností nájemce. Žalobce si musel být vědom skutečnosti, že příjem žalovaného a jeho sociální situace v okamžiku uzavření nájemní smlouvy nepostačují k řádnému plnění povinností nájemce. Žalovaný spolupracoval se sociálními pracovníky Arcidiecézní charity v [obec], kdy prioritou bylo požádat o sociální dávku příspěvku na bydlení, z něhož mělo být nájemné a další poplatky spojené s nájmem bytu hrazeno. Bez tohoto příspěvku příjem žalovaného - invalidní důchod II. stupně činil 4 726 Kč měsíčně a nedosahoval na úhradu nájemného, které spolu s poplatky za služby bylo stanoveno ve výši 7 684 Kč měsíčně. Žalobci zjevně byly finanční poměry žalovaného před uzavřením smlouvy známy nebo o nich minimálně měl a musel vědět. Dne [datum] žalovaný podal žádost o příspěvek na bydlení. Dne [datum] žalovanému byla Úřadem práce přiznána dávka - příspěvek na bydlení ve výši 3 744 Kč měsíčně a bylo rozhodnuto o výplatě příspěvku přímo k rukám žalobce, resp. na účet žalobce [číslo]. Žalovaný tak neměl žádnou možnost s finančními prostředky z příspěvku nakládat. Dne [datum] Úřad práce rozhodl o snížení příspěvku na bydlení se zpětnou účinností ode dne [datum] na částku 586 Kč měsíčně. Následně dne [datum] rozhodl Úřad práce o snížení příspěvku na bydlení se zpětnou účinností od [datum] na částku 50 Kč měsíčně. V obou rozhodnutích správní orgán započítal nesmyslnou výši nákladů spojených s bydlením, a to 2 496 Kč měsíčně, respektive 1 948 Kč měsíčně, kdy tyto částky neodpovídají skutečným nákladům na bydlení dle předmětné nájemní smlouvy. Aniž by tak žalovaný mohl situaci jakkoliv ovlivnit, vznikal na nájemném dluh, a to již od počátku vzniku nájmu, neboť příspěvek na bydlení, z něhož mělo být nájemné a další poplatky hrazeny, nedostačoval k této úhradě. Žalovaný se o této skutečnosti dozvěděl až s odstupem několika měsíců. Žalobci musela být situace žalovaného známa, jednak vzhledem k charakteru projektu Zabydlování a jednak z úřední činnosti, neboť činnost Úřadu práce patří rovněž do agendy spravované žalobcem. Pokud docházelo k nehrazení nájemného či části nájemného již od počátku, měl žalobce kontaktovat plátce příspěvku na bydlení, tedy Úřad práce, a požadovat doplacení nájemného. Žalovaný dále požádal o poskytnutí sociální dávky příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, kdy první žádost byla zamítnuta z formálních důvodů, což se dozvěděl žalovaný až na podzim 2022. Příspěvek na živobytí žalovaný pobíral od [datum], kdy tento příspěvek ve výši 2 130 Kč měsíčně byl posléze snížen na 2 073 Kč měsíčně. Příspěvek na živobytí je dávkou, která nesmí být použita na úhradu nákladů bydlení dle svého zákonného určení. Doplatek na bydlení byl žalovanému zřejmě po nějakou dobu poskytován, kdy rozhodnutím ze dne [datum] byl od [datum] snížen z 5 313 Kč na 4 097 Kč měsíčně, posléze byl rozhodnutím ze dne [datum] opět zvýšen na částku 5 982 Kč měsíčně. Dle obou rozhodnutí byl doplatek na bydlení v plné výši poukazován na účet správní společnosti žalobce, tj. k rukám žalobce. Žalobce měl a mohl vědět o výši poskytnuté dávky a případném vzniku dluhu, naopak vzhledem ke zpoždění rozhodnutí o výši dávky a zpětné účinnosti žalovaný nemohl ovlivnit výši a splatnost dávky. Od července 2022 navíc došlo k navýšení nájemného o 3,8 % s ohledem na inflaci. O dluhu na nájemném se žalovaný dozvěděl až v létě 2022, kdy do té doby byl přesvědčen, že příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou poukazovány přímo žalobci. Žalovaný zdůraznil, že je osobou sociálně slabou, nevyzná se v právu, nerozumí dokumentům s tím, že za pomoci sociálních pracovníků podal žádost o příspěvek z nadačního fondu [příjmení] [jméno] vůle, který mu byl poskytnut ve výši 23 673 Kč a byl poukázán přímo žalobci. Žalovaný se domníval, že tím je dluh srovnán a dále je nájemné řádně hrazeno z příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Žalovaný dále poukázal na to, že výpověď z nájmu mu byla doručena v prosinci 2022. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se žalovaný zdržuje převážně doma, je na vozíku a velmi obtížně se pohybuje venku bez doprovodu. Výpověď ze dne [datum] neobdržel, žádná zásilka mu nebyla vhozena do schránky, ani formou výzvy k vyzvednutí. K náhradnímu doručení výpovědi tak nemohlo dojít, doručení výpovědi před podáním žaloby o vyklizení bytu je neúčinné a žaloba o vyklizení bytu je tak předčasná. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, případně přerušení řízení s tím, nechť je vyjádření žalovaného posuzováno jako žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný zdůraznil postavení žalobce jakožto obce, kdy žalovaný je osobou zdravotně handicapovanou, dlouhodobě není schopen sám si zajistit vhodné bydlení, před zahájením nájmu v předmětném bytě byl dlouhodobě bez domova a přežíval v azylových domech. Žalobce sám organizuje projekty zaměřené na pomoc lidem v nouzi, jejichž součástí je rovněž projekt Zabydlování. Žalobce musí očekávat, že osoby, které se účastní takových projektů, jsou obvykle málo sociálně zdatné a nelze předpokládat, že budou plnit všechny své povinnosti ze dne na den řádně, neboť v minulosti nehradili nájemné, neplnili povinnosti nájemce a chybí jim tento sociální zvyk. Žalobce disponuje aparátem sociálních pracovníků, kurátorů, kteří by měli tyto osoby doprovázet a učit je sociálním dovednostem. Příslušná pobočka Úřadu práce v případě žalovaného extrémně ztěžovala spolupráci a začlenění žalovaného do společnosti, informace o jeho situaci byly obtížně dostupné, protichůdné. Dluh na nájemném mohl ovlivnit žalovaný obtížně, neporozuměl tomu a logicky se domníval, že nájemné bude hrazeno ze sociálních dávek, což mu bylo řečeno na úřadu a v azylovém domě. Žalovaný nemohl očekávat, že dávky na úhradu nestačí. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce poukázal na to, že ze strany žalovaného se jedná o n