9 C 120/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 136 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 10. 3. 2022 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“) smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 15. 3. 2022. Žalovanému právní předchůdkyně poskytla úvěr 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkem 14 755 Kč do 9. 4. 2022 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím www.zaplo.cz po uhrazení verifikační platby ze strany žalovaného; úvěr byl vyplacen na účet, ze kterého byla uhrazena verifikační platba, po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný úvěr nesplatil, čímž vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčím postoupením pohledávek, ke kterému došlo na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn. Dluh žalovaného činil 12 000 Kč na jistině, 2 755 Kč na úroku a 50 Kč na nákladech za upomínku, 2 136 Kč na smluvní pokutě, a 473 Kč na nákladech na upomínání, konkrétně za 1 odeslaný obyčejný dopis (39 Kč) a dvě osobní návštěvy (2 x 217 Kč). Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě zaslané výzvy. Žalobkyně úrok z prodlení za dobu od 10. 4. 2022 do 5. 10. 2022 kapitalizovala částkou 687,62 Kč. Výši nákladů na upomínání odůvodnila tím, že se se věc snažila vyřešit mimosoudně, náklady přirovnala k nákladům na uplatnění pohledávky mezi podnikateli. O výši těchto nákladů byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 13. 10. 2022. Doklady o prověření úvěruschopnosti žalobkyně nedisponovala. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním došlým zdejšímu soudu dne 27. 4. 2023 vzala žalobkyně žalobu v té části, kde se domáhala na žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku 2 805 Kč a smluvní pokuty 2 136 Kč zpět s tím, že po žalovaném požaduje toliko dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny od 8. 10. 2022, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 687,62 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 473 Kč. S ohledem na tento dispozitivní úkon žalobkyně soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a řízení částečně zastavil. 4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 5 p. v. spisu), žalovaný se na výzvu soudu k tomuto postupu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Z výpisu – detail z účtu č. [bankovní účet] ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný na účet právní předchůdkyně žalobkyně uhradil dne 31. 5. 2021 částku 0,01 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 3. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 2 500 Kč, který se spolu s poplatkem 590 Kč zavázal žalovaný vrátit do 9. 4. 2022. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 3. 2022 a obchodních podmínek právní předchůdkyně soud zjistil, že touto došlo ke změně smlouvy o úvěru [číslo] tak, že žalovanému měl být nově poskytnut úvěr 12 000 Kč, za který se zavázal uhradit celkem 14 755 Kč, z toho 2 755 Kč na úroku úvěru, 12 000 Kč na jistině, do 9. 4. 2022. V případě prodlení s úhradou byl žalovaný povinen k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení, zákonného úroku z prodlení a poplatku 50 Kč za každou zaslanou upomínku maximálně do částky 150 Kč. Právní předchůdkyní žalobkyně vyplatila žalovanému dne 10. 3. 2022 částku 2 500 Kč, dne 11. 3. 2022 částky 1 000 Kč, a 1 300 Kč, dne 14. 3. 2022 částky 2 500 Kč a 4 700 Kč (výpisy –detail z účtu č. [bankovní účet] ze dne 10. 3. 2022, ze dne 11. 3. 2022, ze dne 14. 3. 2022 a ze dne 15. 3. 2022). Z listiny„ GPS Kontrola“ soud zjistil, že terénní poradce žalobkyně dne 22. 12. 2022 se v době od 14:42:30 do 14:4 6:48 hodin pohyboval v místě bydliště žalovaného. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobkyně ve věci se snažila pohledávku vymoci zasláním dopisu dne 17. 11. 2022, a osobní návštěvou žalovaného ve dnech 1. 12. 2022 a 22. 12. 2022. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 11. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně a žalobkyně se dohodly, že právní předchůdkyně bude žalobkyni postupovat pohledávky za jejími dlužníky na základě dílčích smluv o postoupení pohledávky. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně postoupila dne 5. 10. 2022 pohledávku právní předchůdkyně za žalovaným na žalobkyni, v souladu s rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek. 7. Z dopisu ze dne 13. 10. 2022, plné moci ze dne 31. 1. 2022 a podacího archu ze dne 14. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zplnomocněná právní předchůdkyní informovala žalovaného o postoupení pohledávky na základě smlouvy ze dne 5. 10. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 16 968,04 Kč. Žalovaný byl upozorněn na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání s tím, že byl informován o výši nákladů za jednotlivé úkony vymáhání, konkrétně odchozí dopis 39 Kč, odchozí doporučený dopis 50 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Oznámení bylo podáno na poště dne 14. 10. 2022. Z dopisu ze dne 13. 10. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 17. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl informován zástupcem žalobkyně o převzetí zastoupení a byl vyzván k úhradě dluhu. Z dopisu ze dne 31. 1. 2023 a podacího archu ze dne 2. 2. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla podána na poště dne 2. 2. 2023. 8. Na základě shora provedeného dokazování soud shledal, že žaloba byla z části podána důvodně. 9. Po skutkové stránce soud uzavřel, že právní předchůdkyně se dne 10. 3. 2022, ve spojení se závazkem ze dne 15. 3. 2022, zavázala poskytnout žalovanému úvěr 12 000 Kč a žalovaný se tento s poplatkem 2 755 Kč zavázal vrátit do 9. 4. 2022. Úvěr byl žalovanému vyplacen v 5 částkách v době od 10. 3. do 15. 3. 2022. Úvěr byl poskytnut, aniž by byla prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o tomto byl žalovaný informován. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě výzev žalobkyně. 10. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2395, § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a § 2 odst. 1, § 86, § 87, § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění do 28. 5. 2022 (dále jen„ z.s.ú.“). 11. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným byla již dne 10. 3. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o.z., § 2 odst. 1, § 104 z.s.ú.), která byla změněna smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 3. 2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 12 000 Kč. Tato smlouva je však absolutně neplatná (§ 87 z.s.ú. ve spojení s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18), neboť nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného (§ 86 z.s.ú.). Nárok žalobkyně tak soud posuzoval jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.), když částka 12 000 Kč byla žalovanému právní předchůdkyní vyplacena bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o.z.). 12. Částku 12 000 Kč měsíčně, která žalovanému byla bez právního důvodu vyplacena (§ 2991 odst. 2 o.z.), žalovaný ani přes výzvy nevrátil. Soud proto žalobě co do základu nároku vyhověl, a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalované taktéž povinnost k úhradě úroků z prodlení, v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), v částečně kapitalizované výši. 13. Co se týče požadovaných nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč (§ 513 o.z.), žalobkyně tyto požadovala za 2 osobní návštěvy žalovaného a za 1 zaslaný dopis. Náklady na 1 osobní návštěvu vyčíslila 217 Kč, na zaslání 1 obyčejného dopisu 39 Kč, tedy celkem 473 Kč ( (2 návštěvy * 217 Kč) + 39 Kč). Žalobkyně byla usnesením ze dne 19. 4. 2023 č. j. 9 C 120/2023 – 16 vyzvána, aby prokázala, že jí náklady spojené s osobní návštěvou žalovaného skutečně vznikly, avšak v řízení doložila pouze 1 osobní návštěvu a 1 zaslaný obyčejný dopis. Soud proto na nákladech na mimosoudního uplatnění pohledávky (§ 513 o.z.) žalobkyni přiznal pouze 256 Kč (217 Kč + 39 Kč), ve zbytku žalobu zamítl, neboť druhá osobní návštěva žalovaného nebyla v řízení prokázána. 14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch, kdy