98 C 97/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaným dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 306 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o finanční náhradu knih (odhadem knihovníka) 1. [anonymizována čtyři slova] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 2. [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 3. [anonymizována čtyři slova] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 4. [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 5. [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 6. [anonymizována dvě slova]: [příjmení] [anonymizováno] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 7. [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 8. [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 9. [anonymizována čtyři slova] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč 10. [anonymizována čtyři slova] [datum] do [datum] 770 Kč 370 Kč, které si žalovaný u žalobce zapůjčil a nevrátil, když účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu, když sjednaná práva a povinnosti jsou vymezena v knihovním řádu žalobce. S ohledem na prodlení s vrácením knih se tedy žalobce domáhá podle článku IV. žaloby 3 700 Kč podle článku V. žaloby 7 700 Kč podle článku VI. žaloby 100 Kč Celkem 11 500 Kč, s připočtením smluví pokuty, kterou vyčíslil do dne podání žaloby na částku 806 Kč. Vzhledem k tomu, že výzva byla bezúspěšná, podává tuto žalobu. 2. Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl usnesením č.j. 8 C 391/2022 – 10 o přenosu místní příslušnosti na zdejší soud. 3. Usnesením ze dne 11.05.2023 č.j. 98 C 97/2023 - 13 zdejší soud žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114 b) odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Následně proto soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení bylo žalovaného doručeno do vlastních rukou, avšak do dne uplynutí lhůty se vůbec nevyjádřil. 4. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání. Soud totiž uzavřel, že žalovaný k výzvě soudu dle § 114b o.s.ř. svůj nesouhlas se žalobou nevyjádřil. Tedy ačkoliv výzva byla srozumitelná a jasná, tak žalovaný neprojevil svůj nesouhlas se žalobou, a ani soudu nijak nesignalizoval svůj zájem účastnit se projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoli záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (ÚS ČR I.ÚS 1024/15, I.ÚS 1261/15). Soud naproti tomu neshledal, že by narativní část žaloby nedovolila soudu učinit závěr, že z nich vyplývá žalobní nárok (NS ČR 30 Cdo 2250/2012). 5. Z hlediska hmotného práva vychází nárok žalobce na zaplacení žalované částky z toho, že žalovaný byl osobou, která oprávněně užíval knihovních služeb žalobce, který však ačkoliv seznámen s knihovním řádem si u žalobce vypůjčila knihy, které byl povinen vrátit do třiceti dnů, což ovšem v žádném případě neučinil, a neučinil tak ani do rozhodnutí zdejšího soudu. Ze zjištěných skutečností soud uzavřel, že žalovaný se žalobcem uzavřel písemnou smlouvu o půjčování knih, a ačkoliv žalobce plnil své povinnost ze smlouvy, tak žalovaná nikoliv. S ohledem na obsah smlouvy má žalobce nárok na cenu knih stanovené odhadem knihovníka. Za této situace, a dále protože se nejedná o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír a rozsudkem nedojde ani ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 6. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikci uznání nelze odvolat stejně jako uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu proto jako právním zástupcem nezastoupenému náhrada nákladů řízení za hotové výdaje, což je 200 Kč (dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za sepis žaloby a za výzvu před jejím podáním). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Žalobce byl Obvodním soudem pro Prahu 6 usnesením č.j. 8 C 391/2022 - 7 osvobozen od zaplacení soudního poplatku Kč a jeho zaplacení tedy soud v rozsudku vyměřil neúspěšné žalovanému (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.). 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je 16,2%, je nižší než v prvním kvartálu 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední rok stoupla, což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).