27 C 243/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 806,54 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], jednající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“), a to v návaznosti na uzavření rámcové smlouvy pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]. Účelem bylo financování nákupu spotřebního zboží. Po řádném prověření úvěruschopnosti původní věřitel převedl finanční prostředky ve výši 11 499 Kč, odpovídající ceně zboží, na účet zprostředkovatele úvěru. Součástí sjednaných splátek bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr. Žalovaný byl povinen splácet částku 619 Kč měsíčně od [datum], kdy celkově byl žalovaný povinen zaplatit 13 776 Kč na úvěr (úrok činil 17,99% ročně) a 1 080 Kč na pojistné. Jelikož žalovaný řádně nesplácel, původní věřitel od úvěrové smlouvy odstoupil a ke dni [datum] prohlásil úvěr za splatný. Žalovaný v souvislosti s úvěrem uhradil celkem 2 438 Kč. Původnímu věřiteli vznikl dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny úvěru (10 689,68 Kč), kterou žalobkyně uplatňuje pouze za období [datum] – [datum], v celkové výši 116,86 Kč. Pohledávky z úvěrové smlouvy byly postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalobou je požadována nesplacená jistina úvěru 10 689,68 Kč, smluvní pokuta 116,86 Kč, kapitalizovaný úrok 1 563,15 Kč (složený z vlastního kapitalizovaného úroku za období [datum] – [datum] ve výši 738,15 Kč, poplatků za pojištění ve výši 225 Kč a poplatků za odeslání upomínek ve výši 600 Kč), náklady žalobkyně s mimosoudním vymáháním 217 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny (10 689,68 Kč) od [datum] do zaplacení. Pokud byl mezi původním věřitelem a žalovaným sjednán též revolvingový úvěr, pak ten není předmětem žaloby. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Na ústní jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se podáním datovaným [datum] z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Pro absenci žalobkyně soud nemohl vydat rozsudek pro zmeškání, a tedy věc projednal v běžném režimu, za nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). 4. Soud provedl všechny listinné důkazy, založené žalobkyní, a učinil z nich následující skutková zjištění. Žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem, společností [právnická osoba], jednající v ČR prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (pod obchodním označením [jméno] [anonymizováno]), rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] (předmětná rámcová smlouva). Na jejím základě uzavřel původní věřitel s žalovaným téhož dne (prostřednictvím zprostředkovatele, ALZA CZ A.S.), smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo především poskytnutí klasického úvěru na nákup výpočetní techniky ve výši 11 499 Kč, vč. pojištění schopnosti splácet. Spolu s úrokem 17,99% ročně a splátkami pojistného se žalovaný zavázal uhradit 24 měsíčních splátek po 619 Kč od [datum]. Sjednána byla též možnost čerpání revolvingového úvěru se základním úvěrovým rámcem 20 000 Kč. Ujednána byla mj. též smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení, a paušální náhrada nákladů vymáhání 600 Kč (předmětná úvěrová smlouva; k otázce prověřování úvěruschopnosti viz dále). Před uzavřením úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty příslušné předsmluvní informace (informace o zprostředkovali, formulář pro standardní informace). Úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum] (oznámení o schválení úvěru z [datum], tabulka platební historie). Původní věřitel od úvěrové smlouvy odstoupil dopisem ze dne [datum] pro prodlení žalovaného se splácením, s účinky k [datum] (odstoupení od smlouvy z [datum], tabulka platební historie). Žalovaný v souvislosti s úvěrem uhradil celkem 2 438 Kč (tabulka platební historie). Pohledávky původního věřitele z úvěrové smlouvy byly postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni [datum] (smlouva o postoupení pohledávek z [datum] vč. výňatku přílohy 1. – seznamu postoupených pohledávek – a potvrzení o úhradě úplaty). Původní věřitel a žalovaná oznámili postoupení žalovanému dopisy ze dne [datum] (předmětné dopisy, podací arch z [datum]). Žalobkyně v rámci vymáhání uskutečnila dne [datum] jednu návštěvu na kontaktní adrese žalovaného (výpis úkonů mimosoudního vymáhání z [datum]). Právní zástupce žalobkyně předžalobně vyzval žalovaného dne [datum] (předmětná předžalobní výzva, podací arch z [datum]). 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná, byť žalobkyně neunesla důkazní břemeno k části svých (jinak dostatečných) tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř, § 132 o.s.ř.). 6. Soud má v prvé řadě za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), na jejímž základě původní věřitel dne [datum] poskytl žalovanému (k rukám zprostředkovatele) částku 11 499 Kč na úhradu jím zakoupené výpočetní techniky. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni, které tak svědčí aktivní legitimace k jejímu vymáhání (§ 1879 a násl. o.z.). 7. Žalobkyně nicméně neprokázala své tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Jediným důkazem v tomto směru byla úvěrová smlouva, v níž jsou uvedeny pouze údaje, poskytnuté zřejmě samotným žalovaným. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem 30 000 Kč (zřejmě ze zaměstnání u [právnická osoba]), dále uvedl náklady domácnosti 9 000 Kč a finanční závazky 6 000 Kč bez jakýchkoli detailů. Dále uvedl, že je svobodný, nemá vyživované děti a bydlí v nájmu. Z žádného důkazu není patrné, jak poskytnuté informace původní věřitel jednak ověřoval, jednak hodnotil z hlediska možnosti žalovaného úvěr řádně splácet. Pochybnosti budí již jen částka 9 000 Kč na měsíční výdaje domácnosti za situace, kdy žalovaný bydlí v nájmu v [obec]. Není patrné, jaké závazky žalovaný splácel měsíční částkou 6 000 Kč a zda mu již splácení stávajících finančních služeb nečinilo obtíže. Původní věřitel tedy relevantní informace v prvé řadě v dostatečném rozsahu nezjistil, zejména je ale žádným způsobem neověřil a přezkoumatelně nevyhodnotil (resp. žalobkyně neunesla důkazní břemeno, že tak učinil). Dle závěrů rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], ve věci C [číslo] v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 větu první zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy) vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně (a nikoli pouze relativně, jak zněl text zákona). 8. Předmětný nedostatek měla žalobkyně možnost napravit, pokud by se dostavila na ústní jednání dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nebylo možné dát jí příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila důkazy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, [obec], C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nese tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního břemene k prokázání skutečností shora uvedených. Ze shodného důvodu rovněž nebylo možné dát ani procesní poučení dle § 119a odst. 1 o.s.ř