67 C 293/2023-60 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobci původně domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli , jméno FO, , narozenému , datum, , bytem naposledy , adresa, , zemřelému dne , datum, , a to žalobci č. 1 a č. 2 každý s podílem 1/4, žalobci č. 3, 4 a 5 každý s podílem 1/6 (výrok I.), dále se domáhali uložení povinnosti žalované vyklidit a vyklizené žalobcům předat nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (výrok II.), a dále se domáhali určení svého vlastnictví k předmětným nemovitostem tak, že žalobci č. 1 a č. 2 jsou spoluvlastníky těchto nemovitostí každý s podílem id. 1/4 a žalobci č. 3, 4 a 5 jsou spoluvlastníky každý s podílem id. 1/3 (výrok III.).2. Podáním ze dne , datum, navrhli žalobci prostřednictvím svého právního zástupce „změnu“ žaloby ve výroku I. původně navrženého petitu, kdy se již nedomáhali, aby soud rozhodl o tom, že jsou dědici po zůstaviteli. Soud při jednání dne , datum, konstatoval, že se nejedná o změnu žaloby, ale o její částečné zpětvzetí co do výroku I. původně navrženého petitu. Při tomto jednání žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas. Soud usnesením ze dne 11. 4. 2024, č.j. 67 C 293/2023-44 řízení co do nároku na určení, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli výše uvedeném, a to žalobci č. 1 a č. 2 každý s podílem id. 1/4 a žalobci č. 3, 4 a 5 každý s podílem id. 1/6, zastavil.3. Při jednání soudu dne , datum, navrhl právní zástupce žalobců změnu žaloby co do výše spoluvlastnických podílů žalobců č. 3, 4 a 5, a to tak, že každý z nich je spoluvlastníkem výše uvedených nemovitostí v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/6 (nikoliv v žalobě chybně uvedeného spoluvlastnického podílu každého z nich o velikosti id. 1/3). Domáhal se tak vydání rozhodnutí ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeného obsahu. Navrženou změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 11. 4. 2024, č.j. 67 C 293/2023-45.4. V žalobě a v jejím doplnění žalobci argumentovali tím, že u zdejšího soudu bylo pod sp. zn. , spisová značka, projednáno dědictví po , jméno FO, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, . V dědickém řízení bylo konstatováno, že dědicové ze zákona neexistují a dědictví bylo odevzdáno státu jako odúmrť. Součástí pozůstalosti byla i bytová jednotka č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , se kterou hospodaří žalovaná. Žalobci jsou sestřenice a bratranci zůstavitele, přičemž o probíhajícím dědickém řízení nebyli vyrozuměni a nebyli jeho účastníky. O úmrtí zůstavitele a o tom, že pozůstalost zůstavitele získal stát, se dozvěděli v průběhu měsíců srpna až října 2022. Příbuzenský vztah k zůstaviteli žalobci vysvětlili tak, že matkou zůstavitele byla , jméno FO, , rozená , jméno FO, , narozená , datum, , která měla sestru , jméno FO, , rozenou , jméno FO, , narozenou , datum, (teta zůstavitele). , jméno FO, , rozená , hodnota, , narozená , datum, zanechala žalobce č. 1 a č. 2 (sestřenici a bratrance zůstavitele). Otec zůstavitele , jméno FO, , narozený , datum, měl bratra , jméno FO, , narozeného , datum, (zemřelý , datum, ), který zanechal tři děti, a to žalobce č. 3, 4 a 5 (sestřenice a bratrance zůstavitele). Přestože bylo dědictví odevzdáno státu, dědické právo žalobců k pozůstalosti ve smyslu § 1671 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen o. z.) trvá. Žalobci vyzvali Českou republiku (stát) k plnění, tedy k vydání pozůstalosti, přičemž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jménem České republiky jednal, nároky žalobců uznal a vydal část pozůstalosti, kterou sama Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen ÚZSVM) držela, respektive v mezidobí zpeněžila. Ve věci nemovitostí ve středních Čechách probíhají jednání o smírném řešení, avšak ohledně bytové jednotky č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , Česká republika –ÚZSVM žalobce odkázala na organizační jednotku – žalovanou, která předmětnou bytovou jednotku převzala do správy. Ačkoliv se žalobci snažili s právními zástupci žalované spor vyřešit smírně, tak bez úspěchu. Dědické podíly žalobců pozůstalosti jsou dány § 1640 o. z., kdy zůstavitel měl jednu tetu na straně matky (, jméno FO, ) a jednoho strýce na straně otce (, Jméno zainteresované osoby 2/0, ), každý tedy s hypotetickým dědickým podílem 1/2, přičemž jejich podíl přechází na jejich děti (, jméno FO, zanechala dvě děti a , Jméno zainteresované osoby 2/0, tři děti). Pro potřeby zápisu vlastnického práva k nemovitosti z pozůstalosti do katastru nemovitostí je třeba určit vlastnické právo k nemovitosti tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí a předešlo se tak právní nejistotě a případným dalším sporům. Žalobci proto mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem.5. Žalovaná nejdříve v podání ze dne , datum, navrhla „řízení zastavit“, a to z důvodu, že na její straně není dána pasivní legitimace v daném sporu. Dále poukázala na to, že nebylo postaveno najisto, zda byl právní předchůdce žalobců ke dni úmrtí zůstavitele vlastníkem předmětných nemovitostí. Rovněž namítla, že žalobci neprokázali dědickou způsobilost, tedy že nikdo z okruhu dědiců či jejich právních předchůdců nebyl vyděděn, nevzdal se dědictví, neprovinil se trestným činem vůči zůstaviteli a jeho blízkým, či že nedošlo k uzavření dědické smlouvy. Při jednání soudu dne , datum, žalovaná uvedla, že bere zpět svou námitku o tom, že je zapotřebí postavit najisto, zda byl právní předchůdce žalobců ke dni úmrtí zůstavitele vlastníkem předmětných nemovitostí a nežádala, aby se jí soud dále zabýval. Při jednání dne , datum, pak opustila i svou námitku nedostatku pasivní legitimace a netrvala na ní. Při tomto jednání navrhla, aby soud vyžádal dědické spisy po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném , datum, a , jméno FO, , narozené , datum, , dále , jméno FO, , narozené , datum, za účelem osvědčení, zda tyto osoby nebyly dědicky nezpůsobilé. Poukázala rovněž na to, že v mezidobí vynaložila náklady „trvalého charakteru na zhodnocení nemovitostí“ specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, které dle jejích předběžných propočtů představují cca , částka, - , částka, . V závěru tohoto jednání žalovaná setrvala na svém návrhu připojit dědické spisy , jméno FO, , rozené , jméno FO, , narozené , datum, (matky zůstavitele), když není postaveno najisto, zda skutečně zemřela v roce 2003, jak uváděli přítomní před soudní komisařkou při předběžném šetření dne , datum, , a také dědický spis , jméno FO, , rozené , jméno FO, , narozené , datum, (tety zůstavitele), kdy je zapotřebí napevno postavit také její přesné datum úmrtí.6. Soud v řízení provedl dokazování důkazy, které mu předložily obě strany sporu a zjistil následující skutkový stav:7. Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu , datum, , LV , hodnota, , k. ú. , adresa, (ve vztahu k výše uvedeným nemovitostem) soud zjistil, že jako vlastník předmětných nemovitostí je uvedena Česká republika a příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží žalované. Nabývacím titulem je usnesení soudu o dědictví ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a dále Smlouva o předání majetku státu (§ 55 odst. 3 zákona č. 219/2020 Sb.), č. smlouvy , Anonymizováno, – , hodnota, ze dne , datum, .8. Z rodných a oddacích listů má soud prokázáno, že prarodiči zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , zemřelého , datum, , byla , jméno FO, , narozená , datum, a , jméno FO, , narozený , datum, (kteří uzavřeli sňatek dne , datum, ). , jméno FO, , narozená , datum, měla syna , jméno FO, , narozeného , datum, , který zanechal žalobce č.3 a žalobkyni č. 4 (která uzavřela sňatek dne , datum, s , jméno FO, , narozeným , datum, ) a žalobkyni č. 5 (která uzavřela sňatek dne , datum, s , jméno FO, , narozeným , datum, ). , jméno FO, a , jméno FO, měli společného syna , jméno FO, , narozeného , datum, , zemřelého dne , datum, (otce zůstavitele), který uzavřel sňatek s , jméno FO, , rozenou , jméno FO, , narozenou , datum, (matka zůstavitele). Matka zůstavitele , jméno FO, , rozená , jméno FO, měla sestru , jméno FO, , rozenou , jméno FO, , narozenou , datum, (teta zůstavitele), která uzavřela dne , datum, sňatek s , jméno FO, , narozeným , datum, . Z jejich manželského svazku se narodili žalobci č. 1 a č. 2.9. Z Dohody o vydání dědictví uzavřené dne , datum, mezi Českou republikou – ÚZSVM jako vydávajícím a žalobci jako přebírajícími soud zjistil, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, (právní moc , datum, ) a opravným usnesením sp. zn. , spisová značka, , bylo potvrzeno, že veškerý majetek náležející do pozůstalosti po , jméno FO, , narozenému , datum, , zemřelému dne , datum, , připadl dle § 1634 o. z. České republice, když zůstavitel zemřel bez zanechání závěti a bez dědiců ze zákona (článek I.). V článku II. vydávající vydal a přebírající převzali majetek rozepsaný pod písmeny a–h, kdy celkový výtěžek z realizace dědict