98 C 310/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem podaného u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 16 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty s limitem 15 000 Kč, když v případě přečerpání limitu byl úvěr úročen 18,9% p.a. a žalovaný se zavázal splácet úvěr, tak že byl žalovaný povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle obchodních podmínek vždy poslední den kalendářního měsíce. Ovšem žalovaný nikoliv řádně a včas úvěr splácel, takže žalobce dne [datum] žalobce zesplatnil. Z tohoto důvodu, že žalovaný dosud žalobci dluží částky 18 284,31 Kč, která se skládá z: dlužná jistina: 15 000 Kč, dlužný smluvní úrok: 1 749 Kč, dlužný úrok z prodlení: 35,31 Kč, dlužné poplatky: 1 500 Kč. 2. Soud nemohl postupovat dle § 115a o.s.ř., neboť žalobce s takovým postupem výslovně nesouhlasil. 3. Ačkoliv byl žalovaný řádně a včas předvolán k prvnímu k ústnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání, tak z prvého se omluvil, takže soud odročil bez konání ústního jednání, ovšem z následně nařízeného jednání se bez omluvy k jednání stejně nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Přítomný právní zástupce žalobce na ústním jednání navrhl soudu vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 6. Předně, ačkoliv kontumační rozsudek je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného, takže soud pečlivě zvažuje jeho užití, tak na druhé straně soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům a oprávněným zájmům (čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny, § 1, § 3 o. s. ř.). Soud tedy nemůže chránit zájmy těch, kteří nechtějí participovat na soudním řízení, svá práva nijak nehájí a zůstávají pasivní (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 2656/12, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 3825/2007). 7. Předně se soud zabýval aktivní legitimací žalobce, když žalovanou pohledávku získal podle smlouvy o postoupení pohledávky, a která se dle skutkových tvrzní v ničem nepříčí normativní situaci (§ 1879 OZ). 8. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá zaplacení žalované částky z titulu práva na vrácení nesplaceného úvěru včetně úroků a poplatků, které se žalovaný zavázal vrátit v přesně stanovených splátkách a do přesně určeného dne. Jedná se tedy o závazkový vztah ze smlouvy o úvěru (§ 2395 OZ). Dále ze žaloby vyplývá, že věřitel pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalovaného vyzval k jeho úplnému splacení úvěru, a proto žalovaný žalobci dluží žalovanou částku složenou z nesplacených splátek, z kapitalizovaných úroků, úroků z prodlení a poplatků. Za této situace soud došel k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť po hmotně právní stránce (§ 2395 OZ a § 1970 OZ) jsou v žalobě uvedená dostatečné skutkové okolnosti pro přiznání požadovaného plnění. Soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšné žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1089 Kč a 3 paušální částky náhrady za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby a účast na ústním jednání, podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. A dále odměnu právního zástupce ve výši 2 517 Kč (za účast na ústním jednání s režijním paušálem 300 Kč dle § 11 písm. g), § 13 odst. 3 cit vyhl. včetně 21% DPH). Celková výše nákladů řízení činí 4 769 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je nižší, než v roce 2023, nicméně míra inflace výrazně za poslední dva roky stoupla (od ledna 2022 se stále ještě nevrátila na původní úroveň), což je dost dlouhá, nepřerušovaná doba na to, aby to domácnosti zřetelně na výdajích pocítily a byly i dnes posledním rokem dosti finančně vyčerpané. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení, tento závěr vyplývá také z faktu, že žalobce žalobu podal až po řadě měsíců od vzniku nároku – tedy ani on, zcela spontánně na jeho úhradu nespěchal. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky a tomu soud rovněž přizpůsobil dobu odkladu plnění i náhrady nákladů řízení (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).