14 C 95/2024-102 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 064 859 Kč s příslušenstvím, a to z titulu povinného dílu z pozůstalosti po zemřelém otci účastníků – , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, (dále též jen jako „zůstavitel“). Řízení o pozůstalosti po zůstaviteli bylo pravomocně ukončeno usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Obvyklá cena pozůstalosti činí dle usnesení částku 12 778 309,47 Kč, z čehož povinný díl žalobce představuje jednu dvanáctinu. Zůstavitel svým pořízením pro případ smrti – závětí a prohlášením o vyděděním ze dne , datum, , sepsaným ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , žalobce vydědil z důvodů uvedených v ustanovení § 1646 odst. 1 písm. a) a b) občanského zákoníku (zdravotní problémy a dále to, že mu žalobce nepomohl s péčí o jeho matku , jméno FO, a manželku , jméno FO, , a také s pracemi u domu atd.). Obdobné prohlášení o vydědění zůstavitel sepsal již dne , datum, , přičemž celý text byl následně kompletně převzatý. S důvody vydědění žalobce od počátku nesouhlasí. Konkrétně uvedl, že zůstavitele navštěvoval dle svých možností a zvyklostí. Vzhledem k tomu, že nedisponuje vlastním automobilem a dopravuje se převážně hromadnou dopravou, nebylo navštěvování zůstavitele příliš časté. V pracovním týdnu navíc trávil většinu času v zaměstnání. Zůstavitel byl vždy velmi aktivní, zakládal si na rychle hotové práci, vykazoval velké znaky netrpělivosti, prudkosti a vznětlivosti, přičemž za této situace nikdy jakoukoli pomoc s neodkladnými pracemi okolo domu od žalobce nevyžadoval. To, že by zůstavitele navštěvoval jednou za 3–4 měsíce, není pravdou, a to už z důvodu jeho dcery, která měla zájem především o návštěvy své babičky. Jednalo se o nastavené zvyklosti bez známky jakýchkoli problémů ve vztazích, žalobce rozhodně nejezdil na návštěvy z důvodu, že by něco potřeboval. Je pravdou, že mu zůstavitel na domě občas pomohl, ale to bylo jeho dobrovolné rozhodnutí. Pokud mu pak zůstavitel pomáhal, nedává smysl jeho tvrzení, že práce okolo svého domu nezvládal. Dále uvedl, že dne , datum, skutečně proběhla schůzka mezi ním a zůstavitelem ohledně předání peněz z pozůstalosti po zemřelé matce účastníků. Na této schůzce zůstaviteli sdělil, že se mu nelíbí, jak se vyvinula situace v rodině po úmrtí matky, načež zůstavitel reagoval tak, že předáním peněz spolu skončili a že se podle toho zachová. Ke svému vztahu k rodičům žalobce uvedl, že měl velmi blízký vztah k matce a vztah k otci považoval za korektní. O tom, že měl být zůstavitel od , datum, těžce nemocen, neví, neboť žil aktivní život bez známek nemoci. Odmítá také to, že neposkytl zůstaviteli pomoc s matkou účastníků, neboť se o ni zůstavitel nestaral a do poslední chvíle byla mobilní. Stejně tak se zůstavitel nestaral ani o svou matku. Žalobce popřel také to, že by o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, jaký by jako potomek projevovat měl. Až do uvedené schůzky dne , datum, , kdy došlo k neshodě ohledně situace s rodinou sestry účastníků , jméno FO, , jejíhož bývalého manžela a děti zůstavitel vyhodil z domu, docházelo k pravidelným návštěvám. K poslední schůzce pak došlo , datum, , když zůstavitel za žalobcem přijel, aby mu sdělil, že žalobcem pořízená fotografie na hrobu , jméno FO, má vady, a poté bez dalšího odjel. O žalobce pak neprojevoval zájem a přestal s ním komunikovat. Za skutečný důvod vydědění tak žalobce považuje to, že nesouhlasil s jednáním zůstavitele vůči jeho zeti a vnoučatům. Na výzvu ke smírnému řešení však žalovaný nereagoval, a proto mu žalobce dne , datum, zaslal předžalobní výzvu k plnění žalované částky. Žalovaný neuhradil ničeho.2. Po výzvě soudu dle § 114c odst. 3 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), žalobce doplnil svá tvrzení tak, že před smrtí jeho matky měl s rodiči bezproblémové vztahy a navštěvoval je tak často, jak mu to zaměstnání a práce okolo domu dovolily. Rovněž rodiče jej navštěvovali v jeho domě v , adresa, . Skoro každý týden se s rodiči telefonicky spojoval a vždy jim také zasílali pohlednice z dovolených. Svému otci dával dary v podobě maličkostí jako např. obrazy a repliky zbraní nebo nožů. Od otce mnoho darů nedostával, což mu ale nezazlíval, mohl si k němu zase vždy přijít pro radu. Po smrti matky byl s otcem v telefonickém kontaktu, přičemž hovory probíhaly často kvůli vyhrocené situaci v rodině. Žalobce nesouhlasil s chováním své sestry i otce vůči synovcům, neteři a švagrovi, přičemž se snažil otce přemluvit, aby je neodhlašoval z domu.3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že zůstavitel se staral jak o svou matku trpící Alzheimerovou chorobou, tak o svou manželku, jejíž mobilita byla snížená, a zůstavitel ji tak doprovázel po lékařských vyšetřeních, a i jinak se o ni v rámci svých možností a schopností staral. Oběma pak zajišťoval všechny základní potřeby a od , datum, do , datum, na ně zůstal v podstatě sám. Dcera , jméno FO, občas poskytla pomoc své babičce (matce zůstavitele) za úplatu. Zdravotní stav zůstavitele přitom také nebyl dobrý. Opakovaně podstoupil operaci rekta, onkologickou léčbu, operaci páteře atd. K poslední vůli zůstavitele žalovaný uvedl, že ji jen těžko může vysvětlit a konkretizovat důvody vydědění, jelikož notářský zápis pořídil zůstavitel. Zůstavitel si každopádně opakovaně stěžoval na to, že ho žalobce navštěvoval pouze jednou za tři až čtyři měsíce. Po smrti matky se pak návštěvy prakticky neuskutečňovaly. Tvrzení žalobce, že ho zůstavitel nepožádal o pomoc s péčí o manželku a matku, označil za nepravdivé, neboť zůstavitel si na „nepomoc“ ze strany žalobce, dcery , jméno FO, a bratra , jméno FO, opakovaně stěžoval. Po operaci páteře měl absolvovat lázeňskou léčbu, kterou musel zrušit pro neochotu výše jmenovaných zajistit péči o jeho matku v době jeho nepřítomnosti. Zůstavitel přitom žalobci opakovaně pomáhal při rekonstrukci jeho domu a několikrát mu dovezl palivové dřevo poté, co si o něj žalobce řekl. Důvod následného nevděku žalobce mu proto není zřejmý. Zůstavitel potřeboval pomoci např. s instalací kotle pro svou matku, zateplením a fasádou a dalšími většími pracemi na domě, které již ze zdravotních důvodů plně nezvládal. Žalovaný dále potvrdil, že v , datum, došlo ke schůzce mezi žalobcem a zůstavitelem za účelem převzetí podílu z pozůstalosti po , jméno FO, . Po její smrti za zůstavitelem nepřijel, ač věděl, že zůstavitel prožíval smrt manželky velmi těžce. Tvrzení žalobce, že se zůstavitel nestaral o svou manželku, považuje žalovaný za nehorázné. Kromě již uvedených důvodů vydědění dále doplnil, že dalším důvodem vydědění byly časté slovní útoky žalobce na osobu zůstavitele, jež se stupňovaly a na které si zůstavitel často stěžoval. Z těchto důvodů navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.4. Při přípravném jednání soud žalovaného dle § 114c odst. 3 písm. b) o.s.ř. vyzval, nechť doplní svá tvrzení tak, že uvede, v čem měla spočívat tíživá situace zůstavitele, jak mu s ní měl být žalobce nápomocen a z jakých okolností měla být žalobci tato situace zůstavitele známa. K výzvě soudu žalovaný doplnil, že právní jednání zůstavitele bylo vážné, určité, srozumitelné a platné, přičemž zůstavitel si byl plně vědomý toho, co a z jakého důvodu činí. Prolomení platnosti právního jednání zůstavitele by tak mělo být spíše výjimečné. To, že žalobce zpochybňuje platnost vydědění, označil za účelové. Zůstavitel se snažil žalobce telefonicky kontaktovat, avšak ten mu telefon nezvedal. Opakovaně žalobce také žádal o pomoc v nouzi a o zájem, ale žalobce na tyto žádosti nijak nereagoval. Pokud se pak žalobce v posledních letech života zůstavitele nechoval tak, jak by se od pravého syna očekávalo, nemůže čekat, že bude dědit.5. Při přípravném jednání účastníci učinili nesporným, že jsou spolu s , jméno FO, plnorodými sourozenci a dětmi zůstavitele , jméno FO, , nar. , datum, , a zemřelého , datum, . Žalovaný byl potvrzen jediným dědicem zůstavitele na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přičemž , jméno FO, byl přiznán povinný díl ve výši 1 064 859,13 Kč. Hodnota pozůstalosti po zůstaviteli činila 12 778 309,407 Kč. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá skutková zjištění.6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Dne , datum, zůstavitel formou notářského zápisu vydědil žalobce z důvodů uvedených v § 1646 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen „o. z.“), konkrétně s odůvodněním, že je od , datum, těžce nemocen, a přesto se musí starat o 97letou matku , jméno FO, a do , datum, se staral také o svou manželku , jméno FO, . Žalobce několikrát požádal, zda by mu pomohl s neodkladnými pracemi okolo domu, které již nezvládal, ale vždy ho žalobce odbyl s tím, že nemá čas, pracuje do večera a víkendy si nebude „kazit“. Stejně tomu bylo, když jej požádal o pomo