67 C 134/2025-32 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 1. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky 68 800 Kč s příslušenstvím s odkazem na mezi účastníky uzavřenou Smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne 12. 6. 2024. Na základě této Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 39 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen do 20. 8. 2024 v 5 splátkách po 13 260 Kč. V čl. 8.1. Smlouvy strany ujednaly jednorázovou sankci ve výši 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky. Z důvodu, že byl žalovaný v prodlení se zaplacením všech 5 splátek, požaduje žalobkyně částku 2 500 Kč (5 x 500 Kč). Žalovaný se zavázal v čl. 3.1. Smlouvy úvěr splatit a současně uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 27 300 Kč. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 39 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 27 300 Kč a smluvní sankcí ve výši 2 500 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 21. 12. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto jednal ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.3. Žalobkyně vzala při jednání soudu žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, soud proto řízení v tomto rozsahu podle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.4. Dokazování soud provedl listinnými důkazy, které mu předložila pouze žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -4723 soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel se žalobkyní jako podnikatel pod IČO , IČO, a místem podnikání , adresa, dne 12. 6. 2024. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému pro účely podnikání úvěr ve výši 39 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 5 splátkách ve výši 13 260 Kč dle rozpisu v čl. V. Smlouvy. V čl. II. Smlouvy byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání, tj. 1 % z částky 39 000 Kč, tj. 390 Kč x 70 dnů trvání úvěru. Úvěr byl sjednán elektronickou formou, proto žalovaný doložil kopii svého občanského průkazu (Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 6. 2024, kopie občanského průkazu žalovaného a Potvrzení o provedené platbě). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 12. 2024 (Předžalobní výzva ze dne 21. 12. 2024 a kopie podacího lístku z téhož data).6. Soud dokazování doplnil ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř. o dotaz na , právnická osoba, . o majiteli účtu č. , č. účtu, a zjistil, že jím je žalovaný. Současně byly soudu zaslány výpisy z tohoto účtu za měsíce 6/2024 až 9/2024, ze kterých má soud prokázánu příchozí platbu na účet žalovaného ve výši 39 000 Kč dne 13. 6. 2024 a odchozí platbu ve prospěch účtu žalobkyně ve výši 13 260 Kč dne 26. 6. 2024 (výpisy z účtu žalovaného). Dále soud z výpisu ze živnostenského rejstříku zjistil, že žalovaný ukončil činnost v režimu živnostenského zákona (výpis z veřejné části živnostenského rejstříku).7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když další důkazy nebyly žalobkyní předloženy a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Provedené důkazy hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána ve zbylém rozsahu (po částečném zpětvzetí) důvodně.8. Soud danou věc posuzoval ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.).9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba ve znění jejího částečného zpětvzetí byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v souladu se Smlouvou poskytla žalovanému na jeho účet částku 39 000 Kč, přičemž žalovaný ve lhůtě sjednané splatnosti úvěru (ani později) poskytnuté finanční prostředky žalobkyni v plné výši nevrátil. V řízení byla prokázána pouze jediná úhrada ve výši 13 260 Kč dne 26. 6. 2024, zbylou část úvěru, ani sjednaný poplatek za jeho poskytnutí ve výši 27 300 Kč, však žalovaný neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě zaslané dne 21. 12. 2024 právním zástupcem žalobkyně. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že kromě jedné splátky uhradil i splátky další. S ohledem na výše uvedené soud žalobě ve zbylém rozsahu vyhověl, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku. Z důvodu prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu mu byla rovněž uložena povinnost zaplatit příslušenství pohledávky spočívající ve smyslu § 1970 o. z. v zákonném úroku z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. Procesní úspěch žalobkyně činil 77 % žalobou požadovaného plnění, neúspěch pak 23 % a v rozdílu, tj. co do výše 54 %, žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 752 Kč, dále v náhradě nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 18 682 Kč podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. při výši 1 úkonu právní služby 3 860 Kč (4 x 3 860 Kč, vč. 21 % DPH), dále ve 2 paušálních částkách náhrady po 300 Kč jako náhradě advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění podle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky, ve znění platném do 31. 12. 2024, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky) a dále ve 2 paušálních částkách náhrady po 450 Kč jako náhradě advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 1 089 Kč (sepsání žaloby a účast na jednání soudu podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, ve znění platném od 1. 1. 2025 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky), to vše včetně 21 % DPH. Celkem představují náklady řízení částku 23 249 Kč, přičemž žalobkyni z této částky náleží ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. poměrná část ve výši 54 %. Soud proto rozhodl tak, jak vyplývá z výroku III. tohoto rozsudku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.12. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.