67 C 340/2024-76 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 38 750 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za měsíce leden, únor a březen 2023 ve výši celkem 22 555 Kč a nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 16 195 Kč. Poukázala na to, že mezi účastníky byla uzavřena Nájemní smlouva č. , č. účtu, , na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované nájem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, .2. Žaloba byla koncipována neurčitě a neúplně, proto byla žalobkyně usnesením ze dne 11. 12. 2024, č.j. 67 C 340/2024-25 vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k předložení důkazů v předestřeném rozsahu. V reakci na tuto výzvu žalobkyně podáním ze dne 20. 12. 2024 navrhla změnu žaloby a nově se domáhala po žalované zaplacení částky 53 886 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky ode dne 8. 8. 2023 do zaplacení. Argumentovala tím, že nově žaluje o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2022, které žalovaná čerpala ve výše uvedeném bytě až do doby exekučního vyklizení bytu dne 2. 12. 2022. V roce 2022 spotřebovala služby ve výši 61 424 Kč, na které zaplatila pouze 7 538 Kč.3. Usnesením ze dne 20. 1. 2025, č.j. , spisová značka, byla žalobkyně opětovně vyzvána k doplnění neúplných skutkových tvrzení a k předložení důkazů.4. Usnesením ze dne 21. 1. 2025, č.j. , spisová značka, soud vyhověl návrhu žalobkyně na změnu žaloby, která nově zní o zaplacení částky 53 886 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 53 886 Kč od 8. 8. 2023 do zaplacení.5. Žalobkyně podáním ze dne 3. 2. 2025 opětovně nesplnila povinnost doplnit skutková tvrzení a předložit důkazy v rozsahu uloženém usnesením ze dne 20. 1. 2025, proto byla již potřetí vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a k předložení důkazů usnesením ze dne 13. 2. 2025, č.j. , spisová značka, . V reakci na výzvu soudu žalobkyně stručně doplnila neúplná skutková tvrzení podáním ze dne 26. 2. 2025.6. Při jednání soudu dne 24. 4. 2025 soud po provedeném dokazování žalobkyni poučil ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. o její povinnosti vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a doplnit sporná tvrzení, včetně předložení důkazů v předestřeném v rozsahu. V koncentrační lhůtě žalobkyně podáním ze dne 7. 5. 2025 vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 660 Kč (při jednání soudu dne 12. 6. 2025 pak upřesnila, že bere žalobu zpět i co do příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení z částky 1 660 Kč od 8. 8. 2023 do zaplacení). Argumentovala tím, že poté, co jí správcovská společnost , právnická osoba, . doložila vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2022 do 2. 12. 2022 (do doby exekučního vyklizení bytu žalovanou), došlo k novému vyúčtování za toto období. V období od 1. 1. 2022 do 2. 12. 2022 žalovaná spotřebovala služby v předmětném bytě ve výši 59 764 Kč, uhradila pouze 7 538 Kč a dluží za předmětné období částku 52 226 Kč.7. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ani k jednomu z nařízených jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal a rozhodoval ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti.8. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu předložila pouze žalobkyně. Pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutkový závěr pro své rozhodnutí ve věci samé, zejména s ohledem na postupné procesní návrhy žalobkyně (změna žaloby, částečné zpětvzetí žaloby).9. Soud následně dospěl k těmto skutkovým zjištěním:10. Smlouvou o nájmu bytu uzavřenou dne 28. 6. 2010 na dobu určitou č. , č. účtu, strany sjednaly nájem bytu č. , hodnota, , o velikosti 2+1, ve 3. podlaží domu č.p. , adresa, - , Jméno žalované B, , a to ve znění Dodatku č. , hodnota, ze dne 30. 10. 2011, kterým byla doba nájmu sjednána do 12. 12. 2013 a ve znění Dodatku č. , hodnota, , ve kterém byla doba nájmu sjednána do 12. 12. 2015. Žalovaná předmětný byt převzala (Smlouva o nájmu bytu ze dne 28. 6. 2010, Dodatek č. , hodnota, ze dne 30. 10. 2011, Dodatek č. , hodnota, ze dne 4. 12. 2013 a Protokol o převzetí bytu). Žalobkyně prokázala, že je vlastníkem předmětné nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt (výpis z KN, LV č. , hodnota, ., k. ú. , Jméno žalované B, , obec , adresa, ). Soud má prokázáno, že na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 11. 4. 2022, č.j. , spisová značka, (právní moc 7. 6. 2022) došlo dne 2. 12. 2022 k vyklizení předmětného bytu a žalovaná předala klíče od bytu a čip od vchodových dveří do domu pověřené osobě žalobkyně (Protokol o úkonu soudního exekutora ze dne 2. 12. 2022, č.j. , spisová značka, ). Z vyúčtování služeb správce , právnická osoba, . k předmětnému bytu v období od 1. 1. 2022 do 2. 12. 2022 vyplývá, že ke dni exekučního vyklizení předmětného bytu byly spotřebovány služby ve výši 59 764 Kč, na zálohách žalovaná uhradila pouze 7 538 Kč a k úhradě zbývá dluh 52 226 Kč (vyúčtování služeb společností , právnická osoba, ., od 1. 1. 2022 do 2. 12. 2022). Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2024 (předžalobní výzva + doklad o odeslání dne 6. 3. 2024).11. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl přihlížeje k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 1 660 Kč s příslušenstvím k závěru, že nárok žalobkyně je ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 52 226 Kč s příslušenstvím, důvodný.12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 660 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky ode dne 8. 8. 2023 do zaplacení, soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.13. Po provedeném řízení a dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaná předmětný byt užívala do doby jeho exekučního vyklizení, tedy do dne 2. 12. 2022, přičemž v souvislosti s vyúčtováním služeb za rok 2022 (konkrétně od 1. 1. 2022 do 2. 12. 2022) jí vznikl nedoplatek za služby ve výši 59 764 Kč. Za toto období žalovaná z titulu spotřebovaných služeb uhradila pouze 7 538 Kč, proto soud co do rozdílu spotřebovaných a uhrazených služeb žalobkyni přiznal částku 52 226 Kč, a to s odkazem na § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Žalobkyně je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými, především z veřejných rozpočtů a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, kterým je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů, jako účelně vynaložených (viz přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není situace, která nastala v projednávané věci, ve které se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužné vyúčtování služeb. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky, včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě zaplacený ve výši celkem 2 695 Kč, neboť se jedná o náklad nejenom účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnit právo u soudu. Z daného důvodu soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku, a dále náhradu hotových výdajů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., a to ve výši 100 Kč za 1 úkon dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 7 úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, podání – změna žaloby z 20. 12. 2024, podání – částečné zpětvzetí žaloby ze 7. 5. 2025 a účast při jednání soudu dne 24. 4. 2025 a 12. 6. 2025). Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyni nepřiznal náhradu za úkon: podání ze dne 3. 2. 2025, 10. 2. 2025 a 26. 2. 2025, když se jedná o stručná podání procesního charakteru, kterými žalobkyně doplňovala neúplná skutková tvrzení a v p