Obvodní soud pro Prahu 9 15 C 276/2026-20 – Náklady řízení

o 37 506 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení doručeným zdejšímu soudu dne 30. 4. 2026 domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 37 506 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. V návrhu uvedla, že je vlastníkem a pronajímatelem domu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , v němž žalovaní užívali jako společní nájemci byt č. , hodnota, , a to na základě nájemní smlouvy ze dne 20. 6. 2022. Nájem byl sjednán na dva roky, tj. na dobu určitou, s možností prodloužení. Dle žalobkyně žalovaní hrubě porušovali povinnosti nájemců, zejména nehradili nájemné a zálohy na služby po dobu delší než tří měsíců. Žalobkyně proto nájem vypověděla, a to dopisem ze dne 4. 8. 2023. Nájemní vztah měl skončit uplynutím tříměsíční výpovědní doby dne 30. 11. 2023. Žalovaní i přesto byt nadále užívali, a to od 1. 12. 2023 do 27. 12. 2024, kdy byl byt vyklizen v exekučním řízení a převzat žalobkyní. Užíváním bytu v tomto období bez právního titulu se měli žalovaní na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 37 506 Kč, představující nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2024, a příslušenství, sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení, který je požadován ode dne následujícím po dni splatnosti vyúčtování služeb.Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Z předložené smlouvy vyplývá, že mezi žalobkyní, jako pronajímatelkou, a žalovanými, jako nájemci, byla uzavřena smlouva o nájmu bytu č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , k. ú. , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to na 2 roky s účinností od 20. 6. 2022. Dle protokolu o převzetí bytu byl byt převzat dne 27. 12. 2024. Žalovaní byli žalobkyní písemně upomínáni k úhradě částky 37 506 Kč jako vyúčtování služeb za rok 2024. Dále byla žalovaným zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souvislosti s užíváním jednotky.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Právní vztah účastníků soud posoudil jako společný nájem bytu podle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaní porušili svou povinnost hradit nájemné a zálohy na služby; nezaplacení těchto plateb za dobu delší než tří měsíců představuje zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce ve smyslu § 2291 odst. 2 o. z. Žalobkyně nájem vypověděla s tříměsíční výpovědní dobou postupem dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Nájemní poměr proto skončil uplynutím výpovědní doby dne 30. 11. 2023. Žalovaní byli povinni byt v den skončení nájmu žalobkyni v souladu s § 2292 o. z. odevzdat, avšak byt užívali až do 27. 12. 2024. Žalovaní za dobu neoprávněného užívání bytu čerpali služby spojené s jeho užíváním, přičemž náklady za tyto služby nesla žalobkyně. Tím se žalovaní na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatili, a jsou proto povinni tento majetkový prospěch žalobkyni vydat podle § 2991 o. z. Soud vzal za prokázané, že žalovaným bylo řádně vyúčtováno plnění za služby spojené s užíváním bytu za rok 2024 a že nedoplatek na těchto službách činí 37 506 Kč, splatný dne 31. 7. 2025. Žalovaní tuto částku neuhradili, a dostali se tak od 1. 8. 2025 do prodlení. Žalobkyni proto dle § 1970 o. z. náleží rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výši soud určil dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak soud v plném rozsahu vyhověl (výrok ad I).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 405 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 501 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 37 506 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč (výrok ad II).