Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 20. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 246 667,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 4. 2021 byla mezi , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (dále jen „smlouva“), na jejímž základě se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně a souvisejícími poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však ze smlouvy řádně a včas neplnil. Původní věřitelka proto celý úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila ke dni 30. 4. 2025. Žalovaný však na zesplatněnou část úvěru ničeho neuhradil. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek s účinností od 1. 7. 2025 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Protože žalovaný od postoupení pohledávky na dlužnou částku ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně zaplacení částky představující nesplacenou část jistiny úvěru, úrok za poskytnutí úvěru a zákonný úrok z prodlení.2. Pátráním soudu po pobytu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný v České republice žádný druh pobytu nemá povolen. Žalovanému proto byla v souladu s § 29 odst. 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), ustanovena opatrovnice k ochraně jeho zájmů.3. Opatrovnice v podání ze dne 11. 5. 2026 uvedla, že důkazy předložené žalobkyní s určitostí neprokazují poskytnutí úvěru žalovanému, způsob jeho čerpání a splácení. Navrhla proto, aby byla žaloba zamítnuta.4. Žalobkyně v podání doručeném zdejšímu soudu dne 28. 5. 2026 odkázala na důkazy, které předložila spolu se žalobou, kterou dále doplnila o tabulkový přehled všech částek uhrazených žalovaným na pohledávku ze smlouvy a dále způsob výpočtu nesplacené jistiny úvěru, úroku za poskytnutí úvěru a zákonného, zčásti kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.5. Následně soud ve věci nařídil jednání, a to na den 30. 7. 2026. Opatrovnice žalovaného se v podání doručeném zdejšímu soudu dne 18. 6. 2026 z nařízeného jednání omluvila a uvedla, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., když ve věci jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného, resp. jeho opatrovnice.6. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:7. Dne 18. 4. 2021 byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena smlouva, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně a RPSN ve výši 12,03 % splácet v pravidelných měsíčních splátkách, z nichž výše jedné měla činit částku 5 181 Kč (Smlouva o úvěru ze dne 18. 4. 2021; Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, .; Ceník pro soukromou klientelu). Žalovaný však ze smlouvy řádně a včas neplnil. Původní věřitelka proto celý úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila ke dni 30. 4. 2025 a žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu (dopis původní věřitelky žalovanému ze dne 30. 4. 2025). Žalovaný i přesto ničeho neuhradil. Následně byla pohledávka ze smlouvy za žalovaným postoupena s účinností od 1. 7. 2025 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2025; Dohoda o úplatě ze dne 30. 6. 2025; Potvrzení kupní ceny ze dne 2. 7. 2025; Příloha č. , hodnota, seznam postoupených pohledávek k 1. 7. 2025; Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 7. 2025 včetně podacího lístku , právnická osoba, ze dne 8. 7. 2025). Protože žalovaný od postoupení pohledávky na dlužnou částku ničeho neuhradil (výpisy z úvěrového účtu, tabulkový přehled všech splátek uhrazených žalovaným na pohledávku z úvěru), a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2025 (dopis žalobkyně ze dne 20. 8. 2025 včetně podacího lístku , právnická osoba, ze dne 20. 8. 2025), domáhá se žalobkyně zaplacení částky představující nesplacenou část jistiny úvěru, úroku za poskytnutí úvěru ve sjednané výši (Oznámení o úrokových sazbách) a zákonného úroku z prodlení.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Právní poměr mezi účastníky se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), a subsidiárně též zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dál jen „o. z.“). Bylo prokázáno, že původní věřitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému sjednané peněžní prostředky, zatímco žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a hradit sjednané úroky v souladu s § 2395 o. z. Soud současně neshledal, že by smlouva trpěla nedostatky formy či obsahu ve smyslu § 104 až § 106 z. s. ú. Protože žalovaný svůj dluh nesplácel řádně a včas, byl úvěr v důsledku prodlení zesplatněn, přičemž takový postup byl v souladu s § 124 z. s. ú. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. S postoupením pohledávky na žalobkyni přešlo i příslušenství a práva s pohledávkou spojená, jak vyplývá z § 1880 odst. 1 o. z. Žalobkyně je proto aktivně věcně legitimována k uplatnění žalované pohledávky a náleží jí tak právo na zaplacení dosud nesplacené jistiny, sjednaného příslušenství a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení uvedená v žalobě, totiž že původní věřitelka úvěr poskytla, pohledávka na žalobkyni přešla a žalovaný ji v žalované výši neuhradil. Soud proto uzavřel, že návrh byl podán po právu a v celém rozsahu mu vyhověl (výrok ad I).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 057 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 246 667,86 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 300 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 300 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 000 Kč ve výši 8 190 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za podání ze dne 4. 5. 2026, jímž byl pouze vyjádřen nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Podání se netýkalo věci samé a nepředstavuje úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 nebo 2 a. t., přičemž nešlo ani o úkon, který by mu byl svou povahou a účelem blízký dle § 11 odst. 3 a. t. Dále soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta za podání ze dne 26. 5. 2026, jímž byla k výzvě soudu doplněna žaloba. Žalobkyně tímto podáním předložila podklady potřebné k prokázání jejího skutkového tvrzení, že žalovaný čerpal úvěr v žalobou tvrzené výši. Protože měla být žaloba perfektní a úplná již k okamžiku jejího podání, nelze její doplnění k prokázání skutkových tvrzení pokládat ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř za náklad potřebný k účelnému uplatňování práva (výrok ad II).11. Protože byl žalovaný v řízení zastoupen opatrovnicí, náleží opatrovnici odměna za zastupování, kterou v souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. nese stát. Konkrétní výše odměny bude vyčíslena v samostatném usnesení (výrok ad IV). Soud dále uložil žalovanému povinnost nahradit České republice náklady řízení spočívající v odměně a náhradě hotových výdajů opatrovnice. K tomu soud konstatuje, že vzhledem k procesnímu neúspěchu žalovaného státu náhrada nákladů řízení v souladu s § 149 odst. 2 o. s. ř. nenáleží. S ohledem na § 156 odst. 3 o. s. ř. je však soud vyhlášenou podobou rozsudku vázán. V samostatném usnesení, kterým má být vyčíslena výše těchto nákladů, proto bude stanoveno, že žalovaný je na náhradě nákladů řízení státu povinen uhradit částku ve výši 0 Kč (výrok ad III).