95 C 165/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Konkrétně uvedl, že jako vlastník jednotky č. , hodnota, v budově čp. , hodnota, , na pozemku parc. č. , hodnota, a , hodnota, , zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , (dále také jen „předmětný byt“), uzavřel s žalovaným jako nájemcem dne , datum, nájemní smlouvu na dobu určitou, a to do , datum, . Jelikož žalovaný po uplynutí sjednané doby pokračoval v užívání bytu, došlo k prodloužení nájemního práva do , datum, . Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 16 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 500 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne daného měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci nezaplatil nájemné za měsíce listopad-prosinec 2024 a leden 2025, zaslal mu žalobce dne , datum, výpověď nájmu bez výpovědní doby dle čl. II odst. 2.4. písm. a) nájemní smlouvy. Žalovaný se však neodstěhoval a byt užíval i po skončení nájmu. O vyklizení bytu bylo rozhodnuto zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . Poslední nájemné žalovaný uhradil za měsíc únor 2025. Za měsíce březen–srpen 2025 nezaplatil ničeho, a to ani navzdory předžalobní výzvě. Žalobce tak požaduje zaplacení částky 20 500 Kč x 6 za 6 měsíců užívání bytu včetně zákonných úroků z prodlení vždy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, v němž mělo být nájemné placeno.2. K výzvě soudu pak žalobce upřesnil žalobu v tom směru, že o povinnosti žalovaného vyklidit předmětný byt bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, . V tomto řízení tedy požaduje nikoli nájemné, nýbrž náhradu za užívání bytu žalovaným po skončení nájemního vztahu. Splatnost žalované částky pak odvozuje od uplynutí sedmidenní lhůty od doručení předžalobní výzvy žalovanému, tj. splatnost náhrad za neoprávněné užívání bytu nastala ke dni , datum, , a od , datum, je tak žalovaný v prodlení. Žalobce pak vzal tímto podáním žalobu částečně zpět co do částek 4 500 Kč měsíčně s příslušenstvím a co do úroků z prodlení požadovaných do , datum, .3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť žalobce s takovým postupem souhlasil, a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:6. Žalobce je zapsán jako vlastník jednotky č. , hodnota, , vymezené v budově č.p. , hodnota, na pozemcích parc.č. , hodnota, a , hodnota, , zapsáno na LV č. , hodnota, , pro k.ú. , adresa, , u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, ).7. Žalobce předmětný byt pronajal žalovanému na dobu určitou od , datum, do , datum, , nájemné činilo 16 000 Kč měsíčně (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne , datum, vč. předávacího protokolu).8. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby, a to z důvodu nehrazení nájemného po dobu delší než tři měsíce (zjištěno z výpovědi nájmu bytu ze dne , datum, vč. podacího lístku).9. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 20 500 Kč s příslušenstvím odpovídající nájemnému a zálohám na služby za měsíc březen 2025, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, ). Téhož dne žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu (zjištěno z předžalobní výzvy k vyklizení nemovitosti z , datum, ). Výzvy byly žalovanému uloženy na poště a připraveny k vyzvednutí dne , datum, až do , datum, (zjištěno z podacích lístků ze dne , datum, a dodejek ČP). Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému předmětné výzvy rovněž na e-mail „, e-mail, “ (zjištěno z e-mailu ze dne , datum, ).10. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla žalovanému uložena povinnost vyklidit předmětný byt (zjištěno z citovaného rozsudku).11. Z ostatních listinných důkazů založených žalobcem nezjistil soud žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí věci.12. Na základě shora provedených důkazů, s přihlédnutím k tvrzením žalobce, které žalovaný nerozporoval, lze učinit tento závěr o skutkovém stavu věci:13. Žalobce pronajímal žalovanému předmětný byt, přičemž na základě výpovědi zaslané žalovanému dne , datum, došlo k výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní doby. Žalovaný však byt nadále užíval. V období od března do srpna 2025 nezaplatil žalobci za užívání bytu ničeho. Nájemné bylo smluvními stranami sjednáno v částce 16 000 Kč měsíčně. O povinnosti žalovaného vyklidit předmětný byt bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu, který nabyl právní moci dne , datum, .14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. Co se týče záloh na služby za měsíce březen-srpen 2025 vč. příslušenství a zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 000 Kč od , datum, do , datum, a z částky 16 000 Kč od , datum, do , datum, vzal žalobce žalobu na základě výzvy soudu zpět. Soud tak řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil (výrok I. rozsudku).16. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.17. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval byt po skončení nájmu, aniž by žalobci cokoli hradil, shledal soud, že žalobci náleží právo na náhradu ve výši sjednaného měsíčního nájemného, tj. ve výši 96 000 Kč (6 x 16 000 Kč), a to včetně zákonného úroku z prodlení (viz ust. § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pokud jde o náhradu za užívání bytu v měsíci březnu 2025, přiznal soud úrok z prodlení dle žalobního návrhu od , datum, , tj. ode dne následujícího od doručení předžalobní výzvy. Ohledně náhrady za bezdůvodné užívání bytu za měsíce duben-srpen 2025 přiznal soud zákonný úrok z prodlení až od , datum, , neboť těchto měsíců se předžalobní výzva netýkala, tudíž okamžik splatnosti dluhu soud odvodil až od zaslání žaloby žalovanému. Žaloba byla žalovanému uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne , datum, , kdy se tak dostalo do jeho dispoziční sféry. Splatnost proto nastala v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o.z. bez zbytečného odkladu po jejím doručení, tj. dne , datum, , a od , datum, byl žalovaný v prodlení. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu za užívání bytu ve výši 96 000 Kč vč. shora specifikovaného příslušenství (výrok II.).18. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud jde o část zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a také podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., kdy žalobce zavinil částečné zastavení řízení, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 203,05 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %). V souladu s judikaturou Ústavního soudu (viz nález ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) soud do míry úspěchu a neúspěchu zahrnul rovněž veškeré příslušenství pohledávky kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 123 000 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 020 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 6 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 410 Kč ve výši 4 076,10 Kč.20. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.