95 C 4/2026-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , domáhala po žalované zaplacení částky 31 396 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které měly být vráceny do , datum, s úrokem 761 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a dále s poplatkem za splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, (dále jen „poplatky za služby“), a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Oprávněnost poplatků žalobkyně odůvodnila mj. tím, že představují paušální cenu za plnění a služby související s poskytnutím úvěru, a tudíž se na ně nevztahuje požadavek přiměřenosti, jak jej vymezuje ust. § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Poslední splátku žalovaná uhradila dne , datum, ve výši 2 000 Kč. Celkem na dluh z této smlouvy zaplatila 3 992 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, . Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva, přesto však na dluh neuhradila ničeho.2. K posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením jednotlivých smlouvy žalobkyně na základě výzvy soudu doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela z informací získaných od spotřebitelky a z jejich ověření pomocí poskytnutých dokladů (výplatními páskami, pracovní smlouvou a ohledně výdajů výpisy z bankovního účtu) a také z nahlédnutí do veřejných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 21 721 Kč měsíčně a výdajů 13 075 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), neboť oba účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.5. Na základě provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti:6. Dne , datum, byla mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 077 Kč a inkasním poplatkem (inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště) ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 8 % ročně, RPSN 272,44 % ročně (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, včetně přílohy č. 1).7. Před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána u pana , jméno FO, , IČO , IČO, , s příjmem kolem 25 000 Kč hrubého měsíčně (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne , datum, a výplatních pásek za měsíce , Anonymizováno, a , datum, ). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její měsíční příjmy dosahují částky 21 721 Kč a celkové měsíční výdaje pak částky 13 075 Kč. Dále uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná a má vyživovací povinnost k jednomu dítěti (zjištěno z žádosti o úvěr ze dne , datum, ).8. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se svou právní předchůdkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze č. 1 této smlouvy, mj. pohledávek za žalovanou ze shora uvedené smlouvy o úvěru; vlastnické právo k pohledávkám mělo na žalobkyni přejít zaplacením sjednané úplaty (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně části seznamu pohledávek). Kupní cena za pohledávky byla právní předchůdkyni žalobkyně zaplacena k , datum, (zjištěno z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, ). Postoupení pohledávek bylo žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).9. Žalovaná na dluh z předmětné smlouvy zaplatila celkem částku ve výši 3 992 Kč (zjištěno z transakční historie ke smlouvě č. , hodnota, ).10. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 34 613,50 Kč, a to nejpozději do , datum, (zjištěno z výzvy k plnění ze dne , datum, vč. podacího lístku).11. Z Exportů ze systému České národní banky byla soudem zjištěna nominální úroková sazba spotřebitelského úvěru v , Anonymizováno, , která činila 9,50 % ročně a průměrná RPSN v tomto období činila 10,01 % (Exporty ze systému České národní banky ARAD k , Anonymizováno, ).12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:13. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu nazvanou jako „smlouva o úvěru č. , hodnota, “, na základě níž bylo žalované poskytnuto 15 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách, a to společně s poplatky, které činily celkem 12 127 Kč, a dále s úroky ve výši 761 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 8 % ročně, RPSN ve výši 272,44 %. Obvyklá výše úrokové sazby u úvěrů poskytovaných bankami činila v , Anonymizováno, 9,50 % ročně, RPSN 10,01 %. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela před uzavřením smluv o úvěru z příjmu žalované kolem 25 000 Kč hrubého měsíčně, který ověřila pomocí výplatních pásek a pracovní smlouvy žalované. Dále vycházela z tvrzených výdajů žalované ve výši 13 075 Kč měsíčně. Žalovaná vrátila žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, částku 3 992 Kč. K postoupení pohledávek, jež jsou předmětem řízení, na žalobkyni došlo s účinností k , datum, .14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. V prvé řadě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. o.z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Tuto smlouvu však soud s ohledem na sjednanou výši úroku a RPSN zhodnotil jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 o.z.). Sjednané poplatky soud vyhodnotil jako skrytý úrok, a to kromě inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč, který lze jako jediný považovat za oprávněný, neboť sloužil k pokrytí zvýšených nákladů poskytovatele úvěru spojených se splácením úvěru v hotovosti v místě bydliště spotřebitele. Roční úroková sazba se při zohlednění zbývajících poplatků ve skutečnosti pohybovala kolem 65 %, a téměř sedminásobně tak převyšovala obvyklý úrok bankovních institucí v době uzavření smlouvy. V této souvislosti soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Jelikož ujednání o úroku je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou. Vzhledem k tomu, že bylo v řízení prokázáno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela částku ve výši 15 000 Kč, avšak vrátila pouze 3 992 Kč, vzniklo žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 11 008 Kč.16. Soud tak vyhověl žalobě co do zaplacení jistiny ve výši 11 008 Kč (§ 2993 o. z.) se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, , když žalované byla ve výzvě k plnění poskytnuta lhůta do , datum, (výrok I. rozsudku).17. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II. rozsudku).18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalované žádné náklady řízení nevznikly.