10 C 399/2020 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši [částka] s příslušenstvím, s tím, že tato pohledávka mu byla postoupena původním věřitelem, [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Původní věřitel – [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru tím, že se žalovaná prostřednictvím internetových stránek [anonymizováno] zaregistrovala do systému věřitele zadáním osobních údajů, odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy a požádala o poskytnutí úvěru ve výši [částka], přičemž se žalovaná zavázala tuto částku, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], věřiteli vrátit do [datum]. Finanční prostředky byly poskytnuty na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. Žalovaná potvrdila, že si peníze půjčila a požádala, aby byly tyto finanční prostředky zaslány na účet jejího otce – [jméno] [příjmení]. Chtěla zajistit peníze pro otce jejích dětí. Po jeho odchodu se žalovaná dostala do tíživé finanční situace, umocněné koronavirem, neboť je samoživitelka a pečuje o dvě nezletilé děti. Při uzavírání smlouvy po internetu žalovaná uvedla, že pobírá toliko rodičovský příspěvek, žádné doklady nedokládala. Nad to žalovaná uplatnila námitku promlčení. Žalobce předložil soudu smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka], které měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum] (čl. 2 smlouvy). Předložená smlouva není žalovanou podepsána a pod smlouvou se nenachází ani žádný bezpečností či SMS kód. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce či jeho právní předchůdce jakkoliv posuzovali úvěruschopnost žalované, když žalovaná ani nepředložila jakékoliv listiny dokládající její příjmy a výdaje (výpověď žalované). Žalobce zaslal částku [částka] [datum] žalované na účet [bankovní účet] (bezhotovostní převod el. bankovnictví), účet je dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] [jméno] [příjmení]. Žalovaná potvrdila, že požádala, aby byly finanční prostředky zaslány na účet jejího otce. V řízení tak bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky na účet [jméno] [příjmení]. Žalobce předložil oznámení o postoupení pohledávky, jeho doručení však nebylo prokázáno. Předložena nebyla ani smlouva o postoupení pohledávky. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do 3 dnů od doručení (předžalobní výzva + podací lístek). Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce se žalovanou uzavřeli dle ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ), smlouvu o úvěru. Protože na jedné straně smluvního vztahu stál právní předchůdce žalobce, který ve smyslu ustanovení § 420 OZ při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy podnikatel a na druhé straně žalovaná jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy podle § 419 OZ spotřebitel, jedná se dle ustanovení § 1810 OZ o spotřebitelskou smlouvu. V souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č. 33 Cdo 2178/2018 dospěl však soud k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb. neplatná, neboť poskytovatel úvěru neprověřil, zda je žalovaná schopna úvěr splácet. Tento závěr je v souladu s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie, Nejvyššího a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) čl. 8 směrnice 2008 [číslo], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel zápůjčky má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel zápůjčky spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne [datum] vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. Jestliže právní předchůdce žalobce přes neplatnost smluv poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], plnil dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu a vzniklo mu tak dle ustanovení § 2993 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění nároku dle ust. § 629 OZ uběhla dne [datum], když veškeré skutkové okolnosti potřebné pro závěr, že se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, byly žalobci známy ke dni poukázání peněz na účet [jméno] [příjmení], a pohledávka je tak dle ust. § 609 OZ promlčena. Protože žalovaná uplatnila u jednání námitku promlčení v souladu s ust. § 610 OZ, není povinna plnit. Nad to soud uvádí, že i pokud by shledal smlouvu o úvěru platnou či by shledal námitku promlčení nedůvodnou, nemohl by žalobě vyhovět, neboť žalobce neprokázal, že mu pohledávka byla dle ust. § 1879 OZ platně postoupena ani že postoupení žalované postupitel oznámil, když nepředložil písemnou smlouvu o postoupení ani doručenku k oznámení o postoupení. Ve vztahu mezi postupníkem a dlužníkem není soud oprávněn hodnotit platnost postupní smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22.12.2009 sp. zn. 29 Cdo 1277/2007), platnost postoupení totiž není právně významná. Změnu osoby oprávněné přijmout plnění vyvolá postupitel dle ustanovení § 1882 OZ oznámením o postoupení pohledávky adresovaným dlužníku, kterým také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti (nebo dokonce neexistence) smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníku) s účinky i pro postupitele. Jestliže postoupení pohledávky nebylo žalované oznámeno, nedošlo ke změně osoby oprávněné přijmout plnění, i z tohoto důvodu nezbylo soudu než žalobu v celém jejím rozsahu zamítnout. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 o.s.ř., když žalované, která byla ve věci plně úspěšná, náklady řízení nevznikly.