21 C 57/2013-238 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby soud nahradil část výroku rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění žalovaná jakožto oprávněná osoba dle § 4 odst. 2 písm. e) zákona zastoupená na [údaje o zástupci] pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] pro obec hl. m. [část Prahy] tímto rozhodnutím: Žalovaná zastoupená na [údaje o zástupci] pro hlavní město Prahu, katastrálního pracoviště Praha, na listu vlastnictví [číslo] pro obec hl. m. [část Prahy], a ve vztahu k této nemovitosti není oprávněnou osobou dle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Svůj nárok odůvodnila tak, že napadeným rozhodnutím, které bylo žalobkyni jakožto povinné osobě doručeno dne [datum], pozemkový úřad rozhodl, že vlastníkem sporného pozemku je žalovaná. Řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, je zatíženo procesní vadou, neboť úřad se žalobkyní nejednal jako s účastníkem řízení. O uplatněném nároku žalované a řízení probíhajícím před Pozemkovým úřadem se žalobkyně dozvěděla až okamžikem doručení napadeného rozhodnutí. Následnému převodu pozemku bylo zabráněno jen vydáním předběžného opatření Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Vydané rozhodnutí je nepřezkoumatelné a věcně nesprávné. Žalovaná není oprávněnou osobou, na pozemek včas neuplatnila restituční nárok, čímž nárok na vydání pozemku v prekluzivní lhůtě zanikl, vlastníkem pozemku se v mezidobí stala žalobkyně vydržením a pozemek nelze vydat dle § 14a zákona o půdě, neboť byl zahrnut v rozhodnutí o privatizaci ze dne [datum] na základě privatizačního projektu. Ve správním spise není obsaženo rozhodnutí ze dne [datum], [značka automobilu] [číslo] – A – [číslo] – [příjmení], kterým měl být pozemek odňat jeho vlastníku. Restituční předpisy jsou k obecným předpisům speciální, aplikují se i na situace, kdy stát převzal věc bez platného právního důvodu. Proto obecné předpisy na věc uplatnit nelze. Žalovaná je [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [anonymizováno] původního vlastníka pozemku [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], žalovaná není [anonymizováno] ani [anonymizováno] původního vlastníka, pouze [anonymizováno] a závěťní dědička [titul]. [jméno] [příjmení], který nikdy nebyl vlastníkem sporného pozemku. Proto žalovaná nemůže být závěťní dědičkou pozemku. [titul]. [jméno] [příjmení] zemřel [datum], proto nemohl požádat o vydání pozemku dle zákona o půdě. Neexistující nárok na vydání pozemku nemohl přejít na žalovanou. Ve všech svých restitučních žádostech žalovaná vždy specifikovala pozemky, jejichž vydání se domáhá, nikdy neuvedla, že by požadovala vrácení veškerého odňatého majetku. Žádost o vydání pozemku by musela být adresována povinné osobě, tedy [anonymizována čtyři slova]. Ten však žalovaná k uzavření dohody o vydání sporného pozemku nikdy nevyzvala. Žádost podaná dle zákona č. 403/1990 Sb. žalovanou, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum] obsahuje taxativní výčet nemovitostí, za něž je požadována peněžitá náhrada. V tomto výčtu není uveden sporný pozemek, nadto žádost o peněžitou náhradu nepředstavuje žádost o vydání pozemku. Je na oprávněném, jakým způsobem své restituční nároky uplatní, proto ministerstvo nebylo povinno žádost postoupit Pozemkovému úřadu. Přípis ze dne [datum] zřejmě není pravý, neboť je datován pouze čtyři dny po výzvě z [datum] a na rozdíl od ní není podepsán [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení], není zřejmé, z jakého důvodu by žalovaná disponovala prvopisem přípisu, pokud se tento zakládal do správního spisu. Tímto přípisem žalovaná žádost o vydání pozemku o sporný pozemek nedoplnila, neboť nebyl nikdy doručen povinné osobě – [anonymizována čtyři slova] ani Ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci, jak potvrdilo Ministerstvo financí ve svém dopise ze [anonymizováno] [rok] a jak plyne z popisu průběhu řízení vedeného před Ministerstvem pro správu národního majetku vyhotoveného dne [datum] náměstkem Ministra financí. Čestné prohlášení ze dne [datum] za důkaz doručení žádosti považovat nelze. V žádosti o vydání pozemků adresované Pozemkovému fondu ČR ze dne [datum] podané [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovanou sporný pozemek uveden není, v žádosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z téhož dne, k níž se žalovaná připojila dne [datum], pozemek rovněž není uveden. Jestliže byl sporný pozemek vyvlastněn dle vyhl. č. 15/1959 Sb., nemůže se žádost na vydání sporného pozemku vztahovat, když je v ní jasně uvedeno, že se nevztahuje na vydání parcel, které přešly do vlastnictví státu dle vyhl. č. 15/1959 Sb. a k nimž žadatelé uplatnili nárok dle zákona č. 403/1990 Sb.. Žadatelé neměli v úmyslu požádat o vydání sporného pozemku, když sporný pozemek neuvedli ve výčtu parcel, na něž byl uplatněn nárok dle zák. č. 403/1990 Sb.. Tvrzený dodatek k žádosti není citován ani v čestném prohlášení žalované, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum], v němž žadatelé označují pozemky, za jejichž odejmutí jim nebyla vyplacena finanční náhrada a v němž je poprvé uveden sporný pozemek. Proto jestliže Pozemkový úřad pozemek přesto vydal, překročil restituční návrh žalované. Pokud by byla restituční žádost žalované podána včas, byla by privatizace v části týkající se pozemku absolutně neplatná pro rozpor s ustanovením § 22 odst. 1 zák. č. 403/1990 Sb. a § 5 odst. 3 zák. č. 229/1991 Sb. a § 3 odst. 2 zák. č. 92/1991 Sb.. Žalobkyně, jíž svědčil nabývací titul, a to rozhodnutí o privatizaci vydané příslušným státním orgánem na základě platné legislativy, ve kterém bylo jasně uvedeno, že k pozemku nebyl žádný restituční nárok vznesen, byla oprávněnou držitelkou pozemku od [datum] po dobu [anonymizováno] let do [datum], tj. ode dne, kdy bylo zapsáno její vlastnické právo k pozemku do katastru nemovitostí, do okamžiku, kdy se z doručeného rozhodnutí dozvěděla o tvrzené žádosti žalované o vydání pozemku. Jestliže žalobkyně získala pozemek v rámci privatizace státního podniku Pražské komunikace na základě rozhodnutí o privatizaci ze dne [datum] a žalovaná uplatnila nárok na vydání pozemku až po účinnosti zák. č. 30/1996 Sb. podle ustanovení § 14a zák. č. 229/1991 Sb. nebylo možno pozemek vydat. Žalovaná považovala za žádost o vydání sporného pozemku podání z [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a výzvu k vydání věci adresovanou [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum]. Jestliže výzvou z [datum], jejíž přijetí potvrdil Pozemkový úřad Magistrátu hl. m. [obec] dopisem ze dne [datum], žádaly oprávněné osoby o vydání pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb., vztahuje se tato výzva i na sporný pozemek, a to ačkoli není uveden ve výčtu pozemků ve výzvě obsaženém, neboť nejde o taxativní výčet. Totéž platí pro výzvu adresovanou [anonymizována dvě slova]. Z textu výzvy z [datum] lze dovodit, že jím bylo požádáno o vydání veškerého zemědělského majetku. Rovněž výzvy adresované Ministerstvu pro správu národního majetku založily existenci výzvy dle zákona o půdě. Ze souhrnného přehledu obsaženého ve správním spise č. [anonymizováno] [číslo] plyne, že již před [datum] byl pozemek evidován správním orgánem jako pozemek dotčený správním řízením. S odkazem na skutečnost, že pozemek byl odebrán [anonymizováno] [jméno] a [jméno] [příjmení] v době nesvobody, připomněla žalovaná nutnost posouzení věci za použití zásady užitečného účinku zákona, zákazu zneužití práva se zřetelem k zásadě pacta sunt servanda, které brání formalistickému použití zákona a odůvodňují odklon soudu od doslovného znění právního předpisu, a to zejména při nezbytnosti extenzivního výkladu v restitučních věcech. U ústního jednání dne [datum] pak žalovaná uváděla, že nikdy netvrdila, že byly pozemky vyvlastněny [jméno] [jméno] [příjmení], pozemky byly vyvlastněny [jméno] [příjmení] až po smrti [jméno] [jméno] [příjmení], žalovaná je oprávněnou osobou jako jeho závěťní dědička. I kdyby pozemek v roce [rok], kdy jej převzaly Pražské komunikace, přešel na stát formou okupace, bylo by to v době, kdy [jméno] [jméno] [příjmení] nežil, proto mu nebylo možno nic vyvlastnit. Pro řádné uplatnění nároku postačí podání výzvy, pro kterou nejsou stanoveny žádné formální ani obsahové předpoklady, [anonymizována dvě slova]. Řádným uplatněním nároku je i jeho ústní uplatnění do protokolu. Žalovaná popřela, že by některá z výzev k vydání pozemku byla antedatována. Ministerstvo pro správu národního majetku mělo uplatněný restituční nárok postoupit Pozemkovému úřadu, jak potvrdil i náměstek ministra zemědělství. Protože byl na pozemek včas uplatněn restituční nárok, byl pozemek převeden neplatně, neboť privatizace pozemku byla v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 zák. č. 92/1991 Sb.. Žalobkyně není povinnou osobou, neboť pozemek nedržela ke dni účinnosti zákona o půdě. Vyvlastnění pozemku na základě vládního nařízení č. 15/1959 Sb