Stručně: Paragraf 40/1964 § 122 stanovuje pravidla pro počítání lhůt určených ve dnech, týdnech, měsících nebo letech, a určuje, jak se postupuje, připadne-li konec lhůty na víkend nebo svátek.
§ 122 Počítání času
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.
(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
ČÁST DRUHÁ
Hlava první
Paragraf 40/1964 § 122 stanovuje pravidla pro počítání lhůt určených ve dnech, týdnech, měsících nebo letech, a určuje, jak se postupuje, připadne-li konec lhůty na víkend nebo svátek.
Co to znamená v praxi
Pokud je lhůta určena ve dnech, začíná se počítat až den po události, která je pro začátek lhůty rozhodující.
Lhůta určená v týdnech, měsících nebo letech končí v den, který se shoduje pojmenováním nebo číslem se dnem, kdy lhůta začala. Pokud takový den v posledním měsíci není, končí lhůta posledním dnem daného měsíce.
Jestliže poslední den lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se konec lhůty na nejbližší následující pracovní den.
Na co si dát pozor
"Polovinou měsíce" se pro účely počítání lhůt rozumí vždy patnáct dní, bez ohledu na skutečný počet dní v daném měsíci.
Při počítání lhůt je důležité správně určit den, od kterého se lhůta počítá, a zda se jedná o lhůtu určenou ve dnech, týdnech, měsících nebo letech.