5 C 249/2020-40 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 63 980,16 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná (dříve coby [právnická osoba]“) uzavřela se [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 95 000 Kč na financování předmětu koupě – motorového vozidla [značka automobilu] pro podnikatelské účely. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit spolu s úroku ve formě 36 pravidelných měsíčních splátek po 4 149 Kč, splatných vždy 11. dne v měsíci. První splátka byla splatná dne [datum] a poslední dne [datum]. Žalovaný se v průběhu trvání úvěrové smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a neplnil řádně a včas, v důsledku čehož došlo k podstatnému porušení úvěrové smlouvy a právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila a požadovala po žalované úhradu celé dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla s účinností ode dne [datum] postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho. 2. Protože nebyla osoba, která by byla za žalovanou oprávněna jednat, soud žalované ustanovil v souladu s § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) opatrovníka. 3. Opatrovník žalované sdělil, že nárok uplatněný v žalobě z opatrnosti neuznává a navrhl její zamítnutí, neboť se vymezil vůči tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě, že odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti dle čl. 6.1. VOP k datu v daném odstoupení uvedeném, a to z důvodu, že odstoupení ze zákona nabývá účinnosti dnem doručení druhé smluvní straně a z povahy věci tak není možné si smluvně sjednat jinou dobu než okamžik doručení. Dále uvedl, že za situace, kdy by datum doručení odstoupení předcházelo [datum], vznesl námitku promlčení žalovaného nároku. V neposlední řadě pak požádal soud o moderaci výše úrokové sazby, jejíž výši (13,68 % ročně) opatrovník žalované shledal nepřiměřeně vysokou. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 95 000 Kč. Žalovaná se touto smlouvou zavázala peněžní prostředky splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4 149 Kč, kdy první splátka byla splatná dne [datum] a poslední dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna dle čl. 10, odrážka první, předmětné smlouvy, odstoupit od úvěrové smlouvy, jestliže se žalovaná dostane do prodlení se splacením nejméně jedné měsíční splátky úvěru, přičemž toto odstoupení nabude účinnosti doručením nebo dnem v písemném oznámení o odstoupení uvedeném (úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum]). Z důvodu podstatného porušení úvěrové smlouvy žalovanou, právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila s účinností ke dni [datum], což žalované oznámila dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] (oznámením ze dne [datum] vč. dodejky). Právní předchůdkyně žalobkyně po ukončení úvěrové smlouvy zaslala žalované výsledné vyúčtování a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 35 405,35 Kč (vyúčtováním úvěrové smlouvy [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno současně s výzvou k úhradě dlužné částky ve výši 63 980,16 Kč (přílohou [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] položka [číslo]; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (výzvou k plnění ze dne [datum]; podacím lístkem ze dne [datum]). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se tento úvěr zavázala uhradit ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala po žalované úhradu celé dlužné částky. Žalovaná již neuhradila ničeho, ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně a následně žalobkyně, tudíž se dostala dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení smluvní pokuty, poplatků a úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že jde o vzájemný závazek podnikatelů, požadovala žalobkyně po žalované též náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. K námitkám opatrovníka žalované ohledně doručení odstoupení od úvěrové smlouvy soud konstatoval, že odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] bylo odesláno dne [datum], přičemž dle § 573 o.z. platí domněnka doby dojití, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Jelikož odstoupení od úvěrové smlouvy bylo odesláno dne [datum] (středa), zásilka tak byla doručena dne [datum] (pondělí), tedy účinky odstoupení od úvěrové smlouvy nastaly nejdříve [datum], soud tak k námitce promlčení nepřihlédl, neboť předmětná pohledávky promlčena nebyla (žaloba byla podána dne [datum]). Ohledně úroku z prodlení tak soud konstatoval, že se jedná o běžnou úrokovou sazbu, stanovenou dle úrokové sazby České národní banky ke dni uzavření úvěrové smlouvy. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 336,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 980,16 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t., tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé, účast na jednání, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 326,40 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.