5 C 262/2020-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to převodem na účet. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit peněžní prostředky do 23. 10. 2015. Žalovaná do data splatnosti neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná z žalované částky nic neuhradila. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [anonymizováno], žalovaná je občanem České republiky, jedná se tedy o věc s mezinárodním prvkem. Pravomoc soudu je dána dle čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012, neboť žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státu EU a žalovaná má bydliště v ČR. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na [anonymizováno], žalovaná je občanem České republiky, jedná se tedy o věc s mezinárodním prvkem. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státu Evropské unie a žalovaná má bydliště v České republice. 5. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila v žalobě, žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. 6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne [datum] na bankovní účet žalované částku 10 000 Kč (Výpisem z účtu předchůdkyně žalobkyně; [právnická osoba]). Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]; Podacím archem ze dne [datum]). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum]; Podacím archem ze dne [datum]). 7. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzvána k doplnění důkazů mj. ohledně tvrzení, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí zápůjčky. Podáním ze dne [datum] žalobkyně soudu sdělila, že nedisponuje žádnými dalšími důkazy k prokázání kontrakčního procesu a že navrhuje, aby jí soud nárok přiznal z titulu bezdůvodného obohacení. 8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvod pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudil jako poměr z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Předchůdkyně žalobkyně plnila žalované podle § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu 10 000 Kč, v důsledku čehož jí podle § 2991 odst. 2 o. z. vzniklo právo na vrácení této částky. Žalovaná byla podle § 2991 odst. 1 o. z. povinna vydat oč se obohatila. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dopisem z [datum], který dala k přepravě provozovateli poštovních služeb dne [datum]. Výzvu dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) žalovaná obdržela třetí pracovní den po odeslání, tedy dne [datum]. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně ve výzvě neurčila žalované lhůtu k zaplacení, žalovaná byla povinna plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Časovým určením bez zbytečného odkladu je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2428/2018). V daném případě soud zhodnotil, že žalovanou částku (nikterak vysokou) měla žalovaná zaplatit nejpozději do tří pracovních dnů po doručení výzvy (tj. do [datum]), do prodlení se tak dostala 28. 2. 2020. Žalobkyni proto vedle nároku na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklo právo požadovat po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dnem počátku prodlení soud určil ze shora uvedených důvodů 28. 2. 2020. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařil prokázat převod finančních prostředků a žalovaná neprokázala, že by poskytnuté plnění vrátila, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl. 11. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období od 24. 10. 2015 do 27. 2. 2020, neboť žalovaná v tomto období nebyla v prodlení. Do prodlení se žalovaná dostala až poté, co ji žalobkyně vyzvala k uhrazení dluhu dopisem z [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 13. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a ve výroku III. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.