8 C 62/2014-1195 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobci se žalobou, podanou dne 4. 11. 2013 u Okresního soudu [okres] (zdejšímu soudu postoupeno pravomocným usnesením Okresního soudu [okres] ze dne 24. 1. 2014, č.j. [číslo jednací]), domáhali zaplacení částky uvedené v záhlaví s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnili tím, že měli v období, za které žádají vydání bezdůvodného obohacení, ve společném jmění manželů bytovou jednotku [číslo] o velikosti 2+1, o výměře 59 m2, v budově [adresa] a [adresa] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] – zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Plzeň – město na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [obec], nacházející se na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Žalovaní užívají bytovou jednotku nejpozději od měsíce února 2007, a to bez právního důvodu. V řízení vedeném u Okresního soudu [okres], sp. zn. [spisová značka] byl vydán rozsudek č.j. [číslo jednací], kterým bylo v celém rozsahu vyhověno žalobě o vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu v období od října 2007 do dubna 2011 ve znění rozšíření, žalovaní podali proti rozsudku odvolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto. V řízení vedeném u Okresního soudu [okres], sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalovaných vyklidit bytovou jednotku, neboť soud dospěl k závěru, že ji užívají bez právního důvodu. Jelikož žalovaní užívali bytovou jednotku bez právního důvodu i nadále, podávají žalobci tuto žalobu o vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytové jednotky za období od 1. 11. 2011 do 31. 3. 2013. Žalobci byli vlastníky bytové jednotky v době až do 2. 10. 2013, přičemž výše obvyklého nájemného dosahuje za žalované období přinejmenším stejnou částku, jakou dovodil Okresní soud [okres] ve věci sp. zn. [spisová značka], tj. 8 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaní se k žalobě dne 31. 12. 2013 vyjádřili tak, že byl žalované 1. předmětný byt„ odcizen“,„ nájemné“ ve výši asi 5 milionů nedluží, byli opakovaně poškozeni. [příjmení] (pozn. bývalý manžel žalované 1.) se snažil sebrat žalované 1. byt za pomoci [anonymizováno]. Žalobci jsou ve věci od samého počátku„ bílí koně“, počínaje koupí bytu. Žalovaní jsou diskriminováni (žalovaný 2., jelikož je politický aktivista a žalovaná 1. pro svůj„ snědý národnostní původ“). Žaloba se zakládá na lži, mlžení – jako se na lži zakládaly i ostatní žaloby žalobců. Žalovaní se vyjádřili k předchozím soudním řízením jich se týkajících. 3. Ve vyjádření doručeném soudu dne 23. 5. 2014 žalovaní uvedli, že se spisy, které protistrana navrhuje, zakládají na lžích, podvodech, trestných činech atd. [příjmení] svou bývalou manželku, žalovanou 1. obral asi o 100 milionů Kč. Vede proti ní psychologický [anonymizováno] (řadu soudů), do něhož se zapojili další osoby, které [příjmení]„ uplatil“. Má za to, že se proti žalovaným zapojil stát, a to i z důvodu politického aktivismu žalovaného 2. Postupem soudů se žalovaní cítí být poškozováni. Co se týče předmětného bytu, [příjmení]„ ukradl ze sejfu“ smlouvy o bytě. Nato jeho„ bílí koně“ žalobci podali proti žalovaným žalobu na vystěhování z bytu, později podali 2 žaloby o nezaplacených platbách do fondu oprav ze strany žalovaných. Žalobci ve všech žalobách tvrdili, že žalovaným dovolili užívat byt dočasně v roce 2006 a ohledně bytu nikdy neexistovala žádná smlouva. Když žalovaní napadli žaloby nezakládající se na pravdě, protože žalovaná 1. užívá byt již od jeho koupě, žalobci dodali prostřednictvím právního zástupce falzifikát smlouvy asi od roku 1999, která opravňuje žalovanou 1. užívat byt zdarma a končí asi 6 týdnů poté, co se žalovaná 1. do bytu naposledy nastěhovala. Soudy jsou neplatné, protože žaloba se dle důkazů žalobců nezakládá na pravdě. Je zřejmé, že když se žalovaní do bytu nastěhovali, bylo to v době, kdy žalovaná 1. mohla nakládat s bytem, jak chce a nepotřebovala svolení žalobců. Žalovaná 1. o byt přišla nelegálními činy řady osob. 4. Obdobně se žalovaní vyjádřili v podání doručeném soudu dne 24. 6. 2015. Uvedli, že v žalobě ničeho neuznávají. Žalovaná 1. a [příjmení] vlastnili byt, který byl ale dočasně napsán na žalobce, neboť jej [příjmení] kvůli jisté bezúročné půjčce nemohli oficiálně vlastnit. Žalobce a) u soudu„ o vystěhování“ přiznal, že za něj vyřizoval věci o bytě [příjmení]. Žalobkyně b) u soudu o výživné přiznala, že byt je na ni a manžela napsán pouze fiktivně. Žalobci ani nevěděli přesně, kde se„ jejich“ byt nachází. Důkazy žalovaných u soudu byly ignorovány. Žalovaní žádají, aby rozsudky v jejich věcech byly ignorovány, avšak důkazy byly použity. Ve všech řízeních bylo konstatováno, že žalovaní nemají originály smluv. Ty jim byly ukradeny, stejně jako některé ověřené kopie. Žalovaní bytovou jednotku neužívají. Navíc ji užívali mnohem dříve, smlouvy soudům v [obec] dodali. Soudy proběhly nelegitimně, nelegálně, rozsudky nemají žádnou váhu. Výše nájemného za byt není správná, nemělo být žádné nájemné. 5. V podání doručeném soudu dne 25. 5. 2016 žalovaní uvedli, že žalobci byli napsáni jako vlastníci bytu na katastru pouze dočasně, asi do roku 2009, kdy přibližně měla skončit bezúroková půjčka, kterou si [příjmení] vzali na dům ve [obec], kde museli být na 10 let přihlášeni. Do domu investovali rovným dílem přes milión Kč (žalovaná 1. investovala přes půl miliónu Kč). Jako protihodnotu [příjmení] sehnal tento byt, do kterého jako vlastníky napsali žalobce a na koupi tohoto bytu žalobcům [příjmení] půjčili 440 000 Kč, za což byl byt koupen. Žalobci a [příjmení] tvrdili, že žádná smlouva o nájmu nikdy neexistovala s žalovanou 1. [příjmení] do bytu„ lezl“, aby ověřil jeho stav v době, kdy žalovaní nebyli v bytě přítomni. Z bytu se ztratily asi 2 000 000 a smlouva na 12 000 000 plus další cennosti. [příjmení] dodal policii místopřísežné, ověřené prohlášení žalobců, že ohledně bytu neexistovala nikdy žádná smlouva s žalovanou 1. Nato žalobkyně b) vypovídala, že nájemní smlouva s žalovanými existovala, navíc poté, co žalovaní obvili žalobce z bezdůvodného obohacení atd. Žalobci podali u soudu o vystěhování padělek smlouvy, kterou uzavřeli s žalovanou 1. v roce 2000 a smlouva měla skončit v roce 2006 poté, co se žalovaná 1. opět nastěhovala do bytu, tentokrát s žalovaným 2. Byt obývala několikrát v minulých letech. Zacházela s ním jako s vlastním. Předtím žalobci tvrdili, že žádná smlouva neexistovala a že žalovaná 1. musela prosit žalobkyni b), aby se do bytu mohla nastěhovat. 6. Ve vyjádření doručeném soudu dne 29. 11. 2016 žalovaní upřesnili, že dům, do kterého [příjmení] investovali, byl ve vlastnictví [příjmení] a jeho sestry (žalobkyně b/). Předmětný byt měl být po 10 letech převeden zpět na manžele [příjmení] či žalovanou 1., protože ta svolila, aby část jejího podílu na nemovitosti v [obec] byla převedena na rodiče [příjmení]. Žalovaná 1. s bytem zacházela jako s vlastním – symbolické nájemné 1 Kč/měsíc bylo zaplaceno na desítky let dopředu. Není pravda, že žalovaná 1. neměla s žalobci smlouvu. Žalovaná 1. v bytě v období, ohledně kterého jsou soudy, nežila. Žalobci nemají ponětí, kdo v bytě bydlel. [příjmení] platili do fondu oprav, nikoliv žalobci. Dle tvrzení žalobců žalobci od žalovaných nikdy neobdrželi žádnou platbu a zjistili, že žalovaní dokonce nehradí zálohy na služby do fondu oprav a ani zálohy na spotřebu elektřiny, platby prováděli pouze, když na to byli upozorněni žalobci - žalovaní však nevěděli, kolik mají platit, protože jim žalobci i správa domu dávali špatné informace. Žalobci tvrdili, že neexistuje smlouva a bez této, jak tvrdili neexistující smlouvy, nutili žalované, aby platili do fondu oprav. 7. Všechna vyjádření obsahují řadu invektiv proti žalobcům, soudcům, státním zástupcům, advokátům, politikům a dalším osobám, kdy žalovaní mají za to, že jsou jednáním všech v podáních zmíněných osob poškozováni. 8. Při jednání konaném dne 12. 8. 2015 zástupce žalobců uvedl, že nikdy žádná nájemní smlouva uzavřena nebyla a žalovaní užívali byt bez právního důvodu. Obecný zmocněnec žalované 2. uvedl, že žalovaná není ochotna předmětnou částku uhradit dobrovolně, protože neuznává právní důvod. Žalovaný 1. uvedl, že není ochoten žalovanou částku uhradit a není toho ani schopen, neboť byl protistranou„ okraden“. Kdy se z bytu vystěhovali, přesně neví, ale bylo to asi rok před tím, než je uvedeno v žalobě. Žalovaný 1. užíval byt od konce května roku 2006, žalovaná 2. řadu let předtím (byl to byt, který měla s manželem). Od roku 2000 nebo 2001 byli v bytě z důvodu vnitřního vyrovnání v rodině zapsáni žalobci. Žalobci neví, kde byt je, v jakém je to patře, a v životě tam nebyli. Žalobci byli pouze fiktivními vlastníky bytu a tím je nárok na nájem neopodstatněný. Byt byl zakoupen za peníze, které patřily do SJM manželů [příjmení]. Při jednání konaném dne 30. 11. 2016 žalovaný 2. uvedl, že žalovaná 1. 10-12 let v bytě bydlela a nemusela platit nájemné, platila pouze poplatky za teplo asi 3 500 Kč měsíčně a kromě toho měla byt zaplacený na 30 let dopředu, neboť byl prakticky její. Žalobci nikdy nedokáz