12 C 267/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 762,67 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení z částky 762,67 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání pojistného produktu pojištění motorových vozidel k vozidlu tovární značky [příjmení], [registrační značka]. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se pak zavázala platit žalobkyni řádně a včas pojistné s měsíční splatností ve výši 10 560 Kč, přičemž počátek pojištění byl stanoven ke dni 21. 10. 2019. Žalovaná však neuhradila pojistné, splatné dne 21. 10. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Za období od 21. 10. 2019 do 17. 11. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 762,67 Kč. S ohledem na výše uvedené požadovala žalobkyně po žalované uhradit nad rámec výše specifikovaného dlužného pojistného i zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po dni ukončení pojistné smlouvy do zaplacení. Žalovaná však ani po odeslání předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo doručeno dne 3. 9. 2021. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovanou nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 21. 10. 2019 na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [příjmení]: [anonymizováno], reg, zn. [anonymizováno]. Žalovaná se podpisem smlouvy zavázala platit pojistné ve výši 10 560 Kč, splatné měsíčně po 880 Kč vždy k 21. dni kalendářního měsíce roku (pojistnou smlouvou, všeobecnými podmínkami). Žalovaná však neuhradila pojistné, splatné dne 21. 10. 2019, ke dni 16. 11. 2019 tak došlo k zániku pojištění, o čemž byla žalovaná písemně informována (oznámením o zániku pojištění ze dne 21. 11. 2019). Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani na základě předžalobní upomínky (předžalobní upomínkou ze dne [datum], výzvou ze dne [datum], podacím archem). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující tvrzení žalobkyně v žalobě, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované pojistné plnění v případě škodní události, a žalovaná se zavázala pravidelně platit žalobkyni pojistné. Žalovaná svůj závazek porušila, když neuhradila pojistné splatné dne 21. 10. 2021, a to ani v žalobkyní dodatečně poskytnuté lhůtě do 16. 11. 2019. Pojištění zaniklo marným uplynutím lhůty k dodatečnému plnění, tedy dnem 16. 11. 2019. 7. Žalovaná dlužné pojistné řádně a včas nezaplatila, tudíž se dostala dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 200 Kč představující paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky soud žalobkyni přiznal dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se v daném případě jednalo o závazek mezi podnikateli. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 762,67 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.