14 C 144/2021-38 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 514,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyl pohledávku za žalovaným od společnosti [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 10. 2018, přičemž se jedná o pohledávku ze smlouvy [anonymizována dvě slova], kterou společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 22. 11. 2018. Žalovaný se zavázal [anonymizováno] splatit do 22. 12. 2018, neuhradil však ničeho. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 500 Kč a poplatku za poskytnutí [anonymizováno] ve výši 5 014,45 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci jednal dle § 101 odst. 3. zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila soudu smlouvu, která měla být uzavřena mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a žalovaným dne 22. 11. 2018 prostřednictvím [anonymizována dvě slova] žalobkyně. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se žalovaný měl nejprve [anonymizováno] zadáním osobních údajů, [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], se zněním smlouvy pak měl žalovaný vyslovit souhlas [anonymizována dvě slova], který byl zaslán [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [tel. číslo], uvedené [anonymizována dvě slova]. Dle uvedené smlouvy [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku 4 500 Kč, a to dne 22. 11. 2018 v hotovosti prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy ve smlouvě je jako forma poskytnutí [anonymizováno] uvedeno„ [anonymizováno]“. Žalovaný se pak uvedenou smlouvou měl zavázat k tomu, že [anonymizována dvě slova] splatí do 22. 12. 2018 a zaplatí také poplatek ve výši 5 014,45 Kč (smlouvou). Dále měl být žalovanému na uvedeného [anonymizována dvě slova] zaslán [anonymizováno] k výběru peněžních prostředků, přičemž dne 22. 11. 2018 ve 12:3 3:11 hodin byla vyplacena částka 4 500 Kč [anonymizována dvě slova] [číslo] (výpisem o transakci). Dne 18. 10. 2018 se společnost [právnická osoba] zavázala postoupit pohledávky vzniklé ze smluv [anonymizována dvě slova], které uzavřela se svými klienty jako dlužníky, specifikované v seznamu pohledávek a žalobkyně se zavázala tyto pohledávky převzít a uhradit [anonymizováno] [právnická osoba] sjednanou úplatu (smlouvou o postoupení pohledávek). Žalobkyně dne 27. 6. 2020 zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu, kterou vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 864,47 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů (předžalobní výzvou, podacím archem). 5. V řízení nebylo prokázáno, že při uzavření smlouvy byla ověřena totožnost žalovaného jako jednající osoby. Pod smlouvou není připojen podpis žalovaného, souhlas žalovaného se zněním smlouvy měl být dán zadáním kódu zaslaného na telefonní číslo uvedené při registraci, a na toto číslo byl také zaslán kód pro výběr peněžních prostředků [anonymizováno], přičemž soud zjistil, že se jedná o předplacenou kartu a nelze zjistit jeho uživatele (viz [anonymizována tři slova] [číslo listu]). Žalobkyně rovněž neprokázala, že by žalovaný dluh částečně uhradil a tím jej uznal. Nebylo tak prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 500 Kč. Dodat je třeba, že tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, aniž by včas požádala z důležitého důvodu o jeho odročení, znemožnila tak soudu, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., když soud projednal věc v její nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka]). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o. s. ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících nikoli na soudu, aby se o svá práva starali (vigilantibus iura). 6. Po právní stránce pak soud zjištěný skutkový stav posoudil následujícím způsobem. Smlouvou [anonymizována dvě slova] podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se úvěrující zavazuje, že [anonymizováno] poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a [anonymizováno] se zavazuje poskytované peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož [anonymizováno] poskytla předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nejednal v rámci své podnikatelské činnosti, šlo podle ustanovení § 2, 3 zák. č. 145/2010 Sb. o smlouvu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V daném případě pak nebylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva [anonymizována dvě slova], a že předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatila částku 4 500 Kč. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta (§ 2991 a 2395 o. z. a contrario). 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 o.s.ř., když v řízení plně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.