14 C 250/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 788,56 Kč s příslušenstvím z titulu účastnické smlouvy o poskytování služeb [číslo] ze dne 1. 12. 2017, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]. Žalovaná částka 3 487,99 Kč představuje částku podmíněné slevy, která byla poskytnuta žalovanému na zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] a částka 4 000 Kč představuje částku podmíněné slevy, která byla žalovanému poskytnutí na zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], když žalovaný nedodržel podmínku sjednané doby trvání účastnické smlouvy v délce 24 měsíců. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 8. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 0,57 Kč zpět. Proto soud řízení v tomto rozsahu v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] uzavřeli dne 1. 12. 2017 smlouvu označenou jako„ účastnická smlouva o poskytování služeb [číslo]“, v nichž se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zavázala žalovanému mj. poskytnout ve smlouvě specifikovaná koncová zařízení se slevou, přičemž zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v hodnotě 7 489 Kč bylo žalovanému poskytnuto se slevou ve výši 3 488 Kč za částku 3 488 Kč a zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] v hodnotě 3 489 Kč bylo žalovanému poskytnuto za 1 Kč. Poskytnutí slevy bylo podmíněno dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy v délce 24 měsíců a využíváním služeb dle sjednaného tarifu. Žalovaný se zavázal tarif ve sjednané délce využívat a platit měsíční paušál dle vyúčtování. Ke dni 6. 5. 2019 došlo k výpovědi účastnické smlouvy z důvodu prodlení žalovaného s úhradou faktur splatných dne 27.4.2018, 6.5.2018, 27.5.2018 a 27.6.2018. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté slevy a to fakturou [číslo] splatnou dne 16. 7. 2019, z níž žalobkyně požaduje částku 4 000 Kč ([anonymizováno] ke slevě) a fakturou [číslo] splatnou dne 16. 7. 2019, z níž žalobkyně požaduje částku 3 487,99 Kč ([anonymizováno] ke slevě). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podepsala s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž s účinnosti ke dni 20. 11. 2020 měla být pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 12. 2020. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 6. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil takto: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb podle § 63 a násl. zákona [číslo] [anonymizováno], dle které právní předchůdkyně žalobkyně mj. poskytla žalovanému koncová zařízení za které žalovaný uhradil část kupní ceny, tedy se dle obsahu jednalo o smlouvu kupní vedle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaný se zavázal, že po dobu 24 měsíců bude využívat a hradit sjednaný tarif, tuto povinnost však nesplnil, a ze strany žalobkyně došlo k výpovědi účastnické smlouvy, žalovanému tak vznikla dle smlouvy (viz smluvní ujednání ke kupní smlouvě) povinnost vrátit poskytnutou slevu na zařízení. Žalovanému byly vystaveny faktury: [číslo] [číslo] z nichž žalobkyně požaduje pouze výše specifikované částky. Žalovaný dlužné částky neuhradil, čímž se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a žalobkyně má tak právo vedle dlužné částky i na zákonný úrok z prodlení. Počátek prodlení je den následující po splatnosti shora uvedených faktur a výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 300 Kč, představující náklady za vymáhání. Ze smlouvy žalovaného s předchůdkyní žalobkyně povinnost žalované hradit tyto náklady nevyplývá. Pokud by smlouva obsahovala povinnost spotřebitele (tj. žalovaného) hradit paušální náklady za zaslání upomínky, resp. hradit náklady za vymáhání v případě porušení povinností, když poskytovatel služeb ([anonymizováno]) žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá, ujednání by zakládalo významnou nerovnováhu v právech a povinnost stran k újmě spotřebitele, a k takovému ujednání by se podle § 1813 o. z. a § 1815 o. z. nepřihlíženo (srovnej stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne 11. 12. 2013 [stanovisko NS]). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 788,56 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.