14 C 54/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že tento nárok vnikl z titulu neuhrazených služeb třetích stran [anonymizována dvě slova] a informační a asistenční služby v částce 462 Kč a neuhrazené ceny koncových zařízení v částce 6 296,10 Kč, a to vše na základě účastnické dohody o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo], [číslo] a [číslo], které žalovaná uzavřel s žalobkyní. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, též žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je operátorem, který poskytuje služby elektronických komunikací. Žalobkyně uzavřela se žalovanou telefonicky přes zákaznickou linku žalobkyně smlouvy [číslo] a [číslo], dle nichž žalovaná dne 24. 9. 2018 převzala zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] a dne 14. 10. 2018 zařízení [anonymizována tři slova] [příjmení] a zavázala se uhradit kupní cenu těchto zařízení ve splátkách, které měly být vyúčtovány žalobkyní v měsíčním vyúčtování služeb. Dále se žalovaná předmětnými smlouvami zavázala mimo jiné k úhradě služeb třetích stran za poskytnutých informačních a asistenčních služeb (dohodami, fakturami [číslo] [číslo]). Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování [číslo] splatné dne 22. 11. 2018, z toho 462 Kč za služby třetích osob a 149,01 Kč jako splátka zařízení, vyúčtování [číslo] splatné dne 22. 12. 2018, přičemž splátka zařízení činila 299,89 Kč splátky, vyúčtování [číslo] splatné dne 22. 1. 2019, přičemž splátka zařízení činila 299,11 Kč, vyúčtování [číslo] splatné 22. 2. 2019, přičemž splátka zařízení činila 299,72 Kč, vyúčtování [číslo] splatné 22. 3. 2019 s vyúčtovanou splátkou zařízení 299,72 Kč, vyúčtování [číslo] splatné 22. 4. 2019 se splátkou zařízení 299,72 Kč, vyúčtování [číslo] splatné 22. 5. 2019 se splátkou zařízení 299,72 Kč a vyúčtování [číslo] splatné 22. 6. 2019 se splátkou zařízení 4 349,47 Kč (vyúčtováními). Jelikož žalovaná přestala hradit předepsané splátky za koncová zařízení a ocitla se déle než 30 dnů v prodlení, žalobkyně zesplatnila zbývající splátky (vyúčtováním). Žalovaná dluží na splátkách koncového zařízení částku 6 296,10 Kč a za služby třetích osob a informační a asistenční služby částku 462 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla opakovaně vyzvána k úhradě (předžalobní upomínkou). 5. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která je typově smlouvou nepojmenovanou dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle této smlouvy a s odkazem na všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací prostřednictvím pevných sítí žalobkyně vedle hlasových a datových služeb poskytuje také služby třetích osob, které nejsou službami elektronických komunikací. Žalovaná tyto služby čerpala, když ve výše uvedeném období prováděl platební transakce ve výši 462 Kč a za tyto transakce dle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku žalovaná žalobkyni neuhradila jejich cenu, která jí byla vyúčtována žalobkyní. Nárok na zaplacení částky 6 296,10 Kč, pak soud posoudil jako nárok ze smlouvy kupní dle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy žalobkyně žalované poskytla zboží (koncová zařízení výše uvedená) a žalovaná za toto zboží neuhradila žalobkyni sjednanou kupní cenu. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni s dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. vedle práva na zaplacení dlužné částky také nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 758,10 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Pro úplnost soud uvádí, že odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.