21 C 203/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 12 157 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne 13. 9. 2021 řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: 1/ Žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), dne 18. 11. 2013 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly [anonymizováno] obchodní podmínky dodávky elektřiny (dále jen„ VOPD“) a Ceník. [anonymizováno] se smlouvou zavázal dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami a žalovaná se zavázala hradit [anonymizováno] cenu za dodanou energii na základě [anonymizováno] vystavených faktur (prokázáno uvedenou smlouvou). Dle čl. IV. odst. 3 VOPS fakturu/y Obchodník předloží (odešle) Zákazníkovi neprodleně po vystavení na sjednanou zasílací adresu dle Smlouvy. Faktura/y je/jsou splatná/é patnáctý den od jejího/jejich vystavení nebo v den splatnosti v ní/nich uvedený, je-li tento den dnem pozdějším a není-li dohodnuto ve Smlouvě jinak (prokázáno VOPD). Dle [anonymizována dvě slova] činila výše„ smluvní pokuty“ za upomínku 95 Kč a„ smluvní pokuta“ za odpojení z důvodu neoprávněného odběru 820 Kč (prokázáno ceníkem [anonymizováno]). 2/ Dne 29. 1. 2018 zaslal [anonymizováno] žalované upomínku [číslo] na dlužnou částku 6 493 Kč s upozorněním, že neuhradí-li dlužnou částku do 12. 2. 2018, požádá [anonymizováno] provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávky elektřiny na odběrné místo (prokázáno uvedenou upomínkou). 3/ [anonymizováno] vystavil žalované dne 15. 3. 2018 fakturu [číslo] na částku 820 Kč coby„ smluvní pokutu za neoprávněný odběr (odpojení)“ se splatností dne 29. 3. 2018. Žalovaná však na tuto fakturu ničeho neuhradila (prokázáno uvedenou fakturou). 4/ [anonymizováno] vystavil žalované dne 18. 3. 2018 mimořádnou fakturu [číslo] za fakturační období 5. 12. 2017 - 14. 3. 2018 na částku 11 242 Kč (spotřeba 4,927 MWh) a dále na„ pohledávku po splatnosti“ /“ smluvní pokutu“ ve výši 95 Kč se splatností dne 3. 4. 2018. Žalovaná však na tuto fakturu ničeho neuhradila (prokázáno uvedenou fakturou). 5/ Dne 4. 5. 2018 vyhotovil ČEZ upomínku k zaplacení dluhu ve výši 12 157 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 4. 5. 2018). 6/ Dne 13. 10. 2017 podepsal [anonymizováno] se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek č. 2017 a současně žalobkyni udělil plnou moc k zaslání oznámení o postoupení pohledávek dlužníkům jménem [anonymizováno] (prokázáno předmětnou smlouvou včetně plné moci). Dne 29. 3. 2019 podepsaly strany této smlouvy dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, jímž došlo k prodloužení trvání smlouvy (prokázáno dodatkem [číslo]). Dne 27. 3. 2020 podepsaly strany této smlouvy dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, jímž došlo k prodloužení trvání smlouvy (prokázáno dodatkem [číslo]). Na základě uvedené smlouvy ve znění jejích dodatků došlo dne 22. 10. 2020 k předání balíku pohledávek [číslo] žalobkyni, včetně pohledávky za žalovanou (prokázáno dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek [číslo]). Žalobkyně uhradila [anonymizováno] kupní cenu za postoupení balíku pohledávek [číslo] (prokázáno potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 12. 12. 2020). Zástupce žalobkyně vyhotovil jménem [anonymizováno] dne 5. 11. 2020 oznámení adresované žalované o postoupení pohledávky (prokázáno uvedeným oznámením). 7/ Zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 5. 11. 2020 předžalobní upomínku, v níž vyzval žalovanou k úhrdě dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry její dispozice (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 5. 11. 2020, podacím archem ze dne 5. 11. 2020). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“), ve spojení se § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. V projednávané věci uzavřel [anonymizováno] coby obchodník s elektřinou s žalovanou coby zákazníkem dne 18. 11. 2013 smlouvu na dobu neurčitou podle § 50 odst. 2 zákona. Článek IV. odst. 2 a 3 VOPD [anonymizováno] přiložených k žalobě stanoví, že vyúčtování dodávky elektřiny a distribučních služeb bude prováděno obchodníkem zákazníkovi v cenách platných v době dodávky elektřiny, a to vystavením daňového dokladu (dále jen„ faktury“) s náležitostmi podle příslušných právních předpisů. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění je den zjištění skutečné spotřeby, tj. den vystavení faktury. Fakturu [anonymizováno] předloží (odešle) zákazníkovi neprodleně po vystavení na sjednanou zasílací adresu dle smlouvy. Faktura je splatná patnáctý den od jejího vystavení nebo v den splatnosti v ní uvedený, je-li tento den dnem pozdějším a není-li dohodnuto jinak. V projednávané věci smlouva neobsahovala odchylné ujednání o splatnosti, [anonymizováno] měl proto povinnost zasílat faktury na doručovací adresu žalované. Žalobkyně nedoložila soudu řádně odeslání předmětných faktur. Za dané situace nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala odeslání faktur a upomínky ze dne 4. 5. 2018 žalované. 8. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně výše uvedených skutečností se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, že by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, žádá o poučení a poskytnutí lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží. Jí citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1696/2005 na danou situaci nedopadá, neboť řeší rozhodování bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. Právě z důvodů popsaných v citovaném rozhodnutí nerozhodoval soud v projednávané věci„ od stolu“, ale nařídil jednání. 9. Z uvedeného plyne, že žalobkyně neprokázala, že splatnost dlužných částek nastala 29. 3. 2018, resp. 3. 4. 2018. Prokázala odeslání až předžalobní upomínky ze dne 5. 11. 2020. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) byla tato upomínka žalované doručena 10. 11. 2020. V upomínce poskytla žalobkyně žalované dodatečnou lhůtu k plnění v délce sedmi dnů, jež uplynula dne 17. 11. 2020. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s plněním žalovaného dluhu až 18. 11. 2020. 10. Soud proto žalobkyni coby právní nástupkyni [anonymizováno], která nabyla žalovanou pohledávku postoupením ve smyslu § 1879 a násl. o. z., její nárok na jistinu a poplatek za odpojení výrokem I. tohoto rozsudku přiznal, spolu s jí požadovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., avšak až ode dne 18. 11. 2020. [příjmení] nároku na úrok z prodlení soud zamítl výrokem II. rozsudku z důvodů popsaných výše. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Nárok žalobkyně na paušální náklady na upomínání ve výši 95 Kč spolu s odpovídajícím příslušenstvím soud žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku nepřiznal. Vyšel přitom ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013. V něm Nejvyšší soud dovodil – v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, že v adhezních smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem je neplatné ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když podnikatel žádnou takovou povinnost v případě porušení svých povinností nemá. Tyto závěry se uplatní i v poměrech právní úpravy aktuálního občanského zákoníku s tím rozdílem, že se k takovým ujednáním jakožto k ujednáním nepřiměřeným podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíží. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v jeh