5 C 131/2019-64 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 4. 2019 domáhala na žalovaném zaplacení 13 393,62 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 30. 11. 2018 s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem bylo zastupování žalovaného ve věci nájemní smlouvy k bytu, uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři. Žalovaný se v této smlouvě zavázal za poskytnuté právní služby hradit odměnu, jež byla stanovena ve výši 2 500 Kč + DPH v zákonné výši. Žalobkyně poskytla v měsících listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019 a březen 2019 žalovanému právní služby, za něž vystavil žalovanému faktury na celkovou částku 34 468,62 Kč vč. DPH s tím, že tuto částku ponížila o 13 075 Kč (představující zálohu) a dále dne 13. 3. 2019 žalovaný uhradil částku ve výši 8 000 Kč. Zbylou částku ve výši 13 393,62 Kč již žalovaný neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. 2. Žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice, žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ve spojení s čl. VIII. odst. 2 smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 30. 11. 2018. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 30. 11. 2018 smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní poradenství a služby související s nájemním poměrem a žalovaný se zavázal hradit smluvenou hodinovou odměnu, tj. 2 500 Kč + DPH vč. výdajů spojených s poskytováním právních služeb ve výši 2,5 % z odměny vyúčtované za kalendářní měsíc, a to na základě měsíčního vyúčtování žalobkyní. Žalovaný se dále zavázal uhradit do 10 dnů od podpisu předmětné smlouvy zálohu odpovídající 3 hodinám právní služby, tj. 9 075 Kč vč. DPH (Smlouvou o poskytování právních služeb ze dne 30. 11. 2018). Na základě smlouvy o poskytování právních služeb vystavila žalobkyně žalovanému zálohovou fakturu na částku 9 075 Kč se splatností dne 14. 12. 2018, kterou žalované dle tvrzení žalobkyně uhradil ([příjmení] fakturou č. [anonymizováno] ze dne 30. 11. 2018, splatnou dne 14. 12. 2018). Žalovaný dále uhradil částku ve výši 4 000 Kč ([příjmení] fakturou č. [anonymizováno] ze dne 21. 12. 2018, splatnou dne 4. 1. 2019 na částku 4 000 Kč; Daňovým dokladem č. [anonymizováno] ze dne 21. 12. 2018 na částku 4 000 Kč). Žalovanému byly vystaveny faktury za právní služby v souhrnné částce ve výši 34 468,62 Kč, představující 11 hodin a 10 minut služeb (Fakturou č. [rok] ze dne 30. 11. 2018 na částku 6 201,25 Kč, splatnou dne 20. 12. 2018; Fakturou č. [rok] ze dne 31. 12. 2018 na částku 26 096,93 Kč, splatnou dne 20. 1. 2019; Fakturou č. [rok] ze dne 31. 1. 2019 na částku 620,13 Kč, splatnou dne 20. 2. 2019; Fakturou č. [rok] ze dne 31. 3. 2019 na částku 1 550,31 Kč, splatnou dne 20. 4. 2019 vč. potvrzení o zaslání faktur žalovanému e-mailem). Předmětnou částku žalobkyně ponížila o zálohy zaplacené žalovaným ve výši 13 075 Kč. Žalovaný se s úhradou dlužné částky dostal do prodlení, na což byl žalobkyní opakovaně upozorňován (Předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2019 vč. Dokladu o odeslání). Žalovaný před podáním žaloby uhradil dne 13. 3. 2019 částku ve výši 8 000 Kč coby splátku faktury č. [rok] (Příjmovým pokladním dokladem ze dne 13. 3. 2019). 5. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. 6. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutkový stav. 7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci uzavřeli službu o právních službách, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní služby a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit stanovenou odměnu. Žalovaný složil zálohu na právní služby v celkové výši 13 075 Kč, o kterou žalobkyně ponížila částku, jež žalovanému vyúčtovala. Žalobkyně vystavila za měsíce listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019 a březen 2019 faktury v souhrnné výši 34 468,62 Kč, přičemž tuto částku ponížila o složenou zálohu ve výši 13 075. Žalovaný dne 13. 3. 2019 uhradil částku ve výši 8 000 Kč, avšak zbylou dlužnou částku ve výši 13 393,62 Kč již ani přes výzvy žalobkyně neuhradil. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Dle § 2430 o.z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitosti příkazce. Dle § 2438 o.z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. 9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl, neboť dospěl k závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena příkazní smlouva dle § 2430 a následující o.z. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému právní služby a žalovaný se zavázal hradit stanovenou odměnu. Žalobkyně poskytnuté služby řádně vyfakturovala měsíčními fakturami, na které žalovaný nehradil řádně a včas. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a to včetně příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z., s tím, že výše úroku je specifikovaná § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ohledně počátku prodlení rozhodl soud vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o.s.ř a contrario) po splatnosti jednotlivých faktur. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 114,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 393,62 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 13 odt. 4 a.t. po 300 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a II. stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.