5 C 169/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 31. 10. 2020 domáhala na žalované zaplacení 15 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 14. 10. 2016 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí finančních prostředků zaplatit poplatek ve výši 1 400 Kč představující úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, úrokovou sazbu ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Jistinu včetně poplatků se žalovaná zavázala hradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 11. 2017. Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas, přičemž do okamžiku postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila 2 100 Kč, přičemž poslední platba ze strany žalované proběhla dne 6. 12. 2016. Dne 6. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila již ničeho. Žalobkyně tak po žalované požadovala uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za administrativní činnost (na který bylo hrazeno 217,21 Kč) ve výši 1 782,79 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek (na který bylo hrazeno 482,79 Kč) ve výši 3 517,21 Kč, zákonný úrok (který žalobkyně částečně kapitalizovala na částku 1 643,54 Kč) z prodlení a smluvní úrok z prodlení (který žalobkyně částečně kapitalizovala na částku 4 888,96 Kč). 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je občanem Makedonie s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána dle čl. 18 odst. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Smlouvou o půjčce [číslo] Kartou zákazníka (hodnocení bonity/žádost o úvěr) bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 14. 10. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit společně s poplatkem ve výši 7 400 Kč (sestávající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč s první splátkou splatnou 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly též smluvní podmínky, které stanovily úrokovou sazbu ve výši 23,72 % ročně. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a Přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dluh za žalovanou na žalobkyni, který činil 15 300 Kč (sestávající se z jistiny a příslušenství). Oznámením o postoupení pohledávky a Podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaná byla dopisem ze dne 6. 12. 2019 vyrozuměna o postoupení pohledávky. 7. Výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 5. 2020 a Podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby. 8. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela dne 14. 10. 2016 s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu označenou jako smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 7 400 Kč. Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas. Dne 6. 12. 2019 došlo smlouvou o postoupení pohledávky k postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované dne 6. 12. 2019 oznámeno. Žalovaná na svůj dluh uhradila 2 100 Kč, což žalobkyně započetla na dlužné poplatky. 9. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 10. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, až již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 15. Na základě shora uvedených závěrů o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně dle výše uvedené smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, což tak neučinila a dostala se do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalobkyni tak vedle nároku na vrácení poskytnutého úvěru včetně provize za přidělení úvěru vzniklo právo požadovat po žalované též smluvní úrok a zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. 16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 15 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) realizovaných do podání návrhu., včetně tří náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a dále daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 18. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.