5 C 211/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 5 832,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný z úvěrového rámce vyčerpal celkem 19 742 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, ve výši nejméně 500 Kč. Žalovaný se dostal se splácením svého dluhu do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Po odstoupení od úvěrové smlouvy žalovaný uhradil částku 2 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu úvěru. Následně již žalovaný neuhradil ničeho. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 1. 3. 2021 a dluh žalovaného činil 5 832,88 Kč. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [země], žalovaný je státním občanem České republiky, pravomoc českých soudů tak vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil a žalované ve stanovené lhůtě nereagovaly na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému na základě žádosti revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 150 000 Kč, dále si účastníci sjednali pojištění k revolvingovému úvěru (Žádost/smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]; Přihláškou k pojištění). Žalovaný nehradil na svůj dluh řádně a včas, přičemž k 19. 1. 2021 dlužná částka činila celkem 7 832,88 Kč, skládající se mimo jistiny též z úroků ve výši 866,82 Kč, pojištění ve výši 209,65 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a pokuty ve výši 232 Kč (Výpisem z úvěrového účtu). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupí a žalovaný bude povinen uhradit dluh včetně zbylé části poskytnutého úvěru, který se odstoupením stane splatným (Dopisem ze dne 18. 12. 2020). Žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila, což žalovanému oznámila a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky (Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 25. 1. 2021). Žalovaný neuhradil ničeho, ani přes předžalobní výzvu (Výzvou k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu ze dne 1. 3. 2021). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil po odstoupení od smlouvy o úvěru částku ve výši 2 000 Kč, což v žalobě zohlednila a o tuto částku žalovanou částku ponížila. 7. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. bO náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (tj. výzva k úhradě a návrh ve věci samé). 10. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.