5 C 226/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 15. 4. 2021 požadovala po žalovaném zaplacení částky 1 485 Kč s příslušenstvím za dlužné televizní poplatky, které byl žalovaný povinen zaplatit v období [číslo]. Součet nezaplacených poplatků tak činí 1 485 Kč (tj. 135 Kč x 11 měsíců). 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný podal proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 24. 6. 2021, [číslo jednací] odpor. Odpor ze dne 9. 8. 2021 odůvodnil tím, že žalovanou částku ve výši 1 485 Kč uhradil dne 22. 6. 2021 a na základě tohoto považuje žalobu bezdůvodnou a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 4. Žalobkyně dne 22. 8. 2021 sdělila, že žalovaný žalobkyni uhradil částku ve výši 1 485 Kč dne 22. 6. 2021 a na základě tohoto vzala žalobu částečně co do žalované jistiny ve výši 1 485 Kč zpět. Nadále však požadovala přiznat kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 105,20 Kč a náklady řízení. 5. Na základě výše uvedeného tak soud rozhodl ve výroku I. tak, že řízení částečně v souladu s § 96 odst. 1 a dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“, zastavil. 6. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 7. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku od [číslo], neboť nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně, v důsledku čehož byl zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky (Výzvou k přihlášení poplatníka České televize ze dne 23. 4. 2019; Potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 3. 2021 [číslo]; Dodejkou). Žalovaný tuto svou povinnost neplnil řádně a včas, kdy za období [číslo] neuhradil televizní poplatek. Žalovaný ani po výzvě k zaplacení dlužných televizních poplatků neuhradil do podání žaloby ničeho (Výzvou k uhrazení dluhu ze dne 15. 1. 2021 vč. doručenky). Žalovaný dne 22. 6. 2021 uhradil jistinu ve výši 1 485 Kč (Dokladem o úhradě částky). 8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Žalovaný je poplatníkem dle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), přičemž dle § 2 odst. 2 zákona se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Zákon konstruuje povinnost platit televizní poplatek jako povinnost založenou pouhým držením televizního přijímače, bez ohledu na způsob jeho užívání. Dle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Poprvé se televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem. Žalovaný tedy byl povinen v daném období hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, přičemž neprokázal, že by za uvedené období poplatek v této výši měsíčně hradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby, tj. dne 22. 6. 2021 uhradil dlužnou jistinu, soud tak řízení v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. na návrh žalobkyně, zastavil co do částky 1 485 Kč O úroku z prodlení soud rozhodl dle § 10 zákona a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přičemž úrok z prodlení byl žalobkyní požadován za období vždy od prvého dne prodlení s platbou každého jednotlivého poplatku do dne podání žaloby, který žalobkyně kapitalizovala na částku 105,02 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež částečně vzala žalobu zpět pro chování žalovaného a ve zbylém nároku byla zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 485 Kč za dva úkony po 200 Kč převzetí a přípravu zastoupení a návrh ve věci samé dle § 14b odst. 1 a.t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč, tj. ve výši 126 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud ve výroku II. a III. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.