59 C 6/2020-37 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka [částka], a to převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vč. poplatku vrátit do [datum], avšak neučinil tak, a předmětnou částku nezaplatil nejen ve lhůtě splatnosti, ale ani později. Žalobkyně požaduje po žalovaném výhradně jistinu poskytnuté částky. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na Kypru, žalovaný je občanem ČR a bydlí v ČR, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU č. 1215/2012. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, jelikož se žalovaný nikterak nevyjádřil, ani žádné důkazy nepředložil, a ze sdělení banky, které soud vyžádal. Soud dospěl k následujícím zjištěním: Žalobkyně původně uváděla, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], byla zaslána částka ve výši [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dle sdělení banky ovšem majitelem tohoto účtu nebyl žalovaný, ale odlišná osoba. Žalobkyně v reakci na sdělení, že žalovaný nebyl majitelem předmětného účtu, sdělila, že kontaktovala právní předchůdkyni a bylo jí sděleno, že zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti, nikoliv na účet, jak bylo původně tvrzeno, přičemž žalovaný potvrdil podpisem, že mu byla předmětná částka poskytnuta. Ze založené smlouvy o zápůjčce, na níž byl podpis žalovaného, má soud za zjištěné, že žalovaný dne [datum] uzavřel smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí je potvrzení o předání peněžité částky, a to [částka] s tím, že splatnost byla smluvena na [datum]. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2390 a násl., § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. Žalobkyni vedle nároku na vrácení zápůjčky a sjednaného úroku vzniklo právo požadovat po žalovaném též zaplacení zákonného úroku z prodlení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný peněžní prostředky převzal, dlužnou částku neuhradil a byl v řízení nečinný (netvrdil a neprokazoval, že by předmětnou částku, či její část, již uhradil), zavázal jej soud k úhradě, a to včetně příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z., s tím, že výše úroku je specifikovaná § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůty k plnění uvedené ve výrocích I. a II. stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.