9 C 55/2020-123 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 21. 1. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost jemu zaplatit částku ve výši 176 040 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (dále též jen„ Pozemek“) s podílem [číslo], přičemž tento pozemek tvoří veřejné prostranství. V případech, kdy je pozemek, který je ve vlastnictví soukromé osoby, využíván jako veřejné prostranství a vlastník pozemku nemá s obcí uzavřenou nájemní smlouvu, je obec povinna vydat vlastníkům veřejných prostranství finanční částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, a to ve výši odpovídající obvyklému nájmu. Žalobce s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR uvedl, že je přesvědčen, že shora uvedenému popisu odpovídá právě jeho případ. Celková výměra předmětného pozemku činí [číslo] m², výše obvyklého nájemného nechť je stanovena znalcem osloveným soudem. Žalobce uvedl, že podle znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne 16. 3. 2019 je obvyklá cena pozemku tvořícího veřejné prostranství, částka ve výši 19 071 000 Kč, z této hodnoty obvyklé ceny nechť vyjde znalce oslovený soudem ohledně určení výše obvyklého nájemného. Žalobce považuje minimální sazbu obvyklého nájemného částku ve výši 20 Kč. Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za předcházející tři roky před podáním žaloby, tedy: 2934 x 20 x 3 = 176 040 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky přípisem ze dne 5. 11. 2019, označeným jako výzva k vydání bezdůvodného obohacení, a to aby tak žalovaná učinila do dne 24. 11. 2019, žalovaná však na dluh neuhradila ničeho. 2. Dne 5. 2. 2020 byl Obvodním soudem pro Prahu 10 vydán elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím a též nahradit žalobci náklady řízení nebo proti platebnímu rozkazu do 15 dnů ode dne jeho doručení podat odpor a zároveň se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřit ve věci samé. Elektronický platební rozkaz byl žalované doručen do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 5. 2. 2020. 3. Žalovaná proti elektronickému platebnímu rozkazu včas, dne 10. 2. 2020, podala odpor. Ve svém vyjádření ze dne 20. 3. 2020 následně uvedla, že žalobou uplatněný nárok zcela neuznává, a to co do jeho základů i výše. Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání Pozemku za předcházející období tří let, přestože je jeho spoluvlastníkem teprve od 7. 10. 2019. Z evidence katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je pouze spoluvlastníkem Pozemku a nevlastní žádný spoluvlastnický podíl k budově na tomto Pozemku se nacházející, jelikož není vlastníkem ani jedné bytové jednotky v uvedeném domě, rovněž nemá žádný spoluvlastnický podíl na sousedních pozemcích. Žalovaná je toho názoru, že Pozemek nesplňuje charakter veřejného prostranství ve smyslu ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o obcích“), a to jelikož neslouží k jakémukoliv prospěchu či užívání ze strany jiných občanů městské části [obec a číslo] či hl. m. [obec], když zejména není splněna podmínka, že by byl Pozemek přístupný každému bez omezení či byl jakkoliv využíván jinými občany městské části [obec a číslo] či hl. m. [obec], neboť je v určitých částech bez možnosti přístupu, kdy část Pozemku je oddělena živým plotem a na části Pozemku se nachází veřejná účelová komunikace s parkovacími stáními. Podle stanoviska hl. m. [obec], Magistrátu hl. m. [obec], odboru dopravy, [číslo jednací], ze dne 22. 4. 2004, vyplývá, že nově budovaná komunikace propojující stávající komunikace [ulice] – [ulice] a dostavba komunikace umožňující příjezd k bytovému domu [anonymizováno] ze stávajícího parkoviště v [příjmení] ulici„ [anonymizováno] areálu [ulice]“ budou účelové s veřejným provozem v majetku investora. Pozemek je tak fakticky užíván pouze vlastníky a obyvateli domu [adresa], veřejná účelová komunikace je uzavřená a nedá se jí tedy ani projet. Slouží jako příjezdová komunikace k domu a zaparkování vozidel. Údržbu pozemku si zajišťují vlastníci Pozemku na vlastní náklady. Pozemek se tedy skládá z veřejné účelové komunikace, včetně parkovacích stání, chodníku a zeleně, přičemž pozemní komunikace, včetně parkovacích stání byly vybudovány v rámci stavby objektu – budovy [adresa]. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího správního soudu ČR tak žalovaná uvedla, že náhrada za užívání veřejné účelové komunikace se nepřiznává. Podaná žaloba je tak minimálně v nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání veřejné účelové komunikace s parkovacími stáními nedůvodná. To samé podle názoru žalované platí pro část chodníku a pro zeleň oddělenou živým plotem, jelikož neslouží k jakémukoliv prospěchu či užívání ze strany jiných občanů městské části [obec a číslo] či hl. m. [obec]. 4. Žalobce ve svém podání zdejšímu soudu doručeném dne 14. 4. 2020 a doplněném dne 14. 9. 2020 uvedl, že argument žalované, že Pozemek nesplňuje charakter veřejného prostranství, je ryze účelový, neboť žalovaná jej takto sama označila v přípisu ze dne 1. 8. 2019, když uvedla, že Pozemek má charakter veřejného prostranství v souladu s definicí pojmu v § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o Hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o Hlavním městě [obec]“). Žalobce dále uvedl, že se na Pozemku nachází mimo jiné účelová komunikace a parkovací stání. Podle § 2 zákona č. 13/1997 Sb., patří účelová komunikace mezi pozemní komunikace a dle § 19 téhož zákona, ji smí užívat každý bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Žalobce dále uvedl, že je vlastníkem Pozemku již od 14. 8. 2019 a má dle svého přesvědčení nárok na vydání bezdůvodného obohacení i za dobu, kdy nebyl spoluvlastníkem předmětných pozemků, neboť dle § 1127 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) platí, že z právního jednání týkajícího se společného věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Ve svém podání zdejšímu soudu doručeném dne 7. 11. 2020 pak žalobce uvedl, že se stal podílovým spoluvlastníkem s podílem [číslo] na Pozemku na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu [exekutorský úřad], č. j. [číslo jednací] ze dne 14. 8. 2019, právní moc dne 10. 9. 2019. Žalobce dále argumentoval ohledně oprávněnosti svého nároku tím, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2017, č. j. [číslo jednací], jemu byl nárok v obdobné věci přiznán, kdy zároveň nebylo pochyb o tom, že byl v dané věci pozemek veřejným prostranstvím (Pozemek se nachází o pouhých 200 m dál). K vybudování účelové komunikace žalobce, jakož ani jeho právní předchůdce, nedal souhlas. V podání zdejšímu soudu doručeném dne 13. 8. 2021 žalobce dále uvedl, že dohoda ostatních spoluvlastníků ohledně užívání předmětného pozemku v rozhodném období, i v období předcházejícím, neexistuje. Žalovaná fakticky, bez právního titulu, Pozemek užívá. K tomuto faktickému užívání ze strany žalované není třeba žádné dohody spoluvlastníků Pozemku, když její neexistence je dána již tím, že se jedná o faktické užívání Pozemku ze strany žalované a nikoliv na základě užívacího titulu. 5. Ve věci bylo podepsaným soudem nařízeno ústní jednání na den 18. 8. 2021, kdy strany setrvaly na svých stanoviscích a smírné řešení sporu tak nebylo možné. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 7. Z Informace o pozemku / Nahlížení do katastru nemovitostí k pozemku parc. [číslo] obec Praha, k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví], soud zjistil, soud zjistil, že výměra tohoto pozemku je [číslo] m². Způsob využití je zeleň, druh pozemku je ostatní plocha. Na druhé straně z pěti je zhruba v polovině uveden žalobce, jemuž svědčí podíl o velikosti [číslo] (Informací o pozemku / Nahlížením do katastru nemovitostí). 8. Z Výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 5. 11. 2019 soud zjistil její následující obsah:„ Obracím se na vás jako podílový spoluvlastník pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce] s ideálním podílem [číslo]. Tento pozemek tvoří veřejné prostranství. Nájemní smlouva k pozemku absentuje. Na základě výše uvedeného vás vyzývám k zaplacení částky ve výši 1 090 470 Kč za období 3 let zpětně ode dne doručení tohoto přípisu, a to převodem na bankovní účet, do 24. 11. 2019, kdy částka 176.040 Kč představuje bezdůvodné obohacení za období 21. 1. 2017 až 21. 1. 2020“ (Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 5. 11. 2019). 9. Z Předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k vydání bezdůvodného obohacení (Předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2020 včetně potvrzení o doručení datovou schránkou). 10. Ze Znaleckého posudku o ceně