10 C 406/2020-151 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku 145 500 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně od 31.7.2019 do zaplacení s tvrzením, že na základě [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] z [datum] předal žalované v hotovosti 150 000 Kč a žalovaná se zavázala [anonymizováno] vrátit v měsíčních splátkách po 2 313 Kč. Žalovaná vrátila žalobci pouze dne 20.11.2017 2 300 Kč vkladem na jeho účet, dne 19.1.2020 2 200 Kč z účtu své matky, kterým disponovala, protože na ni byly vedeny exekuce. Další peníze mu již nevracela a vyhrožovala mu, že pokud bude po ní dluh vymáhat, obviní ho z domácího násilí. K okolnostem uzavření [anonymizováno] uvedl, že žalovaná potřebovala peníze pro podnikatelské účely, úvěr u [právnická osoba] jí však nebyl poskytnut. Proto požádala žalobce, svého tehdejšího přítele, aby si [anonymizováno] pro ni vyřídil na své jméno. [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]) o [anonymizováno] 160 000 Kč požádal a získal jej, peníze si ihned na pokladně banky vybral z účtu a 150 000 Kč předal do rukou žalované. Žalovaná poté peníze uložila na svůj účet u [příjmení] [příjmení] a uhradila z nich své dluhy z podnikání (dluh za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] u [právnická osoba]). Později opravil, že existovalo písemné potvrzení o [anonymizováno], zůstalo však v osobním trezoru žalované. Žalovaná popřela uzavření [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova]. Žalobu považovala za účelovou snahu žalobce zlepšit své postavení v [anonymizováno] řízení vedeném proti němu pod sp. zn. [spisová značka] ve věci [anonymizována dvě slova], jehož se vůči ní žalobce dopouštěl ve formě dlouhodobého [anonymizováno] a [anonymizováno]. Popřela, že by peníze žalobci vracela. 2 300 Kč si na účet vložil žalobce sám, 2 000 Kč byla splátka dluhu její matky žalobci. Splátka ve výši 2 313 Kč měsíčně, byla splátka sjednaná mezi žalovaným a [anonymizováno], nikoli splátka dluhu sjednaná mezi účastníky řízení. Z [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum], který nabyl právní moci ve vztahu k žalobci dne [datum] a ve vztahu k žalované dne [datum] bylo zjištěno, že dne 20.9.2017 žalobce se žalovanou společně navštívili pobočku [anonymizováno] na [anonymizováno] náměstí [číslo] v [obec a číslo], kde žalobce požádal o [anonymizováno] ve výši 160 000 Kč a pro jeho schválení předložil nepravdivé potvrzení o výši příjmu, které mu opatřila žalovaná, [anonymizováno] mu byl schválen. Žalobce si bezprostředně po schválení [anonymizováno] vybral v hotovosti částku 150 000 Kč, peníze v obálce předal žalované, se kterou byl domluvený, že splátky bude hradit ona, žalovaná však splátky nehradila a úvěr uhradil žalobce. Závěry [anonymizováno] soudu, který účastníky řízení zprostil obžaloby pro [anonymizována tři slova] s odůvodněním, že formální znaky [anonymizováno] činu byly naplněny, nebyl však naplněn materiální znak, neboť žalobce [anonymizováno] splatil, podporují další v řízení provedené důkazy. Ze smlouvy o [anonymizováno] ze dne [datum] plyne, že byl žalobci schválen [anonymizováno], který se zavázal splácet ve splátkách po 2 313 Kč měsíčně. [anonymizováno] byl žalobci poskytnut na základě potvrzení o příjmu vystaveného [právnická osoba] [anonymizováno] (potvrzení) vyžádaného žalovanou od [příjmení] [jméno] [příjmení], přestože žalobce nebyl zaměstnancem společnosti (výpověď [příjmení] [jméno] [příjmení] v trestním řízení zachycená v [anonymizováno] z [datum], kterou v tomto řízení nezpochybňovala žádná ze stran sporu). Skutečnost, že byly peníze předány žalované, potvrzuje výslech žalovaného, výslech [jméno] [příjmení] a výpis z účtu [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] za září 2017, z něhož se podává, že dne 20.9.2017 žalovaná na tento účet vložila v hotovosti 140 000 Kč. Již těmito důkazy bylo prokázáno předání 140 000 Kč, proto nebylo třeba opakovat výslech [jméno] [příjmení], která předání v trestním řízení rovněž potvrdila. Oba svědci, kteří byli v budově [anonymizováno] přítomni při předání peněz žalované, zaměstnankyně banky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], partner matky žalobce, byli od pokladny, kde došlo k výběru peněz a jejich vložení do obálky, vzdáleni. Přitom osoba, která stojí před přepážkou v tzv. diskrétní zóně, svými zády znemožňuje třetí osobě spolehlivě sledovat dění u přepážky. Svědci proto nemohli spolehlivě vidět, kolik peněz dal žalobce do obálky pro žalovanou, kterou dle své výpovědi v tomto řízení dal žalované do kabelky. Z tohoto důvodu soud ani nedoplňoval dokazování výslechem [jméno] [příjmení], která se k jednání soudu opakovaně nedostavila (stejně jako k hlavnímu líčení, jak plyne z [anonymizováno] o jednání z [datum]), zejména, pokud žalobce, který její výslech navrhl, na jejím výslechu netrval a výslovně uvedl, že svědkyně se nemůže vyjádřit ke splatnosti [anonymizováno]. Ostatně nad částku 140 000 Kč, byla i tvrzení žalobce rozporuplná. Ačkoli v tomto řízení uváděl, že žalované poskytl 150 000 Kč v hotovosti, v trestním řízení dle protokolu z 23.6.2020 uváděl, že na účet její matky zaslal ještě 13 000 Kč, aby to bylo těch 160 000 Kč. Soud nedovozoval ničeho ze skutečnosti, že svědek [příjmení] vypověděl, že si účastníci řízení peníze předali, kdežto žalobce vypovídal, že je dal žalované do kabelky. K výslechům došlo s velkým časovým odstupem od události, proto je logické, že se svědek nebo žalovaný mohli v detailech splést. Za situace, kdy je předání peněz nepřímo potvrzeno jejich uložením na účet [právnická osoba], tento nesoulad není schopen obě výpovědi zásadním způsobem znevěrohodnit. V řízení bylo citovaným výpisem z účtu prokázáno, že částku 140 000 Kč užila žalovaná pro svou potřebu, neboť téhož dne odeslala z účtu na účet [právnická osoba] a.s. 34 624 Kč a následující den 3 x 34 624 Kč a 1 554 Kč, celkově tak [právnická osoba] odeslala 140 050 Kč, což byla částka řádově přesahující zůstatek na účtu před vložením 140 000 Kč, nad tuto částku ještě téhož dne odeslala 912 Kč, 4 434 Kč, 623 Kč, 679 Kč, 522 Kč, 465 Kč a 476 Kč. Zůstatek účtu byl na začátku měsíce 13 476 Kč, na konci měsíce již záporný. Pokud jde o částku 10 000 Kč, kterou měl žalobce žalované také předat, nebylo prokázáno, že byla předána a že by tato byla určena pro výlučné potřeby žalované, na účet vložena nebyla. Žalovaný vypovídal pouze, že ze zbylých peněz si žalovaná asi potřebovala něco koupit. Mezi stranami přitom nebylo sporu o tom, že v době poskytnutí úvěru byli žalobce a žalovaná partneři. Za těchto okolností nelze mít za prokázáno, že peníze, které nebyly vloženy na účet žalované, byly žalované také předány a že byly skutečně určeny k hrazení potřeb žalované. Z vložení 2 313 Kč na účet žalovaného ani z poukázání 2 200 Kč potvrzeného výpisem z účtu nelze dovodit uznání tvrzeného závazku, neboť nebyly provázeny žádným projevem vůle, z něhož by se dala dovodit vůle žalované k uznání závazku. Nadto z výpisu z účtu nelze dovodit, kdo peníze na účet žalovaného vložil, ani nebylo v řízení prokázáno, že by peníze zaslala žalobkyně z účtu matky právě za účelem splacení závazku. Mezi partnery jsou v rámci běžného soužití myslitelné i jiné převody peněz než převody peněz vztahující se k [anonymizováno]. Pokud jde o splatnost zápůjčky, svědkyně [jméno] [příjmení] vypovídala, že se jí žalovaná ptala na výši splátek, aby mohla peníze vracet, že si nastaví trvalý příkaz. ([anonymizováno] z [datum]) Tím má soud za prokázáno, že žalovaná se zavázala [anonymizováno] vracet ve splátkách, nelze z toho však dovodit, jak vysokých a kdy, neboť z toho, že žalovaná znala výši splátek, nelze dovodit, že chtěla peníze vracet právě v částce odpovídající výši splátek. Nadto u ústního jednání uváděla, že se jí žalovaná ptala na výši splátek, a dle úředního záznamu z 4.9.2018 uváděla, že se účastníci řízení dohodli, že bude zasílat výši splátek na jeho účet. Dle úředního záznamu uváděla, že oba účastníci řízení šli spolu k pokladně, žalovaný, který by si jako přímý aktér předání peněz měl předání peněz pamatovat nejlépe, uváděl, že šel k pokladně sám. Svědkyně poprvé vypovídala rok po celé události, otázka, jak si právní vztahy mezi sebou vypořádají účastníci řízení, pro ni nebyla podstatná. Obdobných schůzek s klienty musela svědkyně v posledním roce absolvovat celou řadu. Soud proto s ohledem na rozpory obsažené v její výpovědi dospěl k závěru, že pouze z výpovědi svědkyně obsahující tyto rozpory učiněné nadto v jiném řízení, nelze mít splatnost [anonymizováno] za prokázanou. Žalovaný pak u ústního jednání tvrdil, že [anonymizováno] byla bezúročná. Pokud by splátky byly sjednány shodně se splátkami dle splátkového kalendáře banky, byla by mu zaplacena vyšší částka než na jakou měl dle uzavřené smlouvy nárok. Žalovaný u posledního ústního jednání uváděl, že svědkyně nemůže říci ke splatnosti zápůjček ničeho, proto soud od její výpovědi upustil a vyšel z toho, že nebylo prokázáno, jak byla sjednána splatnost zápůjčky. Přípisem z 22.6.2019 odeslaným dne 24.6.2019 žalobce žalovanou vyzval k zaplacení 223 6