10 C 73/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 1. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 1 676 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní [příjmení] [anonymizováno] [číslo] o [anonymizována dvě slova] za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] včetně asistenčních služeb a doplňkových služeb s tím, že předmětem pojištění bylo [anonymizováno] [značka automobilu] s [registrační značka] Počátek [anonymizováno] byl sjednán ode dne 27. 1. 2020. [anonymizována dvě slova] byla sjednána formou akceptace návrhu předmětné pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného pod jedinečným variabilním symbolem a v předepsané výši pojistného na účet žalobkyně. Žalobkyně v návaznosti na zaplacení prvního pojistného vydala žalované pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Žalobkyně po celou dobu trvání pojištění, tj. od 27. 1. 2020 do 20. 7. 2020, předepsala pojistné v celkové výši 3 472 Kč, které se žalovaná zavázala hradit formou čtvrtletních splátek, přičemž po dobu trvání tohoto pojištění žalovaná uhradila žalobkyni pojistné pouze ve výši 1 796 Kč. V souvislosti s prodlením žalované s úhradou pojistného žalobkyně stanovila žalované prostřednictvím kvalifikované upomínky lhůtu jednoho měsíce k dodatečnému zaplacení dlužného pojistného, a to za současného upozornění, že marným uplynutím této lhůty předmětné pojištění zanikne. Žalovaná dlužné pojistné i přesto nezaplatila a pojištění založené shora citovanou pojistnou smlouvou zaniklo ke dni 21. 7. 2020 s tím, že období, pro které nebylo pojistné zaplaceno je od 27. 4. 2020 do 20. 7. 2020. Následně žalobkyně písemně informovala žalovanou o zániku pojištění a vyčíslila jí dluh na pojistném za dobu trvání pojištění. Žalobkyně zaslala prostřednictvím právního zástupce žalované dne 16. 2. 2021 předžalobní výzvu, žalovaná však na tuto jakkoliv nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná dala na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 20. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], doručené jí fikcí dne 8. 7. 2022 na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovanou nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná uzavřela se žalobkyní pojistnou [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] včetně asistenčních služeb a doplňkových služeb. Předmětem [anonymizováno] bylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [registrační značka] a se sjednaným počátkem pojištění ode dne 27. 1. 2020 s tím, že toto bylo ujednáno na dobu neurčitou. Celkové výsledné roční pojistné v částce 7 184 Kč se žalovaná zavázala hradit ve čtvrtletních splátkách ve výši 1 796 Kč, a to vždy ke dni 27. 1., 27. 4., 27. 7. a 27. 10. příslušného kalendářního roku ([anonymizováno] smlouva [číslo] [anonymizováno] rozsahu pojištění). Součástí předmětné pojistné smlouvy byly [anonymizováno] pojistné podmínky pro pojištění vozidel ([anonymizováno] pojistné podmínky pro pojištění vozidel platné od 1. 10. 2018). Ke vzniku pojištění došlo připsáním prvního pojistného ve výši 1 796 Kč, tzv. akceptační platby, na účet žalobkyně, které žalovaná uhradila pod jedinečným variabilním symbolem dne 4. 2. 2020 s tím, že se jednalo současně i o poslední platbu pojistného ze strany žalované ([anonymizováno] z účtu žalobkyně ke dni 4. 2. 2020). V této souvislosti žalobkyně vydala k pojistné smlouvě žalované pojistku jako potvrzení o jejím uzavření ([anonymizováno] ke smlouvě [číslo] ze dne 10. 2. 2020). Žalovaná neuhradila řádně a včas následující splátky pojistného, na což byla žalobkyní upozorněna současně s tím, že neuhradí-li pojistné ani v dodatečné lhůtě, [anonymizováno] zanikne ke dni 21. 7. 2020. Jelikož žalovaná neuhradila pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění ke dni 21. 7. 2020 zaniklo a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného za období od 27. 4. 2020 do 20. 7. 2020 ve výši 1 676 Kč ([anonymizováno] na neuhrazené pojistné ze dne 1. 6. 2020, [anonymizováno] o ukončení pojištění ze dne 24. 7. 2020). Žalovaná byla před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak tato neuhradila ničeho (Poslední výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 16. 2. 2021 + podací lístek ze dne 16. 2. 2021). 5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a o změně některých souvisejících zákonů ([anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova]), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel se žalovanou coby pojistníkem dne 27. 1. 2020 smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (o povinném ručení) včetně asistenčních a doplňkových služeb, a to na dobu neurčitou, podle § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Návrh smlouvy byl žalované zaslán prostřednictvím dálkových komunikačních prostředků, přičemž dotčená smlouva byla uzavřena (nabídka přijata) konkludentně, v souladu s čl. 3 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel, zaplacením první splátky pojistného dne 4. 2. 2020. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se smlouvou zavázala, když nezaplatila pojistné splatné dne 27. 4. 2021, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 1. 6. 2020 v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k zaplacení dlužného pojistného do 20. 7. 2020 a poučila jí o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaná však dlužné pojistné do 20. 7. 2020 neuhradila, proto pojištění ze zákona zaniklo dne 21. 7. 2020. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do 31. 7. 2020, žalobkyně požadovala však dlužné pojistné jen do 20. 7. 2020 ve výši 1 676 Kč. S ohledem na shora uvedené se žalovaná dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne 8. 8. 2020 do zaplacení (ode dne následujícího po uplynutí lhůty určené žalobkyní k úhradě dlužného pojistného). Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 676 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm