12 C 317/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 29. 7. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 5 495 Kč s příslušenstvím, tj. se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 495 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení a náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Svůj nárok odůvodnila v žalobě a v jejím doplnění ze dne 16. 12. 2021 tím, že s žalovanou uzavřela dne 6. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] to za účelem sjednání sdruženého pojištění vozidla s účinností od 6. 3. 2019, na dobu neurčitou. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 15 645 Kč s roční splatností, vždy k 6. dni 3. měsíce kalendářního roku na účet žalobkyně. V souladu s čl. 4, odst. 8 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Všeobecné pojistné podmínky“) bylo pro pojistné období od 6. 3. 2020 do 5. 3. 2021 roční pojistné stanoveno na částku ve výši 18 149 Kč, přičemž se zvýšila i roční splátka pojistného na částku ve výši 18 149 Kč. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 6. 3. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Z důvodu neplacení pojistného proto žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky a zároveň ji upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními stanovila k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaná v dané lhůtě i přes upozornění žalobkyně na možný zánik pojištění dlužné pojistné neuhradila, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 25. 6. 2020. Za období od 6. 3. 2020 do 25. 6. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 5 495 Kč. Žalovaná však ani přes zaslání předžalobní upomínky svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému základních registrů ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř, a následně bylo zdejším soudem dne 14. 2. 2022 vyvěšeno sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovanou nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 6. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni 6. 3. 2019 na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění vozidla tov. zn. Land Rover, [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaná se podpisem smlouvy zavázala platit pojistné ve výši 15 645 Kč, splatné ročně ve výši 15 645 Kč vždy k 6. dni 3. kalendářního měsíce roku (pojistnou smlouvou, informačním dokumentem o pojistném produktu Sdružené pojištění vozidel, všeobecnými podmínkami). S účinností ode dne 6. 3. 2020 došlo k navýšení pojistného na 18 149 Kč, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (přehledem k výročí pojištění ze dne 23. 12. 2019). Žalovaná však neuhradila pojistné, splatné dne 6. 3. 2020, ke dni 25. 6. 2020 tak došlo k zániku pojištění, o čemž byla žalovaná písemně informována (upomínkou ze dne 4. 5. 2020, oznámením o zániku pojištění ze dne 7. 7. 2020). Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani na základě předžalobní upomínky (předžalobní upomínkou ze dne 9. 8. 2020, podacím archem, sledováním zásilky). 5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující tvrzení žalobkyně v žalobě, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované pojistné plnění v případě škodní události, a žalovaná se zavázala pravidelně platit žalobkyni pojistné. Žalovaná svůj závazek porušila, když neuhradila pojistné splatné dne 6. 3. 2020, a to ani v žalobkyní dodatečně poskytnuté lhůtě. Pojištění zaniklo marným uplynutím lhůty k dodatečnému plnění, tedy dnem 25. 6. 2020. 7. Žalovaná dlužné pojistné řádně a včas nezaplatila, tudíž se dostala dle 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 612 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. 11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.