15 C 256/2018-1312 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 6. 2018 domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, její právní předchůdce, [obec] [anonymizováno], uplatnil u žalované restituční nárok včas. Žalovaná částečně uspokojila restituční nárok žalobkyně, nicméně po celou dobu evidovala její nárok v nesprávné výši 130 143 Kč. Dle znaleckého posudku, který si žalobkyně nechala vypracovat, je její zbývající nárok 2 513 934 Kč. Rozdílnost ocenění spočívá v nesprávném názoru žalované, že pozemky odňaté právnímu předchůdci žalobkyně nemají být oceněny jako pozemky stavební. Žalovaná správnou hodnotou nároku neakceptovala, její postup je proto liknavý a žalobkyně je oprávněna se uspokojení svého nároku domáhat prostřednictvím žaloby. Pokud jde o náhradní pozemky, žalobkyně se po několika změnách žaloby (viz níže) nakonec domáhá převodu pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], a části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], o výměře 33 745 m2, oddělené geometrickým plánem [číslo] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [osobní údaje žalobkyně] [číslo], kdy tato část měla být podle nového stavu vedena pod parc. [číslo] (dále jen„ geometrický plán“; jednotlivé pozemky jsou dále označovány pouze svými parcelními čísly). 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Měla primárně za to, že nárok žalobkyně je promlčený a že žalobkyně nebyla dostatečně aktivní při uspokojování svého restitučního nároku. Zároveň namítala, že všechny pozemky, které si žalobkyně během řízení postupně vybírala k uspokojení svého nároku, jsou nezpůsobilé k převodu. Jde-li o pozemky, o kterých soud nakonec meritorně rozhodoval, měla žalovaná konkrétně za to, že jsou nezpůsobilé proto, že pozemek parc. [číslo] byl již nepravomocně převeden na jinou osobu a o jeho převod požádal vedlejší účastník a pozemek parc. [číslo] je dotčen veřejně prospěšnou stavbou dopravní infrastruktury, je využíván na základě nájemní smlouvy a zároveň o jeho převod požádal vedlejší účastník. Jde-li o výši restitučního nároku žalobkyně, žalovaná nejprve argumentovala tak, že její ocenění (tj. nikoliv jako pozemků stavebních) je správné. Během řízení však žalovaná restituční nárok přecenila na částku 2 003 753,30 Kč [ulice] ocenění žalobkyní nad tuto částku považovala za nesprávné. Poté, co byl první rozsudek ve věci samé zrušen odvolacím soudem, předložila žalovaná soudu oponentní znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] 2021 ze dne 13. 5. 2021 a nově tvrdila s poukazem na tento posudek, že celkový restituční nárok žalobkyně činil jen 947 342,71 Kč. 3. Žalobkyně se nejprve domáhala náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce], [územní celek]. Ohledně pozemku parc. [číslo] vzala žalobkyně žalobu částečně zpátky 11. 1. 2019 a soud řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne 15. 1. 2019, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně následně rozšířila žalobu o náhradní pozemky parc. [číslo] přičemž změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 1. 8. 2019, č. j. [číslo jednací]. Ohledně pozemku parc. [číslo] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět na ústním jednání 27. 11. 2019 a soud řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne 27. 11. 2019, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně dále vzala 20. 1. 2020 žalobu částečně zpět v rozsahu části pozemku parc. [číslo] vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019 jako pozemek parc. [číslo] soud v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 28. 1. 2020, č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně vzala 14. 5. 2020 žalobu částečně zpět ohledně části pozemku parc. [číslo] vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019 jako pozemek parc. [číslo] soud v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 20. 5. 2020, č. j. [číslo jednací]. Žalovaná se všemi částečnými zpětvzetími souhlasila. 4. Rozsudkem ze dne 29. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], zdejší soud vyhověl žalobě co do nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pozemků parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo] oddělené geometrickým plánem [číslo] 2019. Žalobu zamítl co do vydání pozemků parc. [číslo]. Obě účastnice podaly vůči uvedenému rozsudku odvolání, odvoláními nenapadený však zůstal výrok o nevydání pozemků parc. [číslo]. V tomto rozsahu tak rozsudek z 29. 6. 2020 nabyl právní moci a předmětné pozemky přestaly být předmětem tohoto řízení (viz i odůvodnění usnesení odvolacího soudu na [číslo listu] a následné sdělení odvolacího soudu na č. l. 954). [název soudu] ve zbývající části zrušil rozsudek soudu prvního stupně svým usnesením ze dne 14. 12. 2020, č. j. [číslo jednací], a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, a to k dořešení otázky zbývající výše restitučního nároku žalobkyně a vydatelnosti pozemků, o jejichž převod požádal vedlejší účastník. 5. Podáním ze dne 23. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadavku na vydání pozemku parc. [číslo] s čímž žalovaná souhlasila na č. l. 1036 verte. Soud proto usnesením ze dne 10. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], řízení ohledně pozemku parc. [osobní údaje žalobkyně] [číslo] zastavil. Žalobkyně dále podáním ze dne 12. 5. 2022 změnila žalobu tak, že nadále požaduje namísto doposud požadované části pozemku parc. [číslo] jen část pozemku parc. [číslo] vymezenou geometrickým plánem (č. l. 1085) jako pozemek parc. [číslo]; soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 18. 5. 2022, č. j. [číslo jednací]. 6. Podáním ze dne 28. 4. 2022 na č. l. 1071 vstoupil do řízení vedlejší účastník na straně žalované. Ztotožnil se s argumentací žalované a namítal, že v minulosti požádal o bezúplatný převod zbývajících dvou pozemků, na těchto svých žádostech trvá, pročež je nelze vydat žalobkyni. 7. Mezi účastnicemi jsou (mimo jiné) nesporné následující skutečnosti: Pozemky parc. [číslo] jsou ve vlastnictví [země] a ve správě žalované. Žalobkyně se na žalovanou obrátila s žádostí o přecenění nároku, ta nárok nejprve oceňovala na 130 142,61 Kč se zbývajícím nárokem k uspokojení ve výši 57 Kč (viz i č. l. 80), a následně jej během roku 2019 přecenila (podání na č. l. 267 a 378). Nárok žalobkyně byl ke dni vydání rozsudku uspokojen ve výši přinejmenším 1 774 561,48 Kč, zda byl uspokojen více, bylo mezi stranami sporné. V tomto směru žalovaná naposledy tvrdila (na [číslo listu] a násl. spisu), že za uspokojení nároku žalobkyně je nutné považovat i vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Dubá, v hodnotě 278 785 Kč v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přestože rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena [název soudu]; žalobkyně totiž nezákonně vydaný pozemek žalované dosud nevrátila. Celková výše plnění na restituční nárok žalobkyně tedy činila 2 053 346,48 Kč a zbývající tvrzený restituční nárok žalobkyně činil dle názoru žalované 590 674,51 Kč. To ovšem jen v případě, že by bylo správné ocenění restitučního nároku žalobkyně od prof. [příjmení], což žalovaná nadále popírala. Žalobkyně, která jinak vůči přehledu žalované o uspokojování restitučního nároku žalobkyně na č. l. 1121 (co se vedených řízení a vydaných pozemků a jejich hodnot týče) nijak nebrojila, nesouhlasila se započítáním hodnoty výše uvedeného pozemku v k. ú. [obec] do částky uspokojeného nároku. Dle vyjádření žalobkyně na [číslo listu] a násl. činil její neuspokojený restituční nárok 869 459,51 Kč (tj. 590 674,51 Kč dle tabulky žalované na [číslo listu] + 278 785 Kč coby hodnotu pozemku v k. ú. [obec]). Později již ani jedna strana další uspokojení nároku žalobkyně (nová rozhodnutí v restitučních řízeních) netvrdila, ačkoli je soud poučil, aby další změny soudu dokládaly. Soud tedy vycházel při svém rozhodování z toho, že přehled restitučních věcí žalobkyně na [číslo listu] nedoznal ke dni vydání rozsudku změn. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 1/ Pozemkový úřad rozhodl o nevydání odňatých pozemků otci žalobkyně, panu [jméno] [příjmení], [datum narození], z důvodu, že tyto pozemky byly zastavěny, resp. některé z nich zatopeny [anonymizováno] přehradou (rozhodnutí pozemkového úřadu na č. l. 11, 15, 20, 24, 28, 32, 36, 40 specifikovaná ve výroku I. tohoto rozsudku). První rozhodnutí bylo vydáno 18. 5. 1994 ([číslo listu]), poslední pak 6. 3. 2002 ([číslo listu]). 2/ Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu, [číslo jednací], ze dne 18. 5. 1994, které nabylo právní moci dne 28. 6. 1994 ([číslo listu] spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození] (podíl id. 1/3), [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako osobám oprávněným nebyl vydán pozemek [anonymizováno] parc. [číslo] ost. plocha, v k. ú. [část obce], neboť tato část pozemku PK parc. [číslo] o vým