28 C 137/2022-65 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 12 961,71 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách. Na základě této smlouvy se banka zavázala zřídit žalovanému účet č. [bankovní účet], provádět na něm vklady a výplaty podle pokynů žalovaného a úročit zůstatek na účtu. Žalovaný se zavázal svěřit bance peněžní prostředky a platit poplatky podle sazebníku. [příjmení] se dále zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 19 000 Kč. Žalovaný však překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 22 323,39 Kč na nově zřízený účet č. [bankovní účet] za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný přesto dlužnou částku neuhradil, proto banka prohlásila úvěr za zcela splatný dne [datum]. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku poslanou dne [datum]. Tato pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] a.s., a poté byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [číslo listu] odst. [anonymizováno] [nařízení EP]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, která v sobě zahrnovala kontokorentní úvěr ve výši 19 000 Kč (smlouva ze dne [datum], dispozice ke smlouvě ze dne [datum]). Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 22 323,39 Kč na nově zřízený účet č. [bankovní účet] za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, a poté prohlásila úvěr za zcela splatný dne [datum] (oznámení o vyčíslení dluhu ze dne [datum]). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Pohledávka byla poté postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ze [právnická osoba] a.s. na žalobce, o čemž byl žalovaný informován (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum]). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 8. Žalovaný poskytnutý úvěr do data splatnosti neuhradil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle zaplacení úvěru i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce proti žalované představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náklady zastoupení žalobce advokátem ve výši 3x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrada paušálních výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. též částka ve výši 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., tj. náklady v celkové výši 2 252 Kč s DPH. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla přiznána na zákonné platební místo, tj. k rukám zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.