28 C 200/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 19 965,39 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok. Dle tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], [IČO], která k [datum] zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel se žalovanou dne [datum] Smlouvu o kontokorentu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě [příjmení] poskytla žalované kontokorentní úvěr do limitu 15.000,00 Kč. 2. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněného ze strany žalované, který [příjmení] bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí Smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. 3. Kontokorentní úvěr byl žalované zřízen k jejímu běžnému účtu č. [bankovní účet], přičemž na základě Smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do debetního (záporného) zůstatku až do částky (mínus) 15.000,00 Kč. Žalovaná nebyla oprávněna čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit, přičemž takovéto přečerpání představovalo porušení Smlouvy. 4. Žalovaná se dále zavázala splácet Bance úvěr dle čl. 4 Smlouvy tak, že za období přechozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu č. [bankovní účet] kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu. Splátky měly být dle Smlouvy a čl. 3. Produktových podmínek pro kontokorenty hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí (kreditní) transakce na běžném Účtu Klienta, č. [bankovní účet]. 5. [příjmení] [příjmení] a žalovanou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru – debetního zůstatku kontokorentu), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 19,90% p. a. 6. Žalovaná se též zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas (tj. nezajistila na běžném účtu [bankovní účet] sjednaný kreditní obrat), případně došlo z její strany k přečerpání celkového limitu kontokorentu nad částku 15.000,00 Kč, [příjmení] ji několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravila. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností žalované ze Smlouvy, zejména z důvodu nesplácení kontokorentního úvěru stanoveným způsobem a přečerpání limitu kontokorentu (tj. z důvodů dle čl. 6 písm. (b) a (c) Smlouvy), [příjmení] pohledávku žalované s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. 8. Ke dni zesplatnění, tj. [datum], činila dlužná částka na jistině 15.921,36 Kč. 9. [příjmení] [příjmení] uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla sjednána přímo ve Smlouvě, přičemž dle odst. 6.3. písm. (b) Smlouvy činila 0,1 % denně z dlužné částky. 10. O těchto skutečnostech byla žalovaná vyrozuměna doporučeným dopisem, ve kterém byla rovněž vyzvána k zaplacení zůstatku. 11. Dne [datum] byla pohledávka na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [příjmení] a žalobcem dne [datum] postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Jistina pohledávky ke dni postoupení, tedy k [datum], činila 15.921,36 Kč. Příslušenství pohledávky, které spolu s jistinou úvěru přešlo z [příjmení] na žalobce jako nového věřitele, pak tvoří smluvní úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta tak, jak je dále blíže specifikováno. 12. Ode dne postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby, tedy od [datum] do [datum], nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. 13. Žalobce proto nadále žádal úhradu úroku z úvěru ve výši 19,90% p. a. z dlužné jistiny úvěru 15.921,36 Kč od [datum] do zaplacení. 14. Žalobce dále žádal zaplacení úroků z prodlení z dlužné jistiny úvěru 15.921,36 Kč, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení. 15. Nakonec žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.044,03 Kč ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru 15.921,36 Kč od [datum] do [datum]. Tato smluvní pokuta byla žalobcem, jako právním nástupcem [příjmení], vyčíslena a uplatněna prostřednictvím dále uvedené předžalobní upomínky. 16. Žalobce tedy požadoval zaplacení: - jistiny úvěru ve výši 15.921,36 Kč - smluvní pokuty ve výši 4.044,03 Kč - smluvního úroku 19,90% p. a. z jistiny úvěru ve výši 15.921,36 Kč od [datum] do zaplacení - úroku z prodlení v zákonné výši 8,50% p. a. z částky ve výši 15.921,36 Kč, sestávají z: - jistiny úvěru ve výši 15.921,36 Kč, od [datum] do zaplacení. 17. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci odeslanou doporučeně dne [datum]. V bodě 4. předžalobní výzvy rovněž žalobce vyčíslil a uplatnil požadovanou smluvní pokutu. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce byl tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. 18. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, je státním příslušníkem [země], pravomoc českých soudů vyplývá z [číslo listu] [anonymizována dvě slova] [číslo]. 19. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 20. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalovaný se k této výzvě také nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 21. Právní předchůdkyně žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o kontokorentu, na základě které žalovanému poskytl ke dni zesplatnění, tj. [datum], 15 921,36 Kč. Žalovaný měl úvěr splatit do dne [datum]. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu žalobce. 22. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení. 23. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce vystupoval ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná, neboť její uzavření se zjevně příčilo dobrým mravům, a je jí třeba považovat za absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 221,78 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v roce 2019 činila 9,5 %. Ve smlouvě byla tedy více než 20 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). 24. Jestliže právní předchůdce žalobce přes neplatnost smlouvy o úvěru plnil žalovanému 15 921,36 Kč, plnil dle ustanovení § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo mu dle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. právo na vrácení bezdůvo