28 C 209/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky 4 360 Kč s příslušenstvím. Žalobce coby příjemce příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem vozidla zjistil, že žalovaný neměl ode dne [datum] do [datum] k osobnímu automobilu [registrační značka] sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzval k úhradě příspěvku ve výši 4 360 Kč za 116 dní, když výše příspěvku činí 35 Kč za jeden den, se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaný na výzvy žalobce nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s [číslo listu] [nařízení EP]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný, který je provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], neměl v období od [datum] do [datum] (celkem po dobu 116 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 4 360 Kč, avšak ten na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil (výzvou k úhradě ze dne [datum]). Žalovaný částku neuhradil ani v dodatečné lhůtě, a proto ho žalobce opětovně vyzval k úhradě nedoplatku společně s úrokem z prodlení, avšak ani na tuto výzvu žalovaný neuhradil nic (upomínkou). Právním zástupcem žalobce pak byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaný také nereagoval (předžalobní výzvou ze dne [datum], podacím archem). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobcem. 7. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Ačkoliv je žalovaný provozovatelem osobního vozidla, v období od [datum] do [datum] neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobce, který je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby, stanovené v § 2 vyhlášky Ministerstva financí České republiky, č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 147/2017 Sb., vynásobené počtem dní (116 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno. Dále žalobci náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999Sb., ve výši 300 Kč, stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky 417/2017 Sb. 8. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobce řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal dle § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, který podal žalobu důvodně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 4 360 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé po 200 Kč v souladu s § 14b odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. 11. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.