28 C 319/2021-108 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 3. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 78 164,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 11. 7. 2016 uzavřena smlouva o hotovostním úvěru„ [anonymizována tři slova] Smlouva byla uzavřena elektronicky, prostřednictvím internetového bankovnictví. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 104 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 84 měsíčních splátek ve výši 1 721,15 Kč měsíčně včetně úroku ve výši 9,9 % ročně. Žalovaný porušil smlouvu tím, že se opakovaně dostával do prodlení s plněním splátek, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne odstoupení od úvěrové smlouvy. Žalobkyně odstoupila od smlouvy a zbývající dluh zesplatnila ke dni 27. 2. 2019. Od odstoupení od smlouvy žalovaný neuhradil ani přes výzvy žalobce ničeho. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v [anonymizována dvě slova], žalovaný je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána dle bydliště žalovaného dle čl. 18 odst. 2 [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [ustanovení právního předpisu EU]. Rozhodné právo (české) bylo účastníky sjednáno v úvěrové smlouvě v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení [anonymizována dvě slova] a [ustanovení právního předpisu EU]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Smlouvou o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 11. 7. 2016 prostřednictvím elektronických prostředků internetového bankovnictví [anonymizováno] smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 104 000 Kč a žalovaný se je zavázal uhradit v 84 měsíčních splátkách po 1 721,15 Kč (představující splátku jistiny, pojistného a platbu úroků). Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 9,9 %. Výpisem z [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 104 000 Kč dne 11. 7. 2016. Výpisem z úvěrového účtu žalovaného bylo prokázáno, že konečný dluh žalovaného činí 78 014,80 Kč. Výzvou ze dne 23. 1. 2019 vč. Dodejky bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky, neboť se dostal do prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila. Dopisem ze dne 19. 2. 2020 vč. Podacího archu ze dne 19. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Na základě uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 104 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s pojištěním a úrokem ve výši 9,9 % ročně hradit v 84 měsíčních splátkách po 1 721,15 Kč. Žalovaný nehradil na svůj dluh řádně a včas, v důsledku čehož žalokyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala uhrazení celého nesplaceného dluhu. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 8. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 104 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet, avšak své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení a smluvního úroku. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce dle § 153 odst. 2 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 0102,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 127 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 78 164,80 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba) a z částky 2 130 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 550 Kč ve výši 2 425,50 Kč. 13. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.