34 C 130/2021-78 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 7. 2021domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. Nemovitosti jsou v katastru nemovitostí evidovány jako majetek žalovaného i přes to, že jsou fakticky právně majetkem žalobce. Údaj zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. K zápisu vlastnického práva ve prospěch žalovaného došlo na základě Kupní smlouvy [číslo] 2020 ze dne 8.9.2020 (dále jen Smlouva [číslo]), která není platným nabývacím titulem. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne 8.9.2020 smlouvu [číslo], jejímž předmětem byl převod nemovitostí (a souvisejícího souboru movitého majetku). V souvislosti s touto smlouvou [číslo] byla dne 4.9.2020 uzavřena i Kupní smlouva [číslo] 2020 [číslo] (dále jen Smlouva 580), jejímž předmětem byl převod dalšího samostatného souboru movitých věcí. Obě smlouvy sestavil a k podpisu navrhl žalovaný. Obě smlouvy obsahují shodnou rozvazovací podmínku dle čl. 2 odst. 2.3 ve spojení s čl. 2 smlouvy [číslo], respektive dle čl. 2 odst. 2.2 ve spojení s čl. 2 Smlouvy 580 (v obou smlouvách chybně označována jako„ Odkládací podmínka“, resp.„ Odkládací podmínka 2“). V citovaných ustanoveních strany ujednaly, že„ smlouva automaticky zanikne v případě, že příslušným katastrálním úřadem nebude vydáno rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného do 31. 10. 2020. Obě smlouvy tedy dle citovaných ustanovení zanikly ke dni 1. 11. 2020 v důsledku naplnění předmětné podmínky. Dalším důvodem neplatnosti Smlouvy [číslo] je konstrukce ujednání o kupní ceně, které bylo od počátku absolutně neplatné pro rozpor se zákonem, a to konkrétně se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, neboť přesto, že má tato představovat jediný podklad pro platbu, neobsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, tj. zejména rozúčtování ceny bez DPH, DPH, cenu vč. DPH, u žalobce ve smlouvách rovněž není uvedeno například ani DIČ. Předmětná transakce je přitom předmětem daně z přidané hodnoty, což vyplývá mimo jiné rovněž ze znaleckého posudku zpracovaného na ocenění předmětu převodu. Dalším důvodem neplatnosti Smlouvy [číslo] je její neurčitost, respektive nesrozumitelnost v části týkající se vymezení předmětu převodu. Tento totiž není ve Smlouvě [číslo] správně vymezen, a to v rozporu s příslušnými právními předpisy, jakož i s jeho vymezením v příslušném listu vlastnictví. Smlouva [číslo] nesprávně uvádí, že budova [adresa], je součástí všech pozemků, na kterých stojí, což fakticky není pravdivé, ani objektivně možné. [adresa] je dle příslušného LV jednoznačně součástí výhradně pozemku pare. [číslo]. V důsledku naplnění shora uvedeného odpadl právní titul, na jehož základě měl žalovaný [příjmení] (a související soubor movitého majetku) nabýt. Žalovaný již ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí věděl, že shora popsané rozvazovací podmínky budou naplněny. Žalobce se opakovaně pokoušel o narovnání tohoto závadného stavu se žalovaným jednat, a to mimo jiné i při osobním setkání dne 15. 10. 2020 a prostřednictvím množství písemných výzev. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Namítl, že kupní smlouva [číslo] je platná a účinná. Po splnění Odkládací podmínky 1 (výmazu zástavního práva k [anonymizováno] z katastru nemovitostí), byl z iniciativy žalobce oběma stranami podepsán společný návrh na vklad vlastnického práva k [anonymizováno] do katastru nemovitostí, příslušný Katastrální úřad pro hlavní město Praha, svým rozhodnutím sp. zn. V [číslo] 2020 [číslo] ze dne 4. 6. 2021 vklad vlastnického práva k [anonymizováno] ve prospěch žalované povolil s účinky vkladu ke dni 21. 10. 2020. Žalovaná v souladu s čl. 2 této smlouvy zaplatila dne 15. 6. 2021 bezhotovostním převodem žalobci kupní cenu za předmět koupě ve výši 104.805.916 Kč a následně dne 25. 6. 2021 vyzvala žalobce přípisem čj. MO [číslo] ze dne 25. 6. 2021 k předání předmětu koupě. Ze strany žalobce se jedná o šikanózní žalobu, když hlavní pohnutkou žalobce k podání této žaloby je vytvoření nátlaku na žalovanou, aby přistoupila na uzavření dohody, na základě které by měla žalovaná uhradit žalobci navíc - oproti kupní ceně sjednané v Kupní smlouvě [číslo] - částku odpovídající dani z přidané hodnoty. Přípisem č.j. MO 130293/2020-6440 ze dne 11. 5. 2020 oslovila žalovaná prostřednictvím ředitele [anonymizováno] nakládání s nemovitým majetkem, žalobce, s cílem zjistit podmínky, zejména finanční, za nichž by bylo možné získat [anonymizováno] do vlastnictví žalované. Na tento přípis reagoval žalobce dopisem ze dne 29. 5. 2020, doručeným do datové schránky žalované dne 1. 6. 2020, kterým sdělil žalované, že je připraven [anonymizováno] i [anonymizováno] věci prodat žalované za kupní cenu ve výši 107.949.000 Kč, stanovenou na základě znaleckého posudku [číslo] ze dne 1. 4. 2020 vyhotoveného [právnická osoba] a.s. Žalobce současně v tomto dopise uvedl, že uvedená nabídka je založena na podmínkách stanovených v návrhu kupní smlouvy, který byl žalované zaslán žalobcem dne 27. 4. 2020. Z tohoto sdělení samotného žalobce, z jím zaslaného návrhu Kupní smlouvy [číslo], jakož i Kupní smlouvy 580), jejich metadat a e-mailové komunikace žalobce naprosto jednoznačně vyplývá, že autorem textu obou [anonymizováno] smluv je sám žalobce, resp. jeho tehdejší právní zástupce, [právnická osoba], advokátní kancelář. Tato advokátní kancelář komunikovala se zástupci žalované ohledně znění obou smluv. Žalovaná byla v daném smluvním vztahu slabší stranou, neboť žalobcem nabízený předmět koupě byl jedinečným souborem nemovitostí z hlediska naplňování potřeb a plnění úkolů žalované. Z těchto důvodů žalovaná do znění obou [anonymizováno] smluv významně nezasahovala tak, aby předmětné [anonymizováno] získala do svého vlastnictví v krátkém časovém období. Své silnější postavení pak žalobce při zpracování návrhů smluv promítl též do sankčních ujednání (viz čl. 2 Kupní smlouvy N a čl. 2 Kupní smlouvy MV), které jsou psány zcela jednostranně ve prospěch žalobce. Veškeré v [anonymizováno] smlouvách použité pojmy by tak měly být v případě pochybností o jejich interpretaci vykládány dle § 557 o.z. k tíži žalobce, neboť žalobce je tím subjektem, který je použil jako první. 3. K údajné neurčitosti vymezení předmětu převodu žalovaná uvedla, že předmět koupě v Kupní smlouvě [číslo] je zcela srozumitelně a určitě vymezen v souladu s požadavky příslušných právních předpisů. Text Kupní smlouvy [číslo] byl navržen a zpracován žalobcem a shodně byl předmět koupě vymezen i v nabídce žalobce ze dne 29. 5. 2020. 4. K nesprávné konstrukci kupní ceny žalovaná uvedla, že v žalobcem připraveném znění Kupní smlouvy [číslo] je v čl. 1 [číslo] kupní cena definována jako kupní cena za převod předmětu koupě, která odpovídá částce 104.805.916 Kč (sto čtyři miliony osm set pět tisíc devět set šestnáct korun českých). Tuto částku žalovaná žalobci zaplatila dne 15. 6. bezhotovostním převodem na účet prodávajícího. V celém textu Kupní smlouvy [číslo] se neobjevuje jediná zmínka o tom, že by žalovaná měla nad rámec sjednané kupní ceny platit žalobci jakoukoliv další částku, např. jako daň z přidané hodnoty. Naopak v [číslo listu] Kupní smlouvy [číslo] je výslovné prohlášení smluvních stran o tom, že je jim známa skutečná cena a hodnota plnění dle této smlouvy a že veškerá práva, povinnosti a plnění dle této smlouvy přijímají za podmínek a ve výši touto smlouvou stanovených. Jediná výše kupní ceny je stanovena pouze v čl. 1 [číslo] Kupní smlouvy [anonymizováno], a to jako kupní cena konečná. K otázce, zda součástí kupní ceny je daň z přidané hodnoty (DPH), se opakovaně vyjadřoval i [název soudu], který např. v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka] judikoval, že není-li stranami dohodnuto něco jiného, nelze dohodnutou cenu zvyšovat o daň v přidané hodnoty. Žalobce se začal zaplacení částky odpovídající DPH nad rámec sjednané kupní ceny po žalované domáhat až po uzavření Kupní smlouvy [číslo]. Navíc žalobce již ve své nabídce na odprodej [anonymizováno] věcí ze dne 29. 5. 2020 uvedl, že je připraven prodat žalované předmět koupě za kupní cenu ve výši 107.949.000 Kč (tato částka původně zahrnovala i kupní cenou [anonymizováno] věcí dle Kupní smlouvy MV, následně došlo k rozdělení předmětu koupě do dvou kupních smluv), tj. za stejnou kupní cenu jako v uzavřené smlouvě. Na základě sdělení žalobce ze dne 29. 5. 2020 požádala žalovaná dne 15. 6. 2020 za účelem splnění podmínky § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen„ zákon o majetku státu“) o udělení předchozího souhlasu Ministerstva financí s nabytím nemovitého majetku do vlastnictví [anonymizováno] příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany, a to za kupní cenu ve výši 107.948.531,15 Kč (za [anonymizováno] i [anonymizováno] věci). Ministerstvo financí udělilo předchozí souhlas žalované ke sjednání kupní ceny nepřesahující částku 107.949.000 Kč přípisem [číslo jednací] ze dne 20.