ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2022:46.C.160.2022.1 Datum: 2022-11-24 Předmět: O 72 064,36 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", " ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""řidičský průkaz""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O 72 064,36 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se domáhá rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 72 064,36 Kč z titulu nevráceného [anonymizována dvě slova]. Žalovaný dne 4. 11. 2020 uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytnutí [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), na základě které žalobkyně poskytla úvěrový rámec 70 000 Kč Součástí smlouvy byly [anonymizováno] podmínky žalobkyně (dále jen„ [anonymizováno]“). Úrok byl sjednán ve výši 27,88 % ročně z jistiny. Žalovaný měl povinnost poskytnuté prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2, 76 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný vyčerpal celkem 70 000 Kč, uhradil částku celkem 15 864 Kč. Protože však řádně a včas nehradil sjednané měsíční splátky, přikročila žalobkyně v souladu se Smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 30. 11. 2021. Žalovaný však neuhradil ničeho. Ke dni zesplatnění dlužil na jistině částku 68 790,46 Kč, na poplatcích 343,90 Kč, na nákladech vymáhání 430 Kč a na smluvních pokutách 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně z jednání před soudem konaného dne 24. 11. 2022 omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti.
4. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr.
6. Žalovaný jako úvěrovaný dne 4. 11. 2020 uzavřel s žalobkyní jako podnikatelkou a úvěrující smlouvu o poskytnutí [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“), na základě které žalobkyně poskytla [anonymizováno] rámec 70 000 Kč (prokázáno výpisem z [anonymizováno] rejstříku žalobkyně, [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [číslo]). Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně /dále jen„ [anonymizováno]“ / (prokázáno [anonymizováno] podmínkami žalobkyně pro [anonymizována dvě slova] účinnými od 1. 11. 2019). Úrok byl sjednán ve výši 27,88 % ročně z jistiny (prokázáno [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [číslo] to [číslo listu]). Žalovaný měl povinnost poskytnuté prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimální měsíční plátky 2,76 % z výše sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 932 Kč (prokázáno úvěrovou [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [číslo] to [číslo listu]). Žalovaný vyčerpal celkem 70 000 Kč, uhradil částku celkem 15 864 Kč (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy [číslo] výpisem z úvěrového účtu žalovaného o čerpání, splátkách a úhradách, včetně rekapitulace dlužných částek). Protože však řádně a včas nehradil sjednané měsíční splátky, přikročila žalobkyně v souladu se Smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 30. 11. 2021 (prokázáno výzvou žalobkyně ke splacení celého úvěru z 30. 11. 2021 včetně kopie podací knihy o odeslání). Žalovaný však neuhradil ničeho. Ke dni zesplatnění dlužil na jistině částku 68 790,46 Kč, na poplatcích 343,90 Kč, na nákladech vymáhání 430 Kč a na smluvních pokutách 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě (prokázáno předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 12. 2021, včetně kopie podací knihy o odeslání). Pokud jde o zkoumání [anonymizováno] žalovaného, provedla žalobkyně lustraci v registrech [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [jméno], kontaktovala ohledně jeho příjmových a výdajových poměrů žalovaného telefonicky, vyžádala si od něj potvrzení o výši příjmu, přičemž údaje zpracovala do úvěrové karty klienta (prokázáno fotokopiemi [anonymizováno] průkazu a [anonymizováno] průkazu žalovaného, dohledáním informací o činnosti klienta z 11. 8. 2022, potvrzením o výši příjmu ze 4. 11. 2020, výpisem z [anonymizováno] účtu žalovaného u [právnická osoba] číslo [bankovní účet] za období od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020, úvěrovou kartou žalovaného a úvěrovou zprávou žalovaného).
7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení a učinil následující právní závěr.
8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o.z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o.z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o.z. jedná o spotřebitelskou smlouvu.
9. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o [anonymizována dvě slova], kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o [anonymizována dvě slova], neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, i když v řízení nikterak, nebylo prokázáno, že by právní žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V řízení byla prokázána pouze příjmová stránka žalovaného, nikoliv již jeho výdajová stránka, přičemž žalobkyně např. z výpisu z účtu žalovaného u [právnická osoba] mohla seznat, že měsíční výdaje žalovaného výrazně přesahují jeho příjmovou stránku.
10. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 ve spojení s konstantní judikaturou [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] a [název soudu]. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci [anonymizováno] [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle [anonymizováno] dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
11. S ohledem na výše citovaný nález [název soudu] je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku sp.zn. [anonymizováno] [číslo] ze dne 5. 3. 2020 konstatuje i [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace].
12. S ohledem na výše uvedené soud též podotýká, že poskytnutí úvěru v daném případě se též zjevně příčilo dobrých mravů, a je ho třeba považovat za absolutně neplatný ve smyslu § 588 o.z.
13. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
14. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o [anonymizováno] plnila žalovanému 70 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu, a vzniklo jí dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku 68 790,46 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění dne 15. 12. 2021 ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009, ze dne 7. 4. 2010, a žalobkyni tak vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud přiznal úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní, tj. v zákonné výši, z částky 68 790,46 Kč ode dne [anonymizováno] [číslo] do zaplacení, když za období od 15. 12. 202 do 7. 3. 2022 kapitalizoval částkou 1 329,60 Kč.
15. Soud žalobu, co do jistiny v částce 3 279,90 Kč, úroku kapitalizovaného částkou 13 236,69 Kč, úroku ve v
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.