5 C 151/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 400 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 23. 9. 2019 provedla technický úkon s motorovým vozidlem [registrační značka], přičemž žalovaný za tento technický úkon (tj. odtah a parkovné) nezaplatil stanovený poplatek, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Tuniska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1215/2012. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud vzal z předložených listin za prokázané, že žalobkyně dne 23. 9. 2019 provedla technický úkon s motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], spočívající v technickém úkonu, za nějž byl žalovaný povinen uhradit částku 2 400 Kč (odtah vozidla a parkovné) (Protokolem o odtahu vozidla [číslo] ze dne 23. 9. 2019, Technickým průkazem). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 400 Kč (Výzvou ze dne 26. 9. 2019). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (Výzvou ze dne 10. 3. 2020 vč. Doručenky). 7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně dle § 19 odst. 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (ve znění účinném ke dni provedení odtahu vozidla), ve spojení s § 27 odst. 1 zákona č. 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů a výši žalované částky dle § 2 nařízení Rady hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti ze dne 12. 2. 2013. Soud shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč O příslušenství soud rozhodl dle ust. § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterých dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení a věřitel může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení soud přiznal dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soudu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč (žaloba; výzva k plnění). 10. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.