5 C 167/2020-136 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobu podanou zdejšímu soudu dne 4. 5. 2020 domáhal určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětného osobního motorového vozidla s tím, že žalobce uzavřel jako kupující s obchodních [právnická osoba] s.r.o., jako prodávajícím dne 10. 3. 2019 kupní smlouvu, žalobce vozidlo převzal, včetně něj klíčů a dokladů k vozidlům. V průběhu registrace vozidla na jméno žalobce dne 19. 11. 2019, po absolvování evidenční a technické kontroly na stanici technické kontroly v [obec], bylo vozidlo žalobci odcizeno dosud neztotožněnými pachateli, kteří se vydávali za příslušníky Policie ČR. Žalobce tak podal dne 16. 1. 2020 na policii [anonymizováno] oznámení. V rámci [anonymizováno] řízení žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové škody ve výši 33 000 EUR (uhrazená kupní cena vozidla). Usnesením Policie ČR, městského ředitelství policie [obec], [anonymizováno] oddělení obecné kriminality ze dne 31. 3. 2020, [číslo jednací] rozhodl policejní orgán podle ustanovení § 80 odst. 1 tr. řádu o uložení předmětného vozidla do soudní úschovy u Městského soudu v Brně. Na základě stížnosti podané, jak žalobcem, a tak i žalovanou, bylo rozhodnuto usnesením Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne 16. 4. 2020, č. j. [číslo jednací] tak, že stížnosti byly zamítnuty a nepřímo bylo doporučeno žalobci uplatnit nárok na určení vlastnického práva k vozidlu. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se považuje za vlastníka předmětného vozidla, které řádně a v dobré víře zakoupila od [právnická osoba], s.r.o. a to na základě kupní smlouvu č. VA92544 uzavřené dne 3. 12. 2019, když současně zaplatila kupní cenu, a to poté, co byla pro vedena kontrola [právnická osoba] s.r.o., systémem Autotracer dne 3. 12. 2019 ohledně původu a historie vozidla; součástí prověření byla i kontrola obchodního rejstříku, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, stav najetých kilometrů, historie pojistných událostí, kontrola v evidenci leasingových společností. Žalovaná dále provedla dotaz v registru v rejstříku zástav vedený notářskou kontrolou, a to dne 10. 12. 2019. Současně žalovaná s vozidlem dne 5. 12. 2020 absolvovala fyzickou prohlídku a kontrolu vozidla v autorizovaném servisu [jméno] [příjmení], poté i povinnou evidenční kontrolu na STK a teprve následně žalovaná podala návrh na změnu vlastníka v evidenci motorových vozidel, čemuž bylo vyhověno a žalovaná se stala vlastníkem. Žalovaná považuje tvrzení žalobce v žalobě za účelová, má za to, že skutkově se celá věc uskutečnila zcela jinak, neboť žalobce v žalobě tvrdí, že vozidlo mu bylo odcizeno dne 19. 11. 2019 v [obec], avšak trestní oznámení podává až dne 16. 1. 2020 a nikoliv neprodleně řádu hodin či dnů po odcizení vozidla. Provedením výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zaměstnanci žalované, kteří se účastnili výkupu vozidla žalovanou, bylo prokázáno, že žalovaná při vlastní realizaci výkupu vozidla postupovala vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění prodávající, vlastnické právo převést na žalovanou. Žalovaná se tak považuje za řádného vlastníka vozidla ve smyslu ustanovení § 1109 OZ, podle kterého se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. [jméno] víru a oprávnění prodávajícího k prodeji vozidla žalovaná prokázala tím, že provedla uvedené úkony při realizaci výkupu vozidla. Prodávající společnost je podnikatelem, jehož předmětem činnosti není pravidelný obchod s použitými vozidly a vozidlo bylo zobchodováno v rámci standardního obchodního styku, kdy prodávající vozidlo žalované nabídl k výkupu. Rovněž byla splněna podmínka daná ustanovením § 1112 OZ, že vlastnického práva ani dobré víry svého předchůdce se nemůže k svému prospěchu dovolat ten, kdo získal movitou věc s vědomím, že vlastnické právo bylo nabyto od neoprávněného. Žalovaná nabyla vozidlo v dobré víře na základě kupní smlouvy uzavřené se prodávajícím, za vozidlo řádně zaplatila v kupní smlouvě stanovenou kupní cenu, čímž se stala nabyvatelem a vlastníkem vozidla po právu. Žalované nemůže být jednání osoby, která podvedla žalobce kladeno k tíži. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: žalobce jako kupující uzavřel se [právnická osoba] s.r.o., jako prodávající dne 10. 9. 2019 (v žalobě nesprávně uvedeno 10. 3. 2019) kupní smlouvu, ohledně motorového vozidla [jméno] [příjmení] [anonymizováno], číslo podvozku [anonymizováno] z kupní cenou [částka], prodávající společnost byla v osvědčení o registraci vozidla vedena jako majitel vozidla (prokázáno kupní smlouvou z 10. 9. 2019, fakturou [číslo] 2019, osvědčením o registraci vozidla). Žalobce učinil dne 16. 1. 2020 trestní oznámení ohledně odcizení předmětného vozidla s tím, že dne 19. 11. 2019 přijel s vozidlem do České republiky, k provedení změny registrace vozidla na jeho osobu. Dostal kontakt na pana [jméno] [příjmení], s ním společně absolvoval kontrolu vozidla na STK, následně společně odjeli na magistrát k provedení převodu vozidla. Žalobce předal všechny dokumenty k vozidlu, včetně svého občanského průkazu [jméno] [příjmení], který šel se listinami a doklady k úřední přepážce a následně se vrátil s tím, že všechny dokumenty mu byly odebrány a musí se společně ihned vrátit k vozidlu, neboť tam již čeká policie. Při příjezdu k vozidlu na místě stálo odtahovací vozidlo a vozidlo bylo následně odtaženo. Žalobce čekal, že se policie ozve, tak bezprostředně žádné trestní oznámení neučinil. Dne 14. 1. 2019 zcela náhodou našel inzerát na stránkách autobazar.SK, kde předmětné vozidlo bylo nabízeno k prodeji (prokázáno protokolem o trestním oznámení). Předmětné vozidlo bylo uloženo do úschovy Městského soudu v Brně mimo jiné s tím, že své právo k vozidlu uplatňuje nejen osoba, která vozidlo vydala, respektive jí bylo odňato (žalovaná), ale také další osoba (žalobce), které bylo vozidlo odcizeno předtím, než bylo prodáno žalované a nebylo tedy bez pochybností prokázáno právo osob na vlastnictví předmětné věci (prokázáno usnesením Policie ČR [číslo jednací] ze dne 31. 3. 2020, usnesením Městského státního zastupitelství v [obec] č. j. [číslo jednací] z 16. 4. 2020). Kupní smlouvou ze dne 3. 12. 2019 bylo prokázáno, že tato byla uzavírána mezi žalovanou jako kupující a prodávajícím [právnická osoba], zastoupené [jméno] [příjmení], ohledně prodeje předmětného vozidla za částku 472 500 Kč. Žalované byl předložen duplikát osvědčení o registraci vozidla (prokázáno osvědčením o registraci vozidla č. [anonymizováno]). Žalovaná provedla šetření v registru Cebia ohledně předmětného vozu s tím, že vozidlo nebylo zjištěno předmětem exekuce, nebyla zjištěna insolvence, vozidlo nebylo vedeno jako odcizené v ČR a v SR, vozidlo nebylo zjištěno, jako předmět leasingových smluv (prokázáno protokolem Cebia z [datum]). Žalovaná byla zapsána jako vlastník vozidla a dne [datum] převedla na účet [právnická osoba] částku 470 000 Kč (prokázáno osvědčením o registraci vozidla a výpisem z účtu žalované). Výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. bylo prokázáno, že společníkem společnosti byl mimo jiné [jméno] [příjmení], a to v období od 6. 2. 2019 do 22. 11. 2019 a od 22. 11. 2019 pak [jméno] [příjmení]. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že [právnická osoba] s.r.o. prodal panu [příjmení] včetně majetku společnosti, to je, včetně předmětného automobilu. Svědek se dostavil společně s panem [příjmení] do provozovny žalované za účelem prodeje předmětného vozidla, svědek předal klíče od vozidla panu [příjmení] v prostorách žalované, před výkupem, ve vnitřních prostorách žalované svědek nebyl, jednal tam pan [příjmení]. 4. Obžalobou Městského státního zastupitelství v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 5. 2022 bylo prokázáno, že tímto byla podána obžaloba proti obviněním [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jež se měli dopustit jednání, kdy se 19. 11. 2019 v [obec] neoprávněně obohatili vylákáním vozidla ke škodě žalobce a následně dne 3. 12. 2019 v pobočce žalované [jméno] [příjmení] v pozici jednatele společnosti [právnická osoba] s vědomým podvodného způsobu, jakým se [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zmocnili předmětného vozidla, které nechal přede dnem 21. 11. 2019 přeregistrovat na jím zastoupenou [právnická osoba] s.r.o., prodal toto vozidlo žalované, přičemž před jejími zástupci předstíral, že toto vozidlo patří [právnická osoba] s.r.o., když žalovaná na účet vedený na jméno [jméno] [příjmení] zaplatila částku 470 000 Kč. 5. Protokolem o výslechu obviněného [jméno] [příjmení] z 9. 2. 2022 bylo prokázáno, že na podzim roku 2019 se dostal do finanční tísně, [jméno] [příjmení] o této skutečnosti věděl a v průběhu listopadu 2019 mu nabídnul, že v případě, kdy na [jméno] [příjmení] bude přepsána firma, zaplatí m