5 C 181/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 984 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s počátkem pojištění od 20. 8. 2019. Účastníci si sjednali pojistné ve výši 8 370 Kč ročně, splatné ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 20. 8. 2021, ani po upomenutí žalobkyní. V důsledku neuhrazení pojistného pojištění ke dni 9. 11. 2021 zaniklo. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pojistného ve výši 984 Kč, představující neuhrazenou část pojistného za období od 20. 8. 2021 do 9. 11. 2021. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ruské federace s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem bydliště v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodné právo je právo české v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo povinné ručení vozidla tovární značky Yamaha XV 535, s počátkem pojištění od 20. 8. 2019. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění, žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 4 125 Kč ročně, splatné ročně (Pojistnou smlouvou [číslo]; Potvrzením o uzavření pojistné smlouvy). Žalovaný neuhradil řádně a včas pojistné, na což byl žalobkyní upozorněn současně s tím, že neuhradí-li pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění zanikne ke dni 9. 11. 2021. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění ke dni 9. 11. 2021 zaniklo a žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pojistného za období od 20. 8. 2021 do 9. 11. 2021 ve výši 4 411 Kč (Upomínkou ze dne 22. 9. 2021; Oznámením o ukončení pojištění ze dne 12. 11. 2021). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobní upomínka ze dne 12. 2. 2022 vč. Podacího lístku z 15. 2. 2022). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout pro případ pojistné události plnění a žalovaný se zavázal hradit pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 20. 8. 2021, na což byl v souladu s § 2804 o.z. upozorněn. V důsledku neuhrazení pojistného ze strany žalovaného, pojištění zaniklo v souladu s § 2804 o.z. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky ve výši 984 Kč i zaplacení úroku z prodlení od 25. 11. 2021 do zaplacení (ode dne následujícího po uplynutí lhůty určené žalobkyní k úhradě dlužného pojistného). Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty 984 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.