5 C 190/2021-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 3 001 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní právní předchůdkyni žalobkyně do [datum] vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 501 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] spolu s poplatkem ve výši 501 Kč (Smlouvou; potvrzením o platbě na účet č. [bankovní účet], zprávou banky). Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Seznamem postoupených pohledávek; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]; Podacím lístkem ze dne [datum]). Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Soud z hlediska právní kvalifikace dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena (prostřednictvím prostředků komunikace na dálku) smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 2 500 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do [datum] spolu s poplatkem 501 Kč, avšak do data splatnosti neuhradil ničeho, čím se dle § 1968 o.z. dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném kromě dlužné částky též v souladu s § 1970 o.z. úrok z prodlení. Dluh za žalovaným byl postoupen dle § 1879 o.z. na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 8. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o.s.ř. z žalované jistiny od data [datum], tj. den následující po splatnosti úvěru. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 001 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.