5 C 192/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 24. 3. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3 188 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 28. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným ve výši 7 374 Kč splatným ročně od 28. 8. 2020, s upravením ročního pojistného na částku 8 434 Kč od 28. 8. 2021. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 28. 8. 2021, na což byl žalobkyní upozorněn současně s tím, že neuhradí-li jej, pojistná smlouva zanikne. Účinky pojistné smlouvy zanikly dne 30. 12. 2021. Za období od 28. 8. 2021 do 30. 12. 2021 činilo dlužné pojistné částku 2 888 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala pojistné ve výši 2 888 Kč a náklady na upomínání ve výši 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Vietnamu s bydlištěm v České republice. Vzhledem k tomu, že žalovaný má na území České republiky bydliště dle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (dále jen„ Nařízení“), posoudil soud svou pravomoc dle [číslo] Nařízení. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 28. 8. 2020 pojistnou smlouvu – povinné ručení, s počátkem pojištění od 28. 8. 2020. Roční pojistné bylo stanoveno na částku 7 374 Kč, následně upravené na částku 8 434 (Pojistnou smlouvou; Sazebníkem poplatků platným od 1. 9. 2013, Sazebníkem poplatků platným od 1. 12. 2015). Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 2 888 Kč splatné dne 28. 8. 2021 ani přes výzvy žalobkyně, v níž byl upozorněn na ukončení předmětné smlouvy (Upomínkou k zaplacení - 370 SP Autopojištení ze dne 9. 11. 2021 vč. Dodejky, údajů ČP o sledování zásilky a poštovního podacího archu). Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho, v důsledku čehož žalobkyně pojistnou smlouvu ukončila s účinky ke dni 30. 12. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě pojistného za pojistné období vč. nákladů za upomínání ve výši 300 Kč (Oznámením o zániku pojistné smlouvy ze dne 5. 1. 2022; Přehledem plateb). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Předžalobkyní upomínkou ze dne 27. 1. 2022, Podacím archem). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Dle § 12 odst. 1 písm. e) a násl. zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani po opakované výzvě žalobkyně, čímž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky a poplatku za upomínání ve výši 300 Kč i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 188 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.