5 C 197/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 27. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 3 105 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán na den 11. 4. 2018 s ročním pojistným ve výši 7 576 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané pojistné splatné ke dni 16. 7. 2021. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradí, může dojít k zániku pojistné smlouvy. V důsledku neuhrazení pojistného ani ve stanovené lhůtě, nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy dne 16. 7. 2021. Žalobkyně tak požadovala za období 11. 4. 2021 do 16. 7. 2021 uhrazení pojistného, poplatku za upomínání ve výši 300 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradil. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Kamerunské republiky s bydlištěm v České republice. Pravomoc zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění od 11. 4. 2018. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala pro případ pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění, žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 7 576 Kč (Pojistnou smlouvou o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] ze dne 11. 4. 2018; Dokladem totožnosti žalovaného, VOP žalobkyně; Ceníkem). Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 16. 7. 2021, k čemuž byl vyzván současně s tím, že pokud neuhradí ve stanovené době pojistné, pojištění zanikne (Inkasní bilancí pojistné smlouvy [číslo] ze dne 12. 1. 2022; Upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 25. 5. 2020 včetně dodejky; Upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 24. 5. 2021). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pojistné ani po opakovaných výzvách, došlo k ukončení pojistné smlouvy s účinky ke dni 16. 7. 2021. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od 11. 4. 2021 do 16. 7. 2021 ve výši 2 505 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požadovala uhrazení nákladů za vymáhání v celkové výši 600 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho (Předžalobní upomínkou ze dne 23.11.2021 včetně poštovního podacího archu). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. 9. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 10. Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro případ pojistné události poskytnout pojistné plnění a žalovaný se zavázal hradit pojistné v dané výši. Žalovaný svou povinnost porušil tím, že ke dni splatnosti pojistného neuhradil ničeho a do dne podání žaloby též ničeho neuhradil. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni za dobu pojištění od od 11. 4. 2021 do 16. 7. 2021 částku ve výši 2 505 Kč. 11. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal takovéto ujednání za neplatné v souladu s § 1813 a § 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu § 2048 až § 2052 o.z. nepřiznal. Současně s tím soud zamítl žalobu co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 39,82 Kč, představující rozdíl kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 3 105 Kč od 11. 4. 2021 do 16. 7. 2021 (206,08 Kč) a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 2 505 Kč od 11. 4. 2021 do 16. 7. 2021 (166,26 Kč). 12. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., čímž tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky a i zaplacení úroku z prodlení, jež žalobkyně požadovala přiznat za období od 11. 4. 2021 do 16. 7. 2021, který po částečném zamítnutí činí 166,26 Kč. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 13. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 913,65 Kč, přičemž tato částka představuje 61,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 105 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a III. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.