5 C 22/2022-48 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne 19. 1. 2022, doplněnou podáními ze dne 7. 2. 2022 a ze dne 29. 3. 2022, domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 88 146 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb bytové jednotky na adrese: [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha 10 – záloh na služby (vodné, stočné, teplá užitková voda, teplo, elektřina společných prostor, odpad, úklid, výtah atd.), záloh na provoz domu (pojištění, správa domu, účetnictví, a ostatní provoz, tj. kopie, poštovné, notář, právník, odměna výboru, revize atd.), záloh na opravy, tzn. Fond oprav, který slouží na různé opravy, rekonstrukci či modernizaci domu (jediná tato položka na rozdíl od předchozích nepodléhá vyúčtování). Po proběhlém uzavření účetního roku 2015, 2017 a 2018 zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého správce – [právnická osoba] se sídlem: [adresa], [IČO], vyúčtování služeb za období roku 2015, 2017 a 2018 spojených s užíváním bytové jednotky [číslo] společných částí domu (podíl na společných částech domu je v případě žalovanému [číslo]), a to dopisy kterými žalovaného vyzval k úhradě nedoplatku v celkové výši 88 146 Kč, sestávajícího se z nedoplatku ve výši 25 857 Kč za rok 2015, 29 375 Kč za rok 2017 a 32 914 Kč za rok 2018 za služby a správu domu spojených s užíváním shora označené jednotky v domě. Žalovaný žalobci dlužnou částku dosud neuhradil, přestože byl k její úhradě vyzván předžalobní výzvou (předžalobním pokusem o smír) ze dne 4. 12. 2019. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Bulharské republiky. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť žalovaný byl s řízením obeznámen (žaloba včetně výzvy k vyjádření byla žalovanému doručena dne 24. 8. 2022) a nenamítl nepříslušnost, přičemž poslední známé bydliště žalovaného v České republice bylo na adrese [adresa žalobkyně]. Rozhodným právem je právo české dle nejužšího spojení dle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání výslovně souhlasil v podání ze dne 11. 5. 2022 a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 6. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky na adrese: [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha 10 (prokázáno Výpisem z rejstříku SVJ; Informací o jednotce ČÚZK na adrese [adresa], postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha 10 ze dne 21. 5. 2020). 7. Soud má za prokázané, že žalovaný jakožto vlastník předmětné bytové jednotky měl vůči žalobci povinnost hradit měsíční zálohy za služby a správu domu spojených s užíváním bytové jednotky (prokázáno Stanovami žalobce; Zápisem z ustavující schůze shromáždění žalobce ze dne 31. 3. 2008). 8. Dále bylo prokázáno, že žalovaný své povinnosti vůči žalobci neplnil řádně a včas, žalovanému tak vznikl nedoplatek za služby a správu domu spojených s užíváním bytové jednotky, a to v celkové výši 88 146 Kč, sestávajícího se z nedoplatku ve výši 25 857 Kč za rok 2015, 29 375 Kč za rok 2017 a 32 914 Kč za rok 2018 (prokázáno Protokolem o vyúčtování služeb za období 2015 – 2015 ze dne 18. 5. 2016; Protokolem o vyúčtování služeb za období 2017 – 2017 ze dne 31. 5. 2018; Protokolem o vyúčtování služeb a poplatků za období 2018 – 2018 ze dne 3. 6. 2018). 9. Žalovaný žalobci dlužnou částku dosud neuhradil, přestože byl k její úhradě vyzván před podáním žaloby (prokázáno Předžalobním pokusem o smír ze dne 4. 12. 2019 včetně poštovního podacího lístku). 10. S ohledem na výše uvedené soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 11. Žalovaný je vlastníkem předmětné nemovitosti v bytovém domě žalobce a nesplnil svou povinnost hradit pravidelné měsíční platby spojené s užíváním bytu vyplývající z členství v SVJ, na základě kterého měl žalovaný vůči žalobci povinnost hradit měsíční zálohy na služby spojené s jejím užíváním. Žalovaný své povinnosti vůči žalobci neplnil řádně a včas, jak vyplývá z protokolů o vyúčtování služeb, když neuhradil žalobci částku 25 857 Kč splatnou dne 31. 7. 2016, dále částku 29 375 Kč splatnou dne 31. 7. 2018 a částku 32 914 Kč splatnou dne 31. 7. 2019. Přestože byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni dosud nesplnil a dluží tak žalobkyni částku v celkové výši 88 146 Kč. 12. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně: 13. Dle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 14. Dle § 7 odst. 1 shora citovaného zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zaúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 15. Dle § 7 odst. 3 zákona finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 16. Dle ust. § 1180 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 17. Dle ust. § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 18. Dle ust. § 1181 odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 19. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě vyhověl v plném rozsahu. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 958 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 408 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 146 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení; návrh ve věci samé) a z částky 2 330 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. 24. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.