5 C 268/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“, smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala touto smlouvou vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 8 200 Kč (představující půjčku ve výši 5 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč), a to v 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nehradila řádně a včas, smlouva tak zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tj. [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 6 520 Kč, avšak v souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy o půjčce bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu, tzn. že žalované zbyla k úhradě jistina ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1 520 Kč. Dne [datum] došlo mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizováno] S.a.r.l. a žalobkyní [název žalobkyně] k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky, avšak žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalobkyně je společnost se sídlem v Maltské republice, žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku splácet v týdenních splátkách po 205 Kč (prokázáno Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Pohledávka za žalovanou byla dne [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek nejprve postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l a následně dne [datum] na žalobkyni, přičemž o změně v osobě věřitele byla žalovaná informována (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu ze dne [datum]). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (prokázáno Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu ze dne [datum]). Žalovaná neprokázala, že by žalovanou částku uhradila. 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, proto soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných 8. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Postoupení předmětné pohledávky posoudil soud dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). 11. S ohledem na shora uvedený skutkový závěr a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč. 12. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši 1 680 Kč. Pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák., a to s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením [číslo] Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; žaloba; předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I. a II. v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.