5 C 73/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 3. 2022 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 527 Kč s příslušenstvím a to s odůvodněním, že žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa], který se nachází na parcele parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ Byt“). Žalovaní jakožto vlastnící výše uvedené bytové jednotky mají povinnost hradit žalobci měsíční zálohy na služby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky. Výše měsíční zálohy byla žalovaným stanovena od 1. 6. 2016 ve výši 4 230 Kč, od 1. 6. 2021 ve výši 4 730 Kč a od 1. 8. 2021 ve výši 5 471 Kč, a to přípisy adresovanými žalovaným. Dále žalovaným vznikl nedoplatek za služby za rok 2020 ve výši 2 082 Kč, který byl splatný ke dni 16. 6. 2021. Žalovaní platby za služby po celý rok 2021 neplatili řádně a včas, ke dni 14. 3. 2022 jim tak zbývá na nedoplatku za služby k úhradě částka 16 527 Kč s příslušenstvím. Žalovaní žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradili, přestože byli k její úhradě vyzvání předžalobní upomínkou. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, prvý žalovaný je státním občanem Nigérie a druhá žalovaná je státním občanem České republiky, oba s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaných v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Rozhodným právem je právo české v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008. 3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil a žalovaní ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 6. Žalovaní jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě žalobce v [adresa], který se nachází na parcele parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (zjištěno z výpisu z rejstříku SVJ; dále z informace o jednotce ČÚZK [číslo] [list vlastnictví], obec Praha, k. ú. [ulice] [obec] včetně seznamu nemovitostí na LV ze dne 17. 3. 2022). 7. Soud má za prokázané, že žalovaní jakožto vlastníci předmětné bytové jednotky měli vůči žalobkyni povinnost hradit měsíční zálohy na služby spojené s jejím užíváním, kdy výše měsíční zálohy byla žalovaným stanovena od 1. 6. 2016 ve výši 4 230 Kč, od 1. 6. 2021 ve výši 4 730 Kč a od 1. 8. 2021 ve výši 5 471 Kč (zjištěno z předpisu zálohových plateb od 1. 6. 2016, z předpisu zálohových plateb od 1. 6. 2021, z předpisu zálohových plateb od 1. 8. 2021, ze zápisu shromáždění SVJ ze dne 23. 6. 2021). 8. Dále bylo prokázáno, že žalovaným vznikl nedoplatek za služby za rok 2020 ve výši 2 082 Kč, který byl splatný ke dni 16. 6. 2021 (zjištěno z vyúčtování nedoplatku za služby za rok 2020). 9. Žalovaní své povinnosti vůči žalobkyni plnili jen částečně, když hradili platby za služby po celý rok 2021 nepravidelně a ode dne 14. 3. 2022 dluží žalobkyni na nedoplatku za služby částku ve výši 16 352 Kč (zjištěno z výpisu vyúčtování za rok 2021, z kompletního přehledu plateb do 14. 3. 2022, z tabulky s aktuálním stavem dluhu). 10. Žalovaní žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradili, přestože byli k její úhradě vyzvání před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2022 včetně poštovního podacího lístku). 11. S ohledem na výše uvedené soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 12. Žaloba je důvodná z převážné části. 13. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaní jsou vlastníci předmětné nemovitosti v bytovém domě žalobce a nesplnili svou povinnost hradit pravidelné měsíční platby spojené s užíváním bytu vyplývající z členství v SVJ, na základě kterého měli žalovaní vůči žalobkyni povinnost hradit měsíční zálohy na služby spojené s jejím užíváním. Žalovaní své povinnosti vůči žalobkyni plnili jen částečně, když hradili platby za služby po celý rok 2021 nepravidelně, ode dne 14. 3. 2022 tak dluží žalovaní žalobkyni na nedoplatku za služby částku ve výši 16 352 Kč, a to včetně nedoplatku za služby za rok 2020, jak vyplývá z vyúčtování za rok 2021. Jelikož žalobkyně však po žalovaných požaduje zaplacení částky 16 527 Kč, soud žalobu co do částky 175 Kč, představující rozdíl mezi žalovanou částkou a nedoplatkem za vyúčtování služeb za rok 2020 a 2021, ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl. 14. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně: 15. Dle § 2 zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) je poskytovatelem služeb společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb nájemce bytu, nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. 16. Dle § 7 odst. 1 zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zaúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 17. Dle § 7 odst. 3 zákona finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 18. Dle ust. § 1180 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 19. Dle ust. § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 20. Dle ust. § 1181 odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 21. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 22. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 24. Dle ust. § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 25. Dle ust. § 1875 o. z. má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné. 26. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo z převážné části prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. a ve zbylé části žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 27. Výrokem o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž měl neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 550,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 527 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; návrh ve věci samé; výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S